Jan Šírer: Proti proudu, ale pořád dopředu...

O muzeu a vzdělávání

O prodejně a muzeu v Králově Dvoře se ale už mluví roky, tak kde to vázne?
To je pravda, o testovací dráze a muzeu mluvím asi tak pět let. V Brně jsme do prodejny integrovali malý testovací okruh a osvědčilo se nám to. Zákazníci tuto možnost přivítali, takže víme, že je to cesta, jak jít dál. Chceme tím nabídnout další zlepšení služeb. Takováto dráha se dá využít různě. Tuhle jsem četl, že někde v jiném městě zase nakoupili moderní dopravní hřiště a stavějí ho na zimáku. Bude zastřešené, může tam běžet dopravní výchova, osvětové akce o bezpečnosti v provozu a podobně. To je pro mě inspirace a žene mě to dopředu.

Takže se chceš angažovat v téhle školicí či vzdělávací oblasti?
Neřekl bych angažovat, ale přispět k tomu, aby se děti naučily jezdit na kole bezpečně. Dneska je můžeš poslat od deseti let do provozu, ale když nemají potřebné povědomí a znalosti, tak je obrovské riziko, že to neskončí dobře. Na takové projekty ale potřebuješ sponzorské peníze, dotační peníze, podporu partnerů a nakonec i politiků. A když obcházíš lidi, co to mají na starosti, tak kolikrát vidíš, že je jim to jedno. Někde třeba dopravní výchovu podporuje kraj, jinde je zase situace bídná a školám nebo zájemcům o pořádání akcí nedají ani korunu – nebudu dávat příklady, ale každý si to může zjistit u sebe, my jsme si také dělali průzkum po školách.

To je celkem frustrující boj s větrnými mlýny, ne?
Člověk se musí kousnout a pořád to tlačit. Pomáhají s tím lidi jako Jarda Martínek z Centra dopravního výzkumu, který to má zmáknuté, připravuje spoustu materiálů a před ním fakt smekám. Ale oproti tomu třeba takový BESIP je moloch, který pro normální lidi a děti neudělá takřka nic. Řeší tam drahé kampaně pro řidiče, že mají zastavit na červenou nebo před přechodem, ale proboha, to se snad učí v autoškole, ne? Ale proč nezačnou u dětí, kde je možné naučit je chápat dopravu jako celek, naučit je zásady bezpečnosti v době, kdy se pohybují na kole, a pak na tom stavět dál v autoškole? Až ty děti vyrostou a budou chtít papíry a řídit auta a motorky?

Vraťme se ještě k muzeu. Na čem vlastně ten původní projekt na zelené louce u dálnice zkrachoval?
Skončilo to na tom, že jsme nedostali dotace, to je jednoduché. Místo na muzeum kol šly peníze na jiný akce. Na kraji řekli, že je lepší opravit mimo jiné třeba golfové hřiště na Konopišti a přistavět tam šatny, no takže to byla asi prospěšnější investice, to nemohu více komentovat. Naštěstí jsme se dohodli s městem Králův Dvůr, které koupilo zpět místní zámek, že ho opraví, otevřou a naše muzeum kol bude po rekonstrukci uvnitř. Opravuje se to za peníze z dotací, smlouvy jsou podepsané a běží to, reálně to vidím na rok 2014, možná ještě o něco déle. Otázka je, co se bude dít po kauze Davida Ratha. Všechny dotace jsou na kraji zastavené, budou přezkoumávat již schválené. Uvidíme, jisté je jen jedno - zase na vše doplatí nejvíc slušní lidé…

Tak snad to nespadne kvůli jedné krabici vína… A co se bude dít do otevření muzea? Dál budeš kola jen sbírat a nakupovat?
Kol z různých let už mám kolem pěti stovek. Jsou to historické kousky nebo unikáty z doby, kterou ještě pamatujeme. Zajímavé první bajky, první systémy odpružení, unikátní rámy a podobně. Dokud nebude muzeum a sbírka se neumístí a nepopíše, budu se účastnit spíš menších akcí, různé expozice na závodech, výstavách a podobně. Občas taky nějaké prodám. Když mám některé kolo dvakrát, neváhám to poslat do světa.

Jak bude tedy sbírka koncipována? Na co se chceš zaměřit?
U nás je obvyklé, že se dávají dohromady většinou kola jedné značky nebo třeba jen tuzemské výroby anebo naopak z jednoho konkrétního období. Já bych chtěl muzeum koncipovat tak, aby ukázalo návštěvníkovi celosvětový vývoj kola od počátků až do současnosti. Od začátku říkám, že to bude největší muzeum kol na světě a stále si to myslím – záleží, jak se domluvíme s ostatními sběrateli. A navíc ty prostory v zámku budou úžasné a k historii se takové prostředí hodí možná více než nějaká novostavba na zelené louce...

Přivádí mě to k nevyhnutelné otázce - proč to vlastně děláš?
Proč to dělám? To když někomu řeknu, tak si ťuká na čelo. Chci, aby tady po mně něco zbylo. A ve finále – nehledě na to, že v kolech dělám a živí mě – tak jízdní kolo bylo unikátním vynálezem, prvním dopravním prostředkem na cesty. A od kola se pak odvozovalo všechno – přidal se motor a byla motorka, přidala se druhá stopa kol a byl automobil. Všechny automobilky s historií měly na počátku kolo! A v dnešní době se hodně pozornosti věnuje veteránům, budují se automuzea, ale kolo je trochu opomenuté.

To je fakt, ale trendem dnešní doby je právě to oprašování starých kol a sběr relikvií, na kterých dnešní chlapi středního věku dřív závodili anebo je obdivovali. Proč je z retro kol takový fenomén?
Asi proto, že historie jízdního kola je jednoduše fascinující. Pořád dokola se přesvědčuju, že všechno z dnešní doby už tu bylo v různých obměnách před sto lety. A taky pořád dokola obdivuju mistry slepých uliček, kteří přicházeli s různými vynálezy, které sice skončily v zapomnění a odvržení, protože nefungovaly, ale stejně se tenkrát zkoušelo všechno možné. A mě tenhle vývoj zkrátka fascinuje. Stačí si vzít stranou horská kola. Jak je to dlouho? Nějakých třicet let, a co všechno vzniklo, co nám všem prošlo pod rukama a na čem jezdíme dnes! Před pár dny jsem se vozil na celopéru Checker Pig z nějakého roku 92, a na tom bych teda dobrovolně jezdit nechtěl! A přitom co to tenkrát bylo za kolo, jak jsme to vnímali!

Kdo všechno sbírá stará kola?
Je to jako s automobilovými veterány. Lidi to chtějí pro sebe, dávají dohromady retro kola, těch sběratelů je víc. Mají je doma ve sklepě nebo obýváku, chtějí na tom jezdit, dělají srazy, mají staré oblečení, projedou se, zajdou na pivo, na oběd a je jim fajn. Podobný sraz a výstavu budeme dělat i u nás v Králově Dvoře a těch míst a akcí je víc. Jinak tady u nás existuje pár větších sbírek. Třeba Jirka Uhlíř má muzeum v Nových Hradech na Vysočině, Franta Babický zase vystavuje svá kola na zámku Luhov u Plzně, krásné sbírky mají Honza Klimeš, Honza Fulík no a samozřejmě Robert Štěrba.

Jak budou propojeny světy silničních a horských kol v muzeu? 
Bude to takový průřez, každý si tam najde americká kola, francouzská kola, historii odpružení, historii Campagnola i Shimana a podobně. Třeba Campu mám už komplet všechny sady z každého roku a každá bude na jiném kole!

Campagnolo je prostě tvoje srdcovka, co?
