Trek Y 33 retro z roku 1997

Dobová specifikace

Rok 1997 byl pro kytary rokem tak trochu přelomovým. Nejenom že šlo o poslední rok, v rámci kterého Trek nabízel první generaci tohoto legendárního rámu, ale také šlo o rok, kdy poprvé nebyl Y33 modelem nejvyšším. Nad něj totiž Trek umístil vytuněný model Five-O, který dostal custom lak, kompletní Shimano XTR druhé generace a titanové Ibis komponenty. Přesto ale klasický model Y33 v nabídce dominoval nepřehlédnutelným stylem díky svému přiznanému karbonu, kombinovanému se žlutou barvou a po zásluze se tak objevil i na titulce tehdejšího katalogu.

Třicet trojka už tento rok dostala novější generaci Shimana XT 3x8 vybavenou novým typem tužších klik a samozřejmě kompaktní kombinací převodníků 22/32/42z. Třetí rok existence tohoto rámu, který byl kombinací karbonového předního trojúhelníku z OCLV karbonu a hliníkové zadní stavby svařené z profilů hliníkové slitiny 6061 T5, připomínala jeho "stáří" již druhý rok nevyužívaná opěrka cantilever brzdy na zadní stavbě. Třicet trojka byla tehdy totiž už druhým rokem vybavena véčkovými brzdami, které tuto věc nepotřebovaly.

Co se zadní stavby týká, tak tam Trek tehdy sázel na tak zvaný plovoucí střed, který aplikoval napříč celým svým výrobním portfoliem. Oním portfoliem tedy myslím u všech značek, které tehdy vlastnil, což byly kromě samotného Treku ještě Gary Fisher a také kultovní Klein. U Garyho to byla hliníková Joshua, u Kleina hliníková Mantra, která používala sice jinak umístěný hlavní čep, ale princip plovoucích klik byl obdobný.

Ale pojďme zpět k našemu Y33. Ten se totiž pyšnil na tehdejší dobu kromě rámu také špičkovým odpružením. Vpředu pracovala nejnovější generace Rock Shox Judy SL, která měla oproti obyčejné "Judyně" lehčí hliníkový sloupek a také titanové šrouby. Uvnitř však byly stále jen elastomery v kombinaci s olejovou patronou, tlumící odskok vidlice.

Špičkový byl na svou dobu také použitý tlumič Stratos, který pracoval na klasické bázi vzduch/olej a jako jeden z mála tehdy nabízel samostatně regulovatelnou kompresi a odskok a navíc byl v tomto případě vybaven také dálkovým ovládáním lockoutu.

Lanek a bovdenů tak bylo před řídítky požehnaně, ale designéři si s jejich vedením na rámu pohráli tak, že na levé straně natáhli všechny tři řadící a brzdová lanka vedle sebe, takže celek opravdu připomínal kytaru včetně strun.

Kokpit i sedlovku si již tehdy Trek vyráběl sám pod značkou Bontrager a stejně tak tomu bylo i u řídítek Race Lite zakončených vlastními lehoučkými rohy sériově montovanými na kole a vyrobenými OCLV technologií.

Sedlo zde oproti původní specifikaci majitel zvolil kultovnější než to sériově montované. Jde o legendární model Selle Italia Flite Titanium.

Zapletená kola jsou pak oproti sériovce zvolena také o poznání kultovnější. Najdete tu karbonové Spinergy REV-X ROKS, která jsou kombinací hliníkových ráfků se čtyřpaprskovými karbonovými loukotěmi a obuta do neméně legendárních Panaracer plášťů s kombinací předního a zadního vzorku Dart a Smoke v rozměru 26x2,1".

Tenhle Trek, v sériové verzi v roce 1997 stál 2 999 amerických dolarů, což bylo v tehdejším přepočtu na naše něco kolem 120 000,- Kč. Pokud bychom přepočítali jeho tehdejší cenu v rámci tehdejších a dnešních průměrných platů vyšlo by nám, že by jeho cena dneska byla 420 000,- Kč. Dnešní cenovky kytar na "retro trhu" se pohybují v poměrně velkém rozmezí a hodně záleží na tom jak zachovalý je rám a zdali jsou na něm dobové komponenty, či nějaký modernější pelmel. Sehnat podobně zachovalou kytaru však není nic jednoduchého a cena se může šplhat klidně k padesáti tisícům Kč. Naopak nejlevnější kytary první generace se dají pořídit i pod dvacet tisíc, ale nebudou to takovéto voňavky.