Eurobike 2016 - den třetí aneb jasné trendy

Fest a obchod v pohybu

Eurobike letos slavil čtvrt století a zdá se, že to bude také jubileum, které ukončí jeho dosavadní obchodní pojetí a odstartuje změny, které se nezadržitelně derou na světlo i v rámci takto velké dosud ničím neohrožované akce. Posuny termínů objednávek směrem k dřívějším letním termínům totiž z Eurobiku pomalu dělají nikoliv primárně obchodnickou záležitost, ale více akci zaměřenou na širokou veřejnost. Ta si letos mohla užívat hned dvou dnů, během kterých pro ni byl veletrh přístupný, nicméně po celou dobu výstavy bylo možné si stovky testbiků projet a otestovat na několika vyznačených okruzích začínajících uvnitř výstaviště.

Nezkušenost v tomto ohledu možná organizátory omlouvá, nicméně tento krok byl jedním z nejnebezpečnějších, které jsem za dobu výstavy zažil. Díky tomu, že vystavovatelé měli své testovací flotily zpravidla v těsné blízkosti hal, uvnitř kterých vystavovali, mísil se proud pěších a jezdících návštěvníků prakticky podél celého výstaviště. Mezi pěšími návštěvníky a čekateli na vypůjčení kol tak jezdili právě vypůjčené testbiky mnohdy poměrně vysokými rychlostmi a nezřídka bylo slyšet zvonění, troubení i hvízdot brzdícího kola. Bezpečnost byla v těchto místech opravdu na hranici rizika a to vůbec nekomentuji velice častou absenci helem na hlavách civilně oblečených testerů.

Propojení testování a vystavování je sice hezký záměr, ale jeho letošní provedení podle mého názoru nebylo zcela šťastným. Navíc pokud jste se chvilku zastavili a podívali na to, jaká kola se v testovacích flitilách nejvíce půjčovala, rychle jste zjistili, že jim vévodily elektrobiky všech možných kategorií létající po asfaltu a jen zanedbatelné procento testerů mířilo od stánků s testbiky na štěrkový trail a klopenky s některým z neelektrických kol. Možná se tento trend v posledních dvou dnech výstavy určených pro širokou veřejnost změnil, nevím. Ale jisté je, že o co víc bylo lidí venku na kolech, o to méně jich proudilo mezi nablýskanými exponáty v halách.

Díky velkým přesunům vystavovatelů v rámci mapy výstaviště jste si možná nevšimli, že zase ubylo velkých jmen. Asi největším překvapením byla absence velkého německého Cube a svou samostatnou halu zde neměl ani Focus. Poměrně dramaticky se zmenšila rovněž expozice Cannondale, GT a Mongoose, ovšem o co se zmenšila plocha uvnitř hal, o to narostl prostor pro venkovní testování, který byl navíc efektně propojen průchodem přímo do expozice. Po letech jste na Eurobiku nespatřili ani Ibis ani Intense, naopak větší expozice mělo Yeti a Pivot.

Velké změny se zřejmě budou opakovat i příští rok. Troufám si tvrdit, že budou v podobném duchu jako letos, nicméně na to jak moc se projeví si budeme muset počkat až pořadatelé veletrhu vyhodnotí jeho letošní výsledky. Již teď se ale veřejně debatuje o tom, že i další velké značky zvažují omezení svých výstavních ploch, nebo dokonce odchod z veletrhu a bude tedy velkou výzvou pro pořadatele nabídnout jim takové podmínky, aby se tak nestalo.