TEST: Sram eTap AXS - První dojmy

Nedlouho po oficiálním představení nové elektronické sady od amerického Sramu jsme měli možnost si na vlastní kůži vyzkoušet jak opravdu funguje...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Sram eTap AXS - První dojmy

Že americký Sram finišuje testování své nové elektronické sady se ví už hodně měsíců. Loni jsme o jeho používání na kole Nino Schurtera referovali již na začátku sezony a tak nebylo až tak velkým překvapením, když k nám koncem letošního ledna dorazily komplet informace o specifikacích, variantách a také cenách nových sad, které míří jak mezi silničky, tak nově i mezi horská kola.

Sram AXS - nová elektrika i pro MTB

Sram představuje nový dvanáctkový eTap AXS

Obě sady jsme již z technického hlediska popsali a poreferovali o nich ve výše uvedených článcích, nicméně není nad to si vyzkoušet jak opravdu fungují, jak padnou do ruky nové páčky, či jaký mají chod. Oproti jiným obdobným případům se Sram dost zásadním způsobem pochlapil a v podstatě hned s představením uvedl do prodeje kompletní silniční sadu a na tu bikovou byste neměli v této chvíli čekat déle než měsíc.

Do Čech přitom dorazily na brněnskou prezentaci, která se konala ve firmě Aspire i dvě bikové sady, díky evropskému marketingovému oddělení, takže jsme mohli vyzkoušet a osahat si jak samostatné komponenty, tak funkční komplet namontovaný na biku.

Z fotek to možné není příliš patrné, ale samotná biková přehazovačka působí relativně velkým dojmem. Přitom její tělo a konstrukce paralelogramové části se téměř neliší od klasického mechanického provedení. Zadní část s baterií ale přehazovačku protahuje a celkově prodlužuje a to zřejmě vyvolává i ten pocit větší prostorové náročnosti přesto, že například vodítko je o centimetr kratší.

Co se pocitové velikosti týká, tak samotná řadící páčka naopak nepůsobí tak mohutným dojmem, jaký na mě udělaly její fotografie. To je způsobeno zřejmě relativně plochým designem jejího těla, které se rozšiřuje směrem k samotným ovládacím prvkům páčky. Vtipné je, že na její spodní straně najdete spoustu textu a několik více či měně známých log označujících použité technologie. Inu regule jsou regule a co na tom, že tyhle údaje nebude nikdy nikdo číst, být tam musí...

Jak to tedy bzzzzzučí?

Jestli jste se někdy měli možnost svézt na elektronickém řazení, asi máte představu o tom, jak to celé funguje. Zatímco u mechanického řazení máte nespočet možností jak dávkovat při samotném řazení palcem jednak sílu, rychlost, ale také míru přesnosti přeřazení tím, že podržíte páčku déle, nebo ji přetáhnete o kousek dál, než je její krok, elektronické řazení vám žádný prostor pro mikropohyby nedává. Funguje jen na bázi jedniček a nul, takže je mu lhostejné, zdali tlačíte prstem na páčku víc, nebo míň, vždy dá pokyn přehazovačce, aby se přesunula do přesně dané polohy.

Jedinou výjimkou je dlouhý stisk. Pokud stisknete tlačítko a podržíte ho, systém to v mžiku vyhodnotí a přehodí o víc pastorků najednou. Tady je potřeba ještě dodat, že je možné si nastavit v rámci aplikace konkrétní funkci, například, že delší stisk tlačítka přehodí třeba maximálně o 2, nebo 3 pastorky, aby vám přehazovačka nelítala víc než potřebujete.

Celkem mě překvapil poměrně velký (dlouhý) chod řadícího tlačítka. Konstrukce elektronického bikového řazení AXS totiž v principu nevychází z mechanické řadící páčky, která má na rozdíl od té elektronické dvě nezávislé páčky. Elektronické řazení totiž nabízí pouze jediný pohyblivý člen. Tím řadíme buď nahoru nebo dolů a používat k tomu můžeme jak palec, tak ukazováček, resp. jeho kloub.

