První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator

Původ i vizáž mají podobnou, ve skutečnosti jsou ale úplně jiní. V čem se liší titan a ocel v podání dvou štěrkoletů od českých značek vyrobených na dálném východě? 

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator

 
To se vám takhle sejdou doma neplánovaně dva gravely, přičemž každý z nich je úplně jiný, ale pak je postavíte vedle sebe a začnete si pohrávat s myšlenkou vzájemného srovnání. Přesně tak vznikl v mé hlavě před pár dny nápad na tento článek, který je vlastně tak trochu "nad plán" protože kompletní podklady pro dva separátní testy těchto kol jsou připravené, nicméně čerstvých dojmů ze srovnání jízdních vlastností obou rámů, které jsem opakované prostřídal v rámci jedné z testovacích tras, je tolik, že si zaslouží pár samostatných odstavců.

Předně musím zmínit, že v tomto článku nečekejte klasický srovnávací test ale jen souhrn mých dojmů z toho, jak na mě působil rozdíl mezi titanem a ocelí v rámci různých jízdních profilů a povrchů. Nejprve ale stručné představení obou štěrkoletů.

Titan - Equator Yasei

Rám je svařený z titanových zeslabovaných bezešvých trubek 3Al-2.5V. Geometricky míří mezi dobrodružné štěrkolety s ambicemi pohybovat se ve srovnatelných terénech jako horská kola, čemuž pomáhá nízké těžiště, velký sloping, delší reach a hodně položená vidlice. Osazení je zde na bázi nového elektrického Sramu GX AXS T-Type doplněného o karbonové výplety a teleskopickou sedlovku.

Ocel - Javax Freed

Rám je svařený z ocelových trubek od renomované firmy Reynolds a je koncipovaný jako klasický univerzální gravel vhodný na lesní cesty i na silnice s velice slušnou prostupností pro širší gravelové pláště. Řadí tady kompletní Shimano GRX 1x11 v nejvyšším osmistovkovém provedení a kola jsou tu naopak základní hliníková s cílem dostat se na rozumnou cenovku.

Jelikož jsou oba biky jinak osazeny, ať už co se řazení, brzd, nebo zapletených kol týká, snažil jsem se vynechat rozdíly, které jsem zaregistroval zejména v akceleraci a maximálně se soustředil na to, jak jsem postupně načítal chování samotných rámů a jejich jízdních vlastností. Obě kola jsem měl k dispozici ve stejné velikosti a na stejně širokých pláštích se stejnými tlaky a během cca dvou hodin jsem je postupně několikrát vystřídal na cca 4 km dlouhém okruhu, kde byly k dispozici jak méně či více rozbité výjezdy, tak rovinky a táhlá klesání a k tomu jeden takový spíš bikový sjezd.

Od každého trochu

Krátký sjezd, pak ostrá pravá, 300 metrů sprint po rovné štěrkovce, přeskok dvou kanálů a hurá do lesa. Cesta se stáčí mírně doprava a na staré lesní silničce se o slovo hlásí obnažené kameny, vyčnívající z kdysi rovného asfaltového povrchu, na kterém se ale podepsal provoz těžké techniky během několika posledních let. To je naprosto ideální povrch pořádně si užít jízdu ze sedla a před tím, než tepák zahlásí překročení maximálního limitu, pořádně prověřit "JAK TO JEDE".

Nejprve si beru oceláka. Slyším, nebo spíš cítím jak jeho rám pode mnou zvoní na každém kameni, na každé nerovnosti a jak Tufo spolehlivě vyrovnává všechno do dvou centimetrů výšky. Zkouším páčit více do stran řídítky podle toho, jak se snažím silově šlapat ze sedla na těžší převod, po chvilce řadím na lehčí pastorek a usedám do sedla, abych další část stoupání navnímal tak, jako většina z nás jezdí po většinu času, to znamená v sedle.

Stoupání vrcholí, následuje rovinka, pak ostrá pravá hliněný úsek zahončený mírným rovným výjezdem, který pokračuje kamenitou, prudce padající, rozbitou, lesní cestou, kam byste se s autem rozhodně dobrovolně nepustili. Následuje táhlá, ale celkem rovná štěrkovka, kde si zkouším maximálku a v duchu říkám, že sem by se hodil těžší převod, ale je to jen na pár desítek sekund a už zase řadím na lehčí, protože profil tratě opět míří do kopce a frekvence šlapání se zpomaluje.

Do cíle dojíždím s pár prvními dojmy, ale je potřeba rychle přesednout na titanový bike a jet to ve stejném gardu porovnat a pak ještě jednou a ješte jednou zase zpátky. Tohle, kdybych mohl dělat častěji s různými koly, to by bylo, říkám si v duchu, protože mnohdy je podobnost různých modelů a jejich chování natolik stejné, že objektivně popsat rozdíly mezi nimi téměř nejde.

