TEST: Specialized Turbo Creo

O co jde? Koncem léta na obchodní prezentaci novinek pro příští rok jsme měli možnost sice nové Creo vidět, ale tehdy šlo jen o předprodukční vzorky, takže svézt se na nich nebylo možné. Uplynulo však pár měsíců a v mailové schránce nám přistála pozvánka na komorní akci určenou jen pro vybraná média, na které se prý nejenom dozvíme veškeré detaily o této nové modelové řadě kol, ale také si je budeme moci i řádně projet.

Co na tom, že časový harmonogram mířil na jeden ze sychravých podzimních dnů, kde se díky nově přepnutému zimnímu času stmívalo už kolem páté. Vůně čerstvého espressa a plantáže chlebíčků, které jsme ani přes největší snahu nemohli v sedmi lidech zkonzumovat, dávaly tušit, že vyjížďka, která měla následovat, nebude rozhodně v závodním duchu, ale spíš hodně na pohodu.

Před tím, než jsme se nazuli do zimních cyklistických outfitů, nás ale nejprve čekala teoretická část. V ní jsme se dozvěděli spoustu informací o Creu i o jeho jednotlivých alternativách v rámci současné i budoucí modelové nabídky. Tady je v kostce souhrn nejdůležitějších z nich.

Co a proč je Creo?

Creo je silniční elektrobike, ale ne jen tak ledajaký. Najdete u něj hned několi unikátních technologií a spolu s nimi i docela zásadně jiný pohled na elektrobike, než jaký jsme dosud znali z tohoto segmentu.

Rozdíl mezi silniční a horskou cyklistikou je z pohledu elektropohonů poměrně zásadní, a to proto, že se v terénu pohybujeme obvykle ve výrazně nižších rychlostech než na silnici. Z toho vyplývá nejenom potřeba navrhnout silničku a její pohon úplně jinak, ale vlastně se i na produkt jako takový dívat zcela jinou optikou.

Dnešní elektrobiky a jejich vlastnosti pracují s maximální rychlostí 25 km/hod. To v reálu znamená, že pro časovkáře a cyklisty bydlící v rovinatých nížinách nemá v podstatě smysl o elektrické silničce uvažovat, protože její potenciál by využili pouze při rozjezdech na křižovatkách, jinak by celý švih absolvovali za své jen obtěžkání běžným pohonem a baterií přidávající zhruba 7-9 kg hmotnosti navíc. I průměrně zdatný silničář totiž dokáže držet vyšší průměrnou rychlost než limitních 25 km/hod.

No jo, ale co ti, kteří nebydlí na placce, ale v kopcovitější krajině, nebo dokonce v horách? Ti už zejména na vybraných okruzích o moc rychleji v průměru nejezdí. Ostatně zkuste si někdy švihat 25km/h do 8% stoupání. Jak dlouho vydržíte tuhle rychlost držet, nebo se jí alespoň blížit?

Onen výše zmíněný jiný pohled na elektrobike mířící na silnici tak spočívá v tom, že se o něm vlastně uvažuje jen jako o "polovičním" elektrobiku, u kterého se předpokládá, že se bude aktivovat pohon téměř výhradně jen v kopcích, zatímco na rovině a ve sjezdech bude většinou nečinný díky vyšším dosahovaným rychlostem.

No a když poloviční použití, tak co ho udělat adekvátně menší a lehčí a s ním i všechno ostatní včetně menší baterie tak, aby se majitel nemusel celou dobu tahat se zbytečně těžkým vypnutým elektroverkem, který ho bude navíc ještě brzdit? Inu, sedli si inženýři ve Specialized současně na dvou kontinentech, dali hlavy dohromady a na základě mnohaletých zkušeností s horskými elektrobiky Turbo LEVO vznikla silniční elektrifikovaná verze kola označená Turbo Creo.

Creo i Levo mají společný koncept plné integrace pohonu i baterie do rámu. Stejné jsou pak logicky i hodnoty legislativou daných výkonů a rychlostí, to znamená 250W nominálního výkonu a 25 km/h maximální rychlosti po jejímž dosažení se pohonná jednotka prostě odpojí a nezapne se dřív, než rychlost zase klesne pod tuto limitní hodnotu.

Rozdíl mezi oběma systémy ale Specialized popisuje krásně jednoduše. Turbo LEVO jste vy krát čtyři, zatímco Turbo CREO jste vy krát dva. Creo vám totiž nepřidá tolik jako Levo a pocitově vás nevystřelí dopředu, jak to umí boost na Levu, přesto je však možné, že vydrží pomáhat během dvojnásobně delších švihů, a to při výrazně menší kapacitě baterie. Tahle filosofie rozhodně není žádnou utopií, stejně tak jako nízké hmotnosti těchto elektrobiků.

Považte, nejvyšší model S-Works Turbo Creo SL Founder’s Edition váží pod 12 kg, což je hodnota o deset kilo nižší, než jaké dnes dosahují běžně nabízené ebiky. Fígl samozřejmě tkví v tom, že Specialized navrhnul subtilnější motor a spojil ho s menší baterií. Na rozdíl od LEVA, kde je výrobcem pohonu německé Brose, se na výrobě nového pohonu pro CREO dohodl Specialized překvapivě s jinou značkou. Tou je další německý výrobce z automotivu, firma Mahle. Ta se intenzivně věnuje řešením elektromobility v automobilovém průmyslu, ale v posledních letech intenzivně pracuje také na svém zapojení i mezi elektrobiky. Mimochodem, jiný její produkt, zadní pohon ukrytý v náboji, používá nově další renomovaná značka Cannondale.

Specialized chtěl údajně spolupracovat i na silničních pohonech se svým stávajícím výrobcem pohonů pro Levo Brose, ale z důvodu omezených vývojových i produkčních kapacit se nakonec obrátil právě na Mahle a první zkušenosti naznačují, že to nebyl krok špatným směrem.