Samotná páčka je neuvěřitelně ergonomicky vytvarovaná. Palec do ni krásně zapadne a pro její stisk nepotřebujete v podstatě žádnou sílu. Zřejmě proto, aby nedocházelo k nechtěným přeřazením Sram navrhnul pro páčku delší chod tlačítka. Zvyknete si na něj okamžitě, a to jak na řazení směrem nahoru, tak dolů.

Jediné, co vám bude chybět, je typické cvaknutí, které znáte z mechanické páčky. Sram se ovšem i v tomto pohledu posnažil a nenechal páčku absolutně bez odezvy. Při klidné jízdě její použití provází něco jako hlasitější kliknutí myši, ovšem jakmile si to posvištíte v náročnějším terénu plném dalších ruchů, obávám se, že zvuk páčky charakteristický pro cvaknutí, zřejmě vnímat nebudete.

Co se výsledného hluku týká, tak za zmínku stojí spíše zvuk provázející chod přehazovačky. Zatímco při řazení na větší pastorek je přehazovačka sotva slyšitelná, typické krátké bzuknutí servomotorku je výrazně víc slyšet při přeřazování na těžší převod. Logicky bych to sice čekal obráceně, ale budiž.



Ohledně přehazovačky je dobré zmínit, že jsme si nemohli nevyzkoušet její "safety" funkci, která má za úkol zabránit jejímu poškození při nárazu do překážky. Přehazovačka, pokud dojde k silnějšímu kontaktu s okolím, totiž dokáže sama uhnout a nevystavovat tak sama sebe riziku zlomení.

Nechci vůbec domýšlet kolikrát se tak do nainstalované přehazovačky demonstrativně koplo, nebo udeřilo a vždy se stejným výsledkem. Náraz přehazovačku vychýlí směrem k většímu pastorku a obratem ji pak servo s bzuknutím vrátí do původní polohy. Tahle funkce tedy umí předcházet poškození šaltru při bočním nárazu, při namotání klacku vám asi příliš nepomůže. Nicméně chválím, snaha zabránit zničení komponentu, který nový bude stát odhadem kolem 15 tisíc, tady je a to se počítá.

Co jsme nemohli vyzkoušet v praxi byla výdrž přehazovačky na jedno nabití. Sram uvádí, že biková verze elektronické přehazovačky má výdrž zhruba polovinu toho co silniční sada, což je zajímavé, vezmete-li v úvahu skutečnost, že používáte stejnou kapacitu baterie i stejný počet pastorků. Současně ale Sram uvádí, že u bikové sady musí být celý systém robustnější a musí překonávat větší síly pružin a to je důvodem jeho menší výdrže.

K dispozici na vyzkoušení byla i nová elektronická sedlovka Reverb. Tady možná asi úplně nemáte jasno v tom, k čemu je taková elektronika u sedlovky dobrá. Opravdu to neznamená, že by sedlovka dokázala sama zajíždět bez toho, abyste si na ni zeshora zatlačili. Elektronika ovládá pouze mechanismus polohování, který funguje úplně stejně jako u normální sedlovky. Stiskem odemknete, puštěním uzamknete.

Ergonomie sedlovkové páčky je maličko jiná, než páčky řadící, ale je jasně patrné, že na ni pracoval stejný deignérský tým. Mimochodem, mělo by se mluvit spíš o ovladači než skutečné páčce, protože sedlovka se fakticky neovládá v tomto případě páčkou, ale tlačítkem.

Zajímavé bylo, že i na vzorku, který jsme měli k dispozici na zkoušení nebyla sedlovka úplně bez vůle. Pocitově šlo sice o menší rozsah vychýlení, než jaký jsem měl možnost vnímat u běžně používaných Reverbů, ale o absolutní přesnost a nulovou vůli tedy rozhodně nešlo.