Asfaltová odysea

A začnu tím nejméně odlišným, a to je rovný asfalt. Pokud bych měl opravdu smysluplně zhodnotit, jak se oba rámy liší v rámci rychlé jízdy po rovné silnici, musel bych říci, že minimálně. Ani jeden není absolutně tuhý při maximální akceleraci a u obou vnímáte, že při šlapání do boku malinko pracují. Že bych si ale troufnul tvrdit, že jeden z nich pracuje o poznání více a druhý méně, to si opravdu netroufnu, navíc i proto, že na každém z kol byl jiný typ výpletů, což pomáhalo samozřejmě titanovému zástupci na úkor oceláka.

Mimochodem asi to znáte, není asfalt jako asfalt. U nás máme teď čerstvě pár nových kilometrů krásně hlaďounkého černého povrchu směrem z Bělče na Lány a na něm to opravdu krásně sviští. Stačí ale přejet na starší zvětralý a hrubší asfalt, a to byste viděli ten rozdíl. Zatímco ocelák při vyšších rychlostech sice hezky tlumí, jemné nerovnosti přeci jen do rámu procházejí a kolo pod vámi jakoby zvoní. Titan je na stejném místě o poznání klidnější a pocitově naprosto tichý. Docela dlouho jsem přemýšlel, jak toto vlastně srozumitelně popsat a nevím jestli se mi to podařilo, ale opravdu bych to popsal tak, jako že plusem titanu je, že není slyšet.

Štěrkokámen - titan pánem

Jestliže na asfaltu jsou faktické rozdíly mezi oběma rámy celkem malé, tak na lesních, polních nebo šterkových cestách dovolím si tvrdit pozná rozdíl i relativně méně zkušený laik. Čím hrubší povrch a vyšší rychlost tím vám přijde, že je titanový rám poddajnější. Vlastně jsem docela litoval, že jsem neměl možnost otestovat titanový Equator s titanovou pevnou sedlovkou, protože tam bych se asi dočkal ještě zajímavějších výsledků, nicméně Yasei je v podstatě trailový gravel a k tomu prostě sedí daleko lépe teleskopka než pevná sedlovka, což naprosto chápu a akceptuji.

Ocelák se po kamenech snaží sice také letět a rozhodně to není nic nepohodlného, ale titan je prostě znatelně klidnější, rozvážnější a jakoby tišší. Při jízdě v sedle jsem si dokonce občas poposedl a propružil, podobně jako to dělám na fullech. Zatímco tlumič na celoodpruženém kole popustí a utlumí tuhle situaci, titan to jakoby udělá podobně, ačkoli jde o pevný neodpružený rám a zdaleka to není jen o zpětném kopnutí od pláště, který pruží v tomto okamžiku samozřejmě také. Ocelák zvládne v tomto ohledu také dost požrat, ale řekl bych, že titan to umí tak o minimálně 24% lépe. Úplně jsem se začal bát toho, jak by asi dopadlo srovnání s nějakým klasickým hliníkovým rámem, které jsou ještě o poznání méně komfortní než oceláky.

Hodnotit a porovnávat jízdní vlastnosti, případně geometrii těchto kol budu až v rámci jejich plnohodnotných samostatných testů, které připravujeme. Jakkoli se oba modely mohou zdát jako velice podobné, jejich cílové skupiny budou zřejmě velice různé.

Cena - výkon?

Většina z nás si asi často klade otázku jestli má to či ono pravdu svou cenu a za své peníze dostanete adekvátní porci muziky. Tady se bavíme v obou případech o relativně dostupných modelech, které kombinují české kořeny s přesně navrženými geometriemi a specifikacemi s výrobou na dálném východě a následnou kompletací opět u nás doma v Česku. To přináší velice zajímavý poměr cena-výkon, alespoň co se samotných rámů týká. Kvalitní ocelový (17 340 Kč bez vidlice) vs. titanový (59 990 Kč s vidlicí) rám nebudou nikdy stát stejně, na druhou stranu, pokud byste chtěli titan od některého z amerických výrobců, museli byste si zásadním způsobem připlatit a na výsledných vlastnostech by se nárůst ceny zdaleka tolik neprojevil.

Cílem dnešní úvahy nebude ani verdikt, zdali se vyplatí koupit tento konkrétní "ocelák" za 64 590 Kč, nebo naopak "titaňák" za 149 900 Kč, protože každý z nich je zcela jinak osazen. Equator je postavený na vyšší úrovni specifikace, zatímco Javax sází na výrazně ekonomičtější osazení a pokud by se osazení srovnalo, cenový rozdíl mezi nimi by se výrazně snížil.

