TEST: Superior XF vs. eXF 939

V terénu s oběma

Při plánování tohoto testu mi bylo jasné, že nepůjde a ani nemůže jít o klasický srovnávací test, protože obě kola, byť jsou si svou vizáží opravdu hodně podobná a spoustu věcí mají stejných, jsou přece jen hodně odlišná. Hlavní, co mě zajímalo byly rozdíly v geometrii, posezu a vůbec chování obou kol v terénu.

Závodní celokarbonový Superior jsme totiž měli v testu zhruba před rokem a pamatuju si, že to byl svou koncepcí opravdu ostrý X-Country závoďák, který logicky nenabízel ani příliš komfortu pro běžného uživatele ani nějakou přemíru jistoty v rozbitějších trailech. Sečteno a podtrženo XFko jsem dosud měl zařazeno mezi žiletky a docela mě zajímalo, co s povahou tohoto modelu udělá vyšší zdvih a alternativní geometrie, potažmo položená vidlice a balónovitější pneumatiky.

Dočkal jsem se obou odpovědí. Jedna mě překvapila velice mile, druhá naopak příliš nepotěšila. Ale vezmu to pěkně popořádku...

XF 939 - stále závoďák

Začnu u jízdních pocitů z hliníkového fula. Ačkoliv zde dostanete více zdvihu, než je zvykem u závodních X-Country fullů a dalo by se tak předpokládat, že to bike posune více mezi trailbiky, není to až tak úplně pravda. Posed i celková koncepce geometrie jsou totiž stále zcela identické s karbonovými týmovými raketami. Kolo sice perfektně akceleruje a v kopcích vás doslova žene vpřed a očekává maximální nasazení, ale jakmile se s ním dostanete někam na trail plný kořenů, potřebnou jistotu a míru zábavnosti prostě nenabídne. Dílem za to možná může podle mě i příliš dlouhý představec, kterému by úplně stačilo mít o tři centimetry méně. Hlavním problémem je ale v tomhle případě příliš strmý sloupek řízení, který výrobce v Lku uvádí rovnných 70° a to je na dnešní poměry dost i na XC závoďáka, natož stodvacítkový full, který má navíc i rozvor o poznání kratší, než je dnes u devětadvacítkových trailbiků zvykem.

Během dopoledne jsem měl možnost několikrát si prohodit oba testované biky a ideálně tak porovnat jejich hlavní rozdíly. Pravdou je, že XF-ko ve mně prostě zanechalo dojem téměř stejný s tím, který jsem si pamatoval z celokarbonového modelu. Samozřejmě že byl tenhle bike o poznání těžší a s horšími výplety, takže by v přímém srovnání s týmovkou vykazoval jisté mouchy, ale o detaily tady nešlo. Škatulka, do které jsem ho zařadil, je tedy jasná - maximálně sportovně závodnější pojetí maratonů.

eXF939 - o dost větší motorka

Jasně, o nějaký podobný nadpis si tenhle bike vysloveně říká, ale ruku na srdce, není to jen samotný motor spolu s baterií samozřejmě, který dává tomuhle biku jeho charakter. Spolu s nadváhou (bráno oproti srovnávanému FX 939) se tenhle bike od svého soka liší především ve dvou věcech. Tou hlavní a nejzásadnější je geometrie. Překvapivě ale nejde o příliš dlouhou zadní stavbu. Ta je v tomto případě jen o 8 mm delší než u hliníkového fulla XF 939. Větší rozdíl je v rozvoru, který je protažený o 54 mm a nejzásadnější změnou je pak výrazně položenější vidlice, jejíž úhel je zde 67.5°, což je, nebojím se říct, téměř ideální hodnota pro tento typ kola.

U elektrobiku je navíc i o pár milimetrů níže položený střed, což je důležité pro co nejnižší těžiště, které tady díky motoru i baterii jednoznačně míří ke středu celého kola.

Druhým poměrně velkým rozdílem oproti XF939 jsou zvolené pláště. Na testbiku bylo evidentně ještě nějaké prototypové provedení, protože jediný velký nápis, který na nich byl k vidění, bylo dvojité Schwalbe. Šíři pláště jste museli složitě hledat v samotném vzorku, ale už na první pohled mi bylo jasné, že nepůjde o běžně používaný rozměr. Devětadvacítky jsou většinou nabízeny v 2,25" šíři a maximálně najdete 2,4" tady Superior osadil Noby Nic 29x2,6" a v katalogu uvádí, že má jít o finální šířku dokonce 2,65". V terénu jsou tyto gumy ve spojení s elektromotorem výborné, jejich trakce v blátě i na sněhu při ideálním tlaku někde kolem 1.5-1.7 pomáhala nejenom ve výjezdech, ale také v zatáčkách a sjezdech držet pevně stopu, zatímco motor doplňoval dravost a agilitu biku tak, jak jsem měl možnost už několikrát u STEPSU vyzkoušet.

Pominu-li skutečnost, že jde o elektrobike se vším, co k němu patří, a přimhouřím oko nad hmotností, musím říct, že bych se velice přimlouval za to, aby Superior postavil své hliníkové XFko třeba s přívlastkem "X" právě na této geometrii. Zde použité úhly a obecně celá geometrie by podle mě byly velkým přínosem pro širokou jezdeckou základnu, které přeci jenom stále hodně závodní pojetí stávajícího modelu nemusí tolik vyhovovat.

Když se vrátím ještě k té hmotnosti, musím zmínit skutečnost týkající se konstrukce rámu. Superior zde nepoužívá plně integrovanou baterii do rámu, pouze zvolil specificky tvarovanou spodní rámovou trubku, která na baterii průběžně navazuje, což vytváří kompaktní dojem. Velkou výhodou této konstrukce je skutečnost, že ve výsledku je rám o více než kilogram lehčí než při použití masivní trubky u plně integrovaných baterií. A to není málo.

Ačkoliv jsem při jízdě jak po rovnějších cestičkách, tak rozbitějších trailech s kořeny a kameny neměl pocit výraznější měkkosti nebo nestability zadní části rámu, musím přiznat, ve mně malý červík pochybností hlodal po celou dobu. Kladl jsem si totiž otázku, zdali je opravdu zadní stavba a její poměrně subtilní konstrukce dlouhodobě schopna zvládat oproto hliníkovému XFku výrazně větší zatížení způsobené zástavbou motoru a baterie. Bezčepový systém odpružení zde navíc počítá s jistou flexí horních vzpěr, což rovněž zvyšuje nároky na únavové namáhání. Pokud vím, tak testovací vzorky jsou od svého představení loni v létě v permanentním testovacím zatížení a zatím drží jak samotné stavby, tak i jejich uložení, otázkou je, jak toto spojení bude odolné v delším časovém horizontu spolu s těžšími piloty, jejichž přítomnost je v tomto segmentu zcela běžná.