Pravdou je, že elektronické ovládání sedlovky pracuje s minimální potřebnou silou pro její zasunutí a to je také hlavním přínosem této sedlovky. Přidaná hodnota v případě snadné montáže sedlovky je sice fajn, ale z pohledu dlouhodobého užívání na vašem kole je téměř bezvýznamná. To už bych větší přínos sedlovky viděl jako sofistikovaný držák náhradní baterie do přehazovačky :-).

Závěrečné shrnutí dojmů

Jako léty ostřílený uživatel a tester mnoha různých řazení od několika výrobců musím říct, že si mě Sram touto novinkou celkem získal. Přístup k tomu, co od řazení očekáváte a co od něj vyžadujete, posouvá tímto novým počinem na další level. Podobně jako jsem to vnímal u silniček, dokáže i biková elektronická sada v praxi hodně usnadnit řazení resp. odbourat vám jednu z přemýšlecích vjemových činností na kole, kterou je řazení a vše co s ním souvisí.

Už nemusíte hledat pozici páčky, už ji nemusíte ani držet zbytečně dlouho, nebo s ní jinak laborovat. Prostě kliknete a o zbytek se postará elektronika. Sram v tomhle ohledu celkem logicky říká, že bychom novou bezdrátovou řadící páčku neměli nazývat páčkou ale spíše ovladačem. A tohle po chvilce zkoušení, musím bez výhrad podepsat.

Řadit elektronicky je stoprocentně rychlejší a přesnější a navíc vám v náročnějších podmínkách a terénu umožní držet řídítka a zbytečně tak nad nimi neztrácet kontrolu, protože palec nemusí dělat zdaleka tak velký pohyb, potřebný pro přeřazení, jako při použití elektronického řazení.

Na přínosech sady se tedy shodneme. Ovšem cenovka za nové pocity je nastavena hodně odvážně, obzvlášť, když Sram nechce v první fázi prodeje nabízet jednotlivé komponety samostatně. Tahle fáze má sice trvat podle současných informací jen cca 3 měsíce, ale i poté se budete muset připravit na to, že vás pouhá páčka s přehazovačkou a potřebnou nabíječkou vyjde zhruba na jeden průměrný měsíční plat a i to je stále poměrně slušná darda.

Na druhou stranu, jak říká samotný Sram: hightech kategorii komponentů už nešlo příliš dál a výš posouvat, tak jsme udělali tohle. Není a nebude to produkt pro všechny, ale věříme, že si cestu najde nejenom ke sponzorovaným závodníkům, ale i k bonitní klientele a zarytým bikovým entuziastům. Vývoj takovéto věci trval čtyři roky. Jarda Kulhavý dokonce údajně na funkčním prototypu tehdy ještě jedenáctkové sady jezdil už v roce 2015. Od té doby uběhlo hodně času a hodně se změnilo, nicméně Sram se rozhodl sadu pustit do prodeje až nyní, tak věřme, že za tu cenu bude skutečně stát.

Kompletní informace najdete na stránkách výrobce www.sram.com.

Video

Přečteno - 16892x Tagy: testy sram komponenty
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Giant Reign 29 2 
    TEST: Giant Reign 29 2 
  2. Testy - RecenzeVideotest: Specialized Epic HT Expert
    Videotest: Specialized Epic HT Expert
  3. TechnikaFotogalerie: Marin Wolf Ridge PRO
    Fotogalerie: Marin Wolf Ridge PRO
  4. Testy - RecenzeTEST: Marin Wolf Ridge Pro - podruhé
    TEST: Marin Wolf Ridge Pro - podruhé
  5. Tech newsSpecialized Kenevo 2020 - První svezení
    Specialized Kenevo 2020 - První svezení
  6. TechnikaFotogalerie: Rock Machine Blizzard INT e70-27+
    Fotogalerie: Rock Machine Blizzard INT e70-27+

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744