TEST: YT Jeffsy CF 29

První postřehy

Kolo velice dobře žehlí terén a skvěle drží stopu. Na trailu nijak neuskakuje, ale naopak přináší dostatečný komfort a oporu při výjezdu ze zatáček. Nutno zmínit, že rám Jeffsy disponuje tzv. flip chipem, tedy změnou geometrie pouhou výměnou (otočením) dvou čepů na zadní stavbě. Horní postavení v praxi znamená, že se kolo stane více “živé”, okamžitě reaguje na sebemenší pohnutí řidítek a je opravdu mnohem živější a hravější než při nižší poloze. V té naopak drží skvěle stopu, je stabilní a velice dobře předvídatelné.

Druhá poloha na mě působí mnohem klidnějším dojmem kola, které má sice trailové parametry, ale vůbec bych se s ním nebál vyjet na nějaké prudší sekce nebo náročnější traily. Výměna flip chipu má vliv i na úhel hlavové trubky, který se posune o půl stupně - řeknete si, že půl stupně a necelý centimetr vyšší/nižší střed nemůže být zase tak znát, opak je ale pravdou, rozdíly jsou zcela patrné již po prvním přesedlání.

Já ale naopak mám raději živější a hravější projev kola, a proto nechávám flip chip v horní poloze. Ona je ta cesta z kopce pak mnohem zábavnější a mnohem více se zde projeví různé neduhy jezdce samotného, než jen tak prolítnout danou pasáží a nechat to prostě na kole, ať to odkroutí za vás.

Musím ale zároveň přiznat, že nejsem žádný zdatný enduro killer, mám raději traily s občasnými skoky a uhlazenými klopenkami než vysloveně řezání a drcení dolekopcom skrze kamenité a kořenovité části různých enduro tratí. I přesto ale věřím, že by to tato 29” Jeffsy zvládla, ale pokud patříte mezi zastánce tohoto tvrdšího stylu ježdění, sáhnete spíše po 27,5” variantě Jeffsy, která má 150 mm zdvihu vpředu i vzadu, anebo rovnou po enduro modelu Capra od stejné firmy. Ani enduro sekce u YT nezůstala bez nejnovějších trendů, a proto i zde si můžete vybrat, zda 29”, nebo klasické 27.5” provedení.

Ale zpátky k Jeffsy, moje zkušenost je taková, že rozbitější a technicky náročnější traily jsou s tímto kolem o zvyku a umu jezdce, protože je znát, že devětadvácy nejsou tak lehce manévrovatelné (“ohrabané”) jako 27,5”, a mnohem víc proto záleží na vhodném výběru stopy, umu jezdce, technickém provedení daného úkonu a tak dále. Není to ale nic, co by vám znepříjemňovalo pobyt v bikeparcích, protože po sžití s bikem nebudete mít problém ani s tímto druhem terénu, je to zkrátka jen o zvyku.

Já zde toto srovnání uvádím, protože jsem předtím rok a půl jezdil na 27,5” modelu Lapierre Zesty, proto mluvím o srovnání menších a větších kol, jelikož jsem je mohl vyzkoušet na stejných sekcích. Na druhou stranu rychlejší povrch trailu nebo vysloveně flow sekce je radost na tomto biku absolvovat, protože rychlost je opravdu to, kde je tato mašina doma.

Teď se podíváme na užití biku z pohledu běžného výletu nebo na přejezdy k trailům. Výjezd po normální asfaltové cestě není žádný problém, jak už jsem říkal výše, ani vzhledem k hmotnosti kola samotného, nejsou delší výlety s přítelkyní nebo celou rodinou žádná obtíž, naopak, 29” hezky valí a příjemně to odsýpá. I když Monarch RT3 nabízí několik poloh, do kopce není potřeba zadní stavbu nějak škrtit, protože se zbytečně nepohupuje, tedy za podmínek, že se nějak abnormálně neopíráte do pedálů nebo tomu nedáváte co proto ze sedla. Já se svou váhou 76 kg (+ batoh s 2l camelbackem a vybavením) jsem pro nějaké to uzavírání nenašel důvod, praktikoval jsem ho pouze pro tyto testovací účely.

Jinak poznámka pro chronické zamykače, ty určitě potěší, že tlumič nabízí tři polohy, totiž otevřený - pro pedal - zamčený. V pozici pro pedal tlumič lehce ztuhne a je opravdu znát, že nepracuje na celý rozsah ale jen na 3/4 a ke konci tvrdne podstatně rychleji oproti normálu. Naopak v pozici locked tlumič citelně ztvrdne a absorbování nerovností je v tu chvíli naprosto minimální, stejně jako případné pohupování zadní stavby při šlapání ze sedla.

Stejně tak při výšlapu lesem na trail, není potřeba nějaké to přepínání tlumiče, vozil jsem vždy otevřeno a žádné výrazné prohupy zadní stavby a s ní spojenou ztrátu přenosu energie směrem dopředu jsem nepocítil. Je sice pravdou, že patřím se svou váhou mezi lehčí jezdce, ale ani u těch těžších bych v tomto směru neviděl nějaký zásadní problém. A když se přeci jen najde, tak tu možnosti nastavení jsou. To samé platí o vidlici Pike RCT3, která rovněž nabízí několik poloh, ale opět ta samá písnička. Z mého pohledu, když to vyloženě nedrbete, není to potřeba. Jasně, nějaký ten prohup občas nastane, ale to je daň za komfort, který s sebou nese 140mm celoodpružený bike, a mám-li si vybrat, jestli komfort, pohodlí a prožitek z jízdy nebo naopak rychlost, časovka a najeté km, vyberu si to pohodlí a prožitek, protože druhá kategorie zapadá spíše do XC zóny (bavíme-li se čistě o šlapacích částech jízdy, protože v bikeparku z kopce by málokdo chtěl jezdit na XC fullu).