Vincenzo Nibali po Cape Epic: Molto bello

 
Že se do Západního Kapska na etapový závod horských kol sjíždí čas od času i slavní silničáři, jsme si celkem zvykli. I letošní startovka obsahovala několik jmen někdejších profíků, včetně Čecha Petra Vakoče, jenž se asi jako jeden z mála umístil v top desítce. V minulosti byli na startu už jména jako George Hincapie nebo Cadel Evans a celá řada dalších. Letos nastoupili Niki Terpstra, David Millar, Mitchell Docker nebo Lachlan Morton a právě zmiňovaný Vincenzo Nibali.

Vincenzo Nibali a Samuele Porro na startu úvodního prologu...

Zatímco Terpstra /jedoucí s kamarádem Gosse van der Meerem/ a Millar /jedoucí se svou sestrou Fran, bývalou ředitelkou Ineos Grenadiers/ brali závod spíše jako zážitek - spali v obytném autě přímo na závodišti a neměli kolem sebe tým mechaniků, masérů a dalších - to žralok z Messiny bral svou účast smrtelně vážně. Osmatřicetiletý Nibali měl kolem sebe tým lidí, kteří se starali o jeho pohodlí tak, aby se mohl se svým parťákem Daniellem Porrem soustředit jen na závod. Což se také odrazilo v jejich celkovém pořadí, až do páté etapy se italská dvojice držela v top ten průběžného pořadí, nakonec se ale propadli na 13. místo.  

Niki s úsměvem servisuje své kolo v provizorních podmínkách po rozblácené 6. etapě, spolu se svým parťákem Gossem reprezentovali barvy Speed on Wheels - vlastní kolekci oblečení...

"Je to pěkný zážitek, ale dnes jsem hodně unavený, nebýt Samueleho, který mi hodně pomohl, nevím, jak by to dopadlo," říkal Nibali v cíli páté - královské etapy. "Jsem moc rád, že jsem tady v cíli této etapy. Možná to tak nevypadá, ale já si to opravdu užívám," snažil se Nibali vyloudit úsměv na zabahněné tváři. 

Asi byste nečekali, že veterán 27 Grand Tours - a vítěz všech tří - bude v cíli královské etapy závodu v roce 2023 tak zadýchaný, jako je Vincenzo Nibali. A byl. A rozhodně se netvářil, že by si závod užíval, přeci jen dvě velmi těžké etapy se jely v brutálních podmínkách.

Mnozí také byli zvědaví na to to, jak se jeden z nejúspěšnějších silničních etapových závodníků všech dob popere s drsným terénem, neúprosným charakterem etap nahoru a dolů a africkým vedrem. Po osmi dnech byla odpověď jasná - výjimečně dobře, přestože v 99kilometrové etapě do Lourensfordu dostal relativní výprask a den nato ještě větší.

"V některých technických pasážích jsem si připadal jako dítě, které se učí na kole. Ale ta jízda, to závodění je stejně těžké jako na silnici. Každý den je dlouhý a těžký, jiným způsobem než na silnici. Dny jsou kratší, ale velmi, velmi náročné."

Nabízí se zřejmé srovnání s třítýdenními Grand Tours, na kterých Nibali exceloval. "Je to docela rozdíl oproti Giru nebo Tour. Tam máte tým, který se o všechno stará, teď musíte s parťákem spolupracovat a pomáhat si navzájem. A musíme být hodně vyrovnaní, musíme mít stejnou rychlost na technických úsecích, ve stoupáních i na rovinách. Ale na Grand Tour máte na každou z těchto věcí specialisty, kteří vám pomohou dosáhnout co nejlepšího výkonu."

Takže něco jako dva týmoví lídři jedoucí spolu, nebo dva domestici? "Možná domestici, je to těžká práce, musíme pořád myslet na druhého jezdce, na to, co potřebuje, jestli nejedeme moc rychle, nebo moc pomalu. Jak dojet co nejlépe."

Nibali nenavštívil Jihoafrickou republiku poprvé, ale poprvé viděl, co Západní Kapsko skutečně nabízí, co se týče krajiny. "Molto bello! Přijel jsem sem, aniž bych věděl, co mám očekávat, bylo to milé překvapení. Pro mě to byl velmi příjemný zážitek, protože jsem na Cape Epic poprvé. Líbili se mi milí lidé, organizace byla perfektní a i ostatní závodníci byli velmi přátelští. Všichni mi dávali pocit, že jsem tady vítán," uvedl v cíli italský žralok. 

Vrátí se žralok z Messiny pro další? "Eh, tady jsme ještě neskončili, takže to vám nemůžu říct. Ale užívám si to."