Každoroční vyhlašování nejlepších novinářských fotografií za uplynulý rok ovládl Petr Topič z mediálního domu Mafra se snímkem "Zkáza", která zvítězila v kategorii Aktualita. Série dokumentuje katastrofické následky po ničivém tornádu, které se prohnalo obcemi na jižní Moravě. Mezinárodní porota vybrala vítěze z více než čtyř tisíc snímků od 250 autorů z Česka a Slovenska. Výsledky 27. ročníku Czech Press Photo byly vyhlášeny včera ve čtvrtek 20. ledna na sociálních sítích Czech Photo a Národního muzea.
V kategorii Sport porotu nejvíce zaujala série snímků fotografa Romana Vondrouše z ČTK, jenž zachytil fanoušky pražských Bohemians v době zavřených stadionů během pandemie. Druhé místo obsadil cyklistický fotograf z Telče Jaroslav Svoboda, jehož fotky často můžete vídat i na stránkách MTBS.cz. Do soutěže zaslal výběr svých nejzajímavějších fotografií ze závodů horských kol v minulé sezoně. Třetí místo obsadil Michal Sváček ze sérií snímků Olympijské hry Tokio 2020.
"Bylo to docela překvapení, myslím, že kromě Michala Červeného v soutěži s bikama ještě nikdo neuspěl," připomněl několik předchozích úspěchů kolegy Jaroslav Svoboda, který je kromě jiného také dvorním fotografem týmu GAPP System Kolofix.
"Takže být na Czech Press Photo v top trojce mě moc potěšilo, zvlášť když to byl olympijský rok. Několikrát už zařadili moji fotku na výstavu, ale ocenění mám poprvé. Fotky jsem vybíral pocitově, nijak promyšlené to nebylo. Dvě až tři jsem tam chtěl stopro, pak jsem projížděl archiv, abych si všechny připomněl. Nejhorší bylo nakonec vybrat z 12 fotek těch 9 finálních, které jsem do soutěže poslal. Osobně jsem rád, že je tam i fotka z Města Touškov, kde to místo bylo jedno z nejhezčích v celé sezoně. Je tam i fotka z Langenlois, což také není žádný top závod...." okomentoval Jarda, jehož všechny snímky můžete vidět zde: www.czechphoto.org
Výstava nejlepších fotografií za uplynulý rok bude k vidění v Národním muzeu od 21. ledna do konce května 2022.
odpověď na Honza S. — #2 Možná je to zkreslené, ale opravdu se zdají hodně úzká. Ale proč ne, mě třeba trend řídítek šíře 75 cm a více neoslovil. Důvody pro širší úchop znějí logicky (lepší ovladatelnost a lépe se dýchá), ale nebral bych je jako dogma. Došel jsem ke své ideální šířce 69 cm, z dnešního docela úzkých, a nemyslím, že by to bylo na úkor ovladatelnosti kola či dýchání. Jeden z našich elitních maratonců v rozhovoru prozradil, že celou kariéru vozí 66 cm, a je to chlapík s pořádně širokými rameny. Při maratonech, kdy se jede prakticky pořád "na oči", to může být s širokými řídítky občas i dost nebezpečné (kdy si neškrtnul o strom, keř apod.), nemluvě o strkanicích po startu, kdy spoustu karambolů zaviní právě kontakty řídítky. Znám borce ze staré školy, kteří stále vozí šířky kolem 50 cm a naprosto jim to vyhovuje.
A ještě jeden argument pro střídmost v jejich délce: bajk střídám se silničkou a gravelem, a pak mně ten rozdíl v šířce nepřijde tak velký. Koneckonců, i v náročnějším terénu mnohem kratší páka na "beranech" na gravelu zásadně nevadí a s dýcháním také není žádný problém.
odpověz na tento komentářZdá se mi to nebo na té třetí fotce z Langenlois má opravdu tak hodně úzká řídítka?
- na tento komentář reaguje LH62 — #3
odpověz na tento komentářJardo, krásný fotky,gratulujem! Za tu z Touškovské rokle poděkování i místním pořadatelům, kteří si dají tu práci vysekat trail jako v nějaké botanické zahradě, ani stéblo navíc .-)
odpověz na tento komentář