Ellsworth Evolution TEST

V sedle

Půjčit si jen tak Ellswortha v našich končinách není úplně jednoduché. Na rozdíl od některých jiných konkurenčních značek, které mají obrovské testovací flotily biků a objíždí s nimi během roku mnoho akcí, je nové zastoupení Ellsworthu v Česku mnohem skromnější, přesto jak se říká "kdo hledá, najde".

Bike se 120 mm zdvihu ve 29" provedení většina firem pojímá jako zábavný nástroj, který se díky specifikaci a geometrii blíží all mountain 26" bikům. Ellsworth volí poněkud jinou cestu. Super nízká hlavová trubka a 72° hlavový úhel předurčuje kolo více na dlouhé rychlé sportovní ježdění. Ostatně tyto ambice potvrzoval i obráceně nasazený představec se záporným úhlem, který jsme si však raději otočili, abychom již tak sportovní posez alespoň mírně poupravili.

První, co překvapí po nasednutí na tenhle bike, je jeho lehkost ovládání. Ačkoliv jde o devětadvácu, strmý úhel hlavovky spolu se 120mm vidlicí a nízkým úchopem působí překvapivě příjemně. Kolo mění směr rychle o ochotně a jediné, co je malinko limitující, je pak malinko menší stabilita kola v prudkých sjezdech, kdy je potřeba velmi opatrně korigovat prudké změny směru, abyste se nedostali do situace, kdy se vám nečekaně zamknou řídítka.

Naopak v disciplíně stoupání je tenhle Ellsworth naprosto skvělý. Ačkoliv na první pohled masivní dlouhé vhadlo vyvolává pocit, že máte pod sebou sjezdové kolo, které se pod vámi bude houpat až z toho dostanete mořskou nemoc, opak je pravdou. ICT systém zadního odpružení funguje ve stoupání bravurně. Vlastně v praxi se po nasednutí v rámci sagu ponoří a po celou dobu jízdy pak tlumič už jen koriguje impulzy od zadního kola a vyhlazuje rázy od nerovností.

Krásně jsme si na biku užili kromě jiného i dlouhé stoupání na Rychlebských stezkách, které prověřilo bike a jeho možnosti na maximum. Několik kilometrů dlouhé stoupání, kde se střídají veškeré možné povrchy, jsme zvládli bez zaváhání aniž bychom museli slézt z biku. Nelze ještě nezmínit pocit, který u tohodle přepákování získáte po prvních metrech jízdy. Kolo si pod vámi tak nějak sedne a vy poté v podstatě ani moc nevnímáte, že by zadní stavba nějak zásadně superaktivně pracovala. Při pohledu na dlouhé vahadlo za jízdy ale zjistíte, že pracuje téměř neustále, nicméně jeho výkyvy nejsou kvůli jeho délce výrazné. Při silovém šlapání do kopce pak budete překvapení, jak je naopak systém netečný vůči šlapání a neubírá vám tak prakticky žádnou energii.

Logické nasazení "rychlých" Kenda plášťů, které jsme však úmyslně překopali kvůli drsným povětrnostním podmínkám, se nakonec ukázalo jako správný tah. Pokud byste totiž bike vytáhli v Kalifornii na suché a občas písčité traily, malé špuntíky Kenda obutí by vám úplně stačily. Jenomže my jsme potřebovali mít kontrolu nad bikem i v poněkud vlhčích podmínkách, které si pro nás přichystalo letošní léto a vrstvy bláta a mazlavých kamenů spolu se spoustou štěrku a kořenů se přeci jen lépe kontrolovaly s vyměněným hrubším vzorkem od Spešlu.

Jinak si dovolím ještě jednu krátkou zmínku o zvoleném pohonu. I přes velkou expanzi systému 2x10 se tady stavitelé uchýlili, nebojím se říci téměř k atypu Sramu v podání trojkombinace převodníků 22/32/44 zubů, které v součinosti s devětadvacetipalcovými koly nabízejí nebývale univerzální škálu převodů. Ačkoliv "kašpárka" neřadím nijak moc často, v Rychlebech jsem ho několikrát využil a příjemně si tak ušetřil spoustu sil. Naopak nejtěžší kombinaci 44/11 jsem zařadil jen párkrát, nicméně mít ji v záloze na dlouhé silniční přesuny není vůbec špatné. Prostě volbu takovéto skladby převodů bych si na svém kole dokázal bez problémů předstvit byť nejde o nejlehčí variantu, z hlediska praktičnosti je pro "nezávodníka" stále ještě velmi praktickou, ne-li praktičtější, než mnohými přeceňovaný systém 2x10 s osmatřicetizubovou velkou plackou.

- nízká hmotnost	- vyšší cena
- možnost individualizace
- výborný systém odpružení ICT