Giant Trance X 3 TEST

Trance to drance

Pokaždé, když dostaneme do testu nějaký Giant s Maestrem, tak se na jednu stranu těšíme, že si zase pohodově zadrancujeme, na druhou stranu jsme ale na rozpacích co napsat a přitom se neopakovat? Giant má totiž po léta stejný vcelku velmi dobře čitelný charakter, který postupně vybrušuje malými úpravami a který nám a nejen nám prostě tak nějak sedí.

Poslední generace, ta kterou jsme jezdili v tomto testu, se prsí jednak vyšší tuhostí, jednak nižší hmotností. Pravda je, že tapered hlavovka, která se oproti té předchozí navíc o něco málo zkrátila, docílila pevnějšího semknutí řídítek s předním kolem. Bike se prostě velmi jednoznačně řídí a odezvy od předního kola jsou rychlé a jasné bez toho aby se ztrácely někde na půli cesty mezi vidlicí a gripy. Nižší pozice kokpitu navíc pomáhá při zdolávání krutějších stoupání a kolo má tak tendenci se zvedat na zadní o poznání později než jeho předchůdce.

Zavěšení zadní stavby na dvou vahadlech, která při svém pohybu vytvářejí pohyblivý, virtuální čep otáčení zadní stavby, má za úkol oddělit síly vznikající při šlapání od rázů terénu. Katalogová teorie si to maluje krásně, o co je ale příjemnější terénní zjištění, že to skutečně funguje. Pomineme-li fyzikálně exaktní popisy funkce a soustředíme-li se čistě na jezdcův zážitek z jízdy, pak při běžné jízdě v kamenitém a kořenitém terénu skutečně v jezdcově mozku dochází k vyvolávání bikové nirvány. Trance X i s otevřeným tlumičem jede velmi svižně, zadní stavba pod záběrem citelně tuhne a do zdvihu se nepropadá. Nirvánu na druhou pak vyvolá nájezd na vysoký příčný kořen, který zadní kolo překoná jakoby to byla malá větvička. Odpružení Maestro na modelu Trance X skutečně není co vytknout. Přitvrzení tlumiče páčkou propedalu na tlumiči ještě znásobí efekt tuhé stavby a kvalitního záběru, citlivosti odpružení však logicky něco ubere.

Pár centimetrů na odpružení navíc přidávají i pláště Kenda Nevegal 26x2,1" Stick-E, které se nebojím nazvat jakýmsi etalonem co se držení stopy zejména za mokra týká. Pravda, pokud byste chtěli s bikem vyrazit spíš na nějaký delší švih po rychlých pistách, vyplatí se přezout na tvrdší a rychlejší vzorek, ale pro podzimní Rychleby se slizkými kameny a kořeny jsou Kendy téměř ideální volbou.

Osazení také není třeba nic moc vytýkat. Kombinace iXTéčka s SLXem odvádí dobrou práci a to samé se dá říct i o brzdách Elixir. Rezervy jsou v malinko vyšší hmotnosti, která se dá ovšem snižovat případnými doinvesticemi buď do vyššího modelu, nebo do výměny některých komponentů. Jediné, co se nesetkalo s moc velkým porozuměním, bylo zvolené Sedlo Fizik Tundra. Jeho neforemný plochý hořejšek totiž tak nějak moc nepasoval na žádné z našich pozadí a proto jen doufáme, že sériová specifikace bude dodržena a na biku se bude objevovat lety prověřené sedlo Gobi.

Krátký kokpit, kratší zadní stavba a fantastická tuhost rámu umožní takové kousky, že by se za ně nemusel stydět ani bike za sto tisíc. To nejlepší na Trance X je však to, že jeho cena ani přes osazení odpružením Fox nepřesahuje hranici 50 tisíc. A to je při hmotnosti kola cca 12,5 kg ve velikosti M víc než luxusní. Nebudeme skrývat naše nadšení z kola, Trance X skutečně patří mezi absolutně nejpovedenější kola na našem trhu.

Ovladatelnost kola je přesně na pomezí výkonného pojetí xc a enduro nasazení. Ač je totiž Trance X určen primárně pro lehké celodenní výlety, přesvědčili jsme se, že bez mrknutí oka dokáže zdolat i terény, které by podle katalogu měly náležet spíše robustnějšímu Reignu. O čem mluvíme, můžete co nevidět shlédnout v připravovaném videu z Českého ráje, kde jsme Trance X dostatečně otestovali. XC drtičům nebude vyhovovat absence totálního lockoutu tlumičů pokud možno z řídítek a vyšší hmotnost kompletu, ale to jsou opravdu jen velmi nepodstatné a téměř irelevantní nedostatky.

- ideální geometrie	- divné sedlo
- poměr cena/výkon
- jisté řízení