Giro Tracker - boty na ebike i do města

Praktické zkušenosti

Když jsem si tyhle botky přebíral k testu, vlastně jsem moc nevěděl, co od nich čekat. Osobně často jezdím na kole v různých pohodlných zejména enduro nebo trailových botách, protože potřebuju často chodit při focení testů a sbíhat po šutrech, skalách, nebo lesních kořenových pěšinkách, což v karbonových S-Works tretrách tam a zpět prostě není ani pohodlné ani bezpečné.

Gito Tracker jsou v tomto ohledu přesně botami ve kterých, když slezete z kola, nemáte vůbec problém chodit kde se vám zamane. Má to ovšem jediný háček a to ten, že nemůžete mít nášlapy.

Pokud vozíte platformové pedály, tak pro vás budou tyhle botky minimálně hodně slušnou alternativou ke klasickým skejtovým botám. Od těch se však liší jednak designem a jednak pojetím a tvarem podrážky. Ta se tady svým tvarem blíží spíše sportovním botám, ale oproti běžeckým je výrazně nižší a díky tomu máte při jízdě na kole lepší kontakt s pedály.

Jakmile z kola sesednete, zjistíte, že je podrážka natolik měkká, že vás při chůzi v podstatě nijak neomezuje, snad krom jediného a tím je jen minimální podpora klenby nohy. To se však dá snadno řešit použitím adekvátně tvarovaných vložek, které i samotné Giro také nabízí ve více verzích.

Nazouvání je naprosto bez problémů, lžíci rozhodně nebudete potřebovat. Pokud si ponecháte povolené kolečko a uvolněný jazyk, nebude problém nazout boty i úplně bez pomoci ruky. Stahování jedním kolečkem, kdo ho někdy používal, vyžaduje většinou nejprve prvotní fixaci, kdy se vám více utáhne horní část nártu a po pár krocích, během kterých se rozloží síla utažení struny rovnoměrně i do spodní části nártu, je pak většinou třeba botu ještě trošku dotáhnout. Záležet bude přitom na tvaru vaší nohy a pocitu, jak moc jste zvyklí botu utahovat.

Při zouvání pak stačí zatáhnout za kolečko směrem nahoru, tím BOA strunu povolíte a současně i velice snadno odklopíte jazyk a následně pak botu vyzujete. Ohledně volby velikosti se pak říká, že je u Giro bot potřeba volit o trochu větší velikost zejména pokud máte vyšší nárt a obecně širší chodidlo. Sám tohle pravidlo ale potvrdit nemohu, protože moje subtilnější noha, pravda s nižším nártem, se vešla úplně bez problémů do boty standardní velikosti, kterou běžně používám, a to bez jakéhokoli pocitového délkového, výškového, nebo šířkového omezení. I v tomto případě však samozřejmě platí, že boty je nejlepší si vyzkoušet a případně porovnat se sousední velikostí, pokud byste měli o volbě správné velikosti pochybnosti.

Ohledně komfortu při jízdě i chůzi nemám co bych vytknul. Na kole s platformami krásně cítíte pedály a podrážka na nich bez problému drží. Chůze je v nich oproti klasickým tretrám výrazně pohodlnější, ale na celodenní pěší tůru bych volil raději nějakou čistokrevnou trekovou obuv s podrážkou tomu odpovídající. Osvědčili se mi však překvapivě dobře i jako autoboty při řízení a to i na delší vzdálenosti, což se o mých jiných SPD trailovkách říci rozhodně nedá.

Giro Tracker jsou prostě takové boty "pracant", které když potřebujete, tak s vámi pojedou na kole, půjdou pěšky nebo třeba vyběhnou po závodě na stupně vítězů. K dispozici jsou v široké škále velikostí a pořídíte je za doporučenou maloobchodní cenu 3 299,- Kč. Kompletní informace o sortimentu Giro najdete na stránkách českého zastoupení www..progresscycle.cz.