BOSCH eShift + Shimano XT Di2 | Řadím sám, nebo s automatem?

24. 06. 2026
Štěpán Hájíček
Testy - Recenze
Foto: Štěpán Hájíček, Jan Němec

Ekosystém elektrických pohonů Bosch se postupně rozrůstá o další a další prvky. Hodně zajímavým řešením je automatické řazené eShift, které jsme si letos vyzkoušeli v kombinaci se systémem Shimano XT Di2.

Bosch eShift – Manuál, Automat a „Něco Mezi“ (M+)

Opusťme řazení a jeho součásti a pojďme se věnovat celkovému řešení Bosch/Shimano eShift, které v první řadě nabízí tři samostatné režimy, v nichž může přehazovačka Shimano XT Di2 (ale i další systémy) fungovat. Tím nejjednodušším a nejpřirozenějším je základní režim „M“, neboli plný manuál. V tomto módu se systém Bosch eShift do změn převodových stupňů nijak neangažuje, vše je čistě na jezdci, na jeho úsudku a jeho práci s řadícími páčkami.

Jedinou „specialitou“ v tomto módu je funkce obecně označovaná jako „Free Shift“, tedy řazení bez nutnosti otáčení klikami, která ale funguje u všech třech režimů. K ní se ještě dostaneme.

Další dvě možnosti představují režimy „A“ (automatické řazení) a M+, neboli manuální řazení s automatickou asistencí. Jednotlivé režimy se přepínají menším tlačítkem na těle řazení Shimano, zvolený mód se zobrazuje společně se zařazeným převodem na systémovém displeji Bosch (v našem případě Kiox 400C).

Automat? Vhodný spíš do města…

Pokud se od plně manuálního módu přesuneme skokem k plnému automatu, tak musím konstatovat, že nejsem zrovna jeho velký fanoušek. Neříkám, že je celý systém špatně, jen si myslím, že toto řešení má svá logická omezení. Rozhodně dobře funguje třeba v městském provozu a obecně při plynulejší jízdě. V členitém terénu ale není jeho funkce zrovna dokonalá.

Výhodou je rozhodně skutečnost, že i při zvoleném automatu lze do řazení stále manuálně zasahovat, a tak řadit dřív, či jinak, než by volil automat. Praktická je rozhodně možnost měnit si uživatelsky hodnotu kadence, při níž má systém měnit převody, a tak si celé řešení upravit dle svého stylu. Měnit je ale možné pouze jednu hranici (řazení nahoru / řazení dolů), proto není úplně snadné trefit se do zcela optimálního nastavení. Alespoň mě se to nedařilo.

V každém případě pro pohodové přesuny po městě je automat šikovnou alternativou, jelikož stačí šlapat, brzdit a řešit dopravní situaci, nikoliv vhodně zařazený převod. Už jen automatické předřazovaní lehčích stupňů třeba při dobrzďování před křižovatkou je nanejvýš šikovnou funkcí.

Naopak v terénu se často stává, že systém mění převody ve chvíli, kdy chcete třeba před překážkou na chvíli zabrat a nabrat potřebnou kinetickou energii, což vám posun v přehazovačky zrovna v ten samý moment může dost pokazit. Ale samozřejmě, digitální mozek tohoto systému nemá šestý smysl a není propojen s vaším mozkem, proto nemůže vědět, co se chystáte udělat v následující vteřině.

Slušně návykové M+

Z nabízených možností, módů řazení systému Bosch eShift, jsem ve výsledku nejčastěji využíval režim rozšířeného Manuálu (M+), jehož projev a funkce se s postupujícím časem měnily a vyvíjely. Dnes je režim M+ nastaven tak, že ve chvíli, kdy šlapete, jsou změny převodů čistě na vás a automatika se svými digitálními pokyny do vašeho řazení nijak nesahá.

Řazení M+ naopak automaticky pracuje v momentech, kdy nešlapete. V takovou chvíli systém vyhodnocuje rychlost jízdy a její změny, sklon kola a dalších X veličin a podle toho pootáčí převodníkem a snaží se vždy dopředu trefit ideální převod, jaký budete potřebovat ve chvíli, až se znovu opřete do pedálů.

Ani tento systém a režim není úplně dokonalý, bylo by fajn, kdybych mu mohl říct (nastavit si), aby mi dopředu sázel třeba převody spíš o trochu lehčí apod., ale v celkovém součtu se jedná o šikovné a přínosné řešení. Člověk si sice musí chvíli zvykat na to, že se za jízdy i bez šlapání občas ozve cvrček na klikách, jak se samostatně protáčí převodník… Ale za ten komfort, že při každém další šlápnutí máte připravený optimální převod, to jistě stojí.

Bosch / Shimano + Free Shift

Nejen s výše popisovaným polo-automatickým řazením, ale i s dalšími režimy, souvisí již jednou zmíněná funkce Free Shift. S ní lze využít přesně to, co automaticky dělá režim M+, jen s tím rozdílem, že hlavním velícím důstojníkem je jezdec sám. Jinak řečeno, díky funkci Free Shift lze kdykoliv za jízdy (když se točí kola) sáhnout na řazení a cvaknout si tam požadovaný převod, aniž byste museli pootočit klikami.

Motor pootočí převodníkem, přehazovačka se pohne, řetěz přeskočí a vy máte bez námahy a bez střesu zařazený převod, jaký budete potřebovat. Toto je skutečně skvělá věc, která v mnoha situacích hodně pomůže a výrazně vám ulehčí život a napomůže plynulosti vaší jízdy.

Bonusový „Drivetrain Tensioner“

Dřív než dnešní téma automatického či „robotizovaného“ řazení Bosch eShift uzavřeme, rád bych připomněl a vyzdvihl ještě jednu novou funkci, která by se na naše kola měla postupně dostat s aplikací novinek v rámci balíčku Performance Update 2.0 (viz náš report z Gardy). Tzv. Drivetrain Tensioner je drobná softwarová vychytávka, která okrajově souvisí s funkcí Free Shift.

Tento „digitální napínák“ totiž neustále hlídá, aby nedocházelo k nežádoucímu prověšení řetězu, proto, kdykoliv je to potřeba, lehce pootáčí převodníkem – (dobírá řetěz jako při lezen na stěně). Ve výsledku tedy řetěz méně často „mlátí“ o rám, a hlavně je celý pohon vždy připraven k dalšímu okamžitému záběru.

Kdykoliv tak člověk sjede třeba nějakou technickou sekci, skočí, dropne apod., může zaznamenat, že se převodník maličko protočí, řetěz se dopne a vy, když pak chcete zabrat, máte okamžitě plnou oporu jak celé mechaniky vašeho pohonu (řetěz, kazeta, náboj, kolo), tak i motoru samotného. Je to zdánlivý detail, ale v členitém a náročném terénu obrovsky přínosný.