Závěrem

Za mě jsem si díky tomuto srovnání udělal opravdu daleko jasnější představu o tom, jak moc se liší titan od oceli a jestli a jak snadno se to dá poznat. Výrobců titanových gravel rámů, které je možné u nás běžně koupit není mnoho, zatímco u ocelových rámů i značek je výběr o poznání větší, a to i co se cenového rozmezí týká.

Rozdíl mezi titanovým a ocelovým rámem v komfortu jízdy je docela velký, ale stejně bych si netroufnul říci, kolik teoretických sekund by vám titan dokázal ušetřit v rámci gravelového 80 km dlouhého závodu, který by z 60% obsahoval štěrkové a ze 40% asfaltové cesty. Možná je to podobný rozdíl který je mezi hliníkovým a ocelovým rámem, nebo mezi hliníkovou a karbonovou sedlovkou, kde rozdíly pozná i méně kovaný hobík.

Co mne u obou testovaných kol ale opravdu překvapilo, byla jejich téměř identická hmotnost. Přeci jenom jsem očekával, že s kvalitnějšími komponenty bude i s teleskopkou titanový bike výrazně lehčí než ten ocelový. Místo toho byl rozdíl minimální 10,08 kg (ocel) vs. 9,99 kg (titan). Vím, srovnávám nesrovnatelné, ale tady bere body spíš ocel na úkor titanu.

Samostatně se plnohodnotných testů těchto dvou kol dočkáte co nevidět. Pokud vás zajímají podrobnosti již nyní, tak navštivte jejich domovské weby www.equator-cycling.com a www.biketone.cz.

Pokračovat na: Fotogalerie

Seznam stránek článku:

  1. První dojem: ocel nebo titan - Javax vs. Equator
  2. Fotogalerie
Přečteno - 8717x Tagy: testy titan ocel gravel equator javax
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. TechnikaFotogalerie: Apache Quruk Bosch 1
    Fotogalerie: Apache Quruk Bosch 1
  2. OstatníFotogalerie: Štěrba Gravel days 2024
    Fotogalerie: Štěrba Gravel days 2024
  3. Tech newsPropain vstupuje s Terrel CF do rozjetého gravel vlaku
    Propain vstupuje s Terrel CF do rozjetého gravel vlaku
  4. Výstavy a veletrhyŠtěrba Bike zve na třetí ročník Gravel days na Spořilově
    Štěrba Bike zve na třetí ročník Gravel days na Spořilově
  5. TechnikaFotogalerie: Canyon LUX Trail CFR
    Fotogalerie: Canyon LUX Trail CFR
  6. Testy - RecenzeTEST: Canyon LUX Trail CFR
    TEST: Canyon LUX Trail CFR

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #6 Babaja - vloženo: 21.04.2024 v 20:58:14

    odpověď na panzdenda — #5 Jj, souhlas. Kazety 11/ 12 jestli se nepletu. A pak jejich rozsah a co pobere přehazovačka. Dále kompatibilita ořechů a kazet. A pak lanko vs. bezdrát řazení.

    To fakt to dělat nebudu :-)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #5 panzdenda - vloženo: 21.04.2024 v 20:24:06

    odpověď na trance28 — #4 Zadní kola by teoreticky prohodit šla, ale kazety by byly nekompatibilní s řazením, takže by to bylo vcelku k ničemu.

    1. na tento komentář reaguje Babaja — #6
    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #4 trance28 - vloženo: 21.04.2024 v 16:46:32

    odpověď na Babaja — #3 tam jsou jiny osy? Priznam se, ze detailne jsem to nezkoumal :-)

    1. na tento komentář reaguje panzdenda — #5
    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #3 Babaja - vloženo: 20.04.2024 v 19:18:38

    odpověď na trance28 — #2 Ty přední kola by asi prohodit šla. Ale ty zadní kola bych teda prohazovat nechtěl :-)

    1. na tento komentář reaguje trance28 — #4
    odpověz na tento komentář
  5. avatar
    #2 trance28 - vloženo: 20.04.2024 v 14:45:01

    odpověď na karel.neugebauer.7 — #1 napadlo me to same, ale ona je to asi desna veda, prohodit kola :-)

    1. na tento komentář reaguje Babaja — #3
    odpověz na tento komentář
  6. avatar
    #1 karel.neugebauer.7 - vloženo: 20.04.2024 v 10:55:15

    Chápu tu tendenci to srovnat, ale museli by jste jet stejná zapletená kola aby to mělo smysl. Takto ten rozdíl můžou dělat jen samotné karbonové vs hliníkové ráfky.

    1. na tento komentář reaguje trance28 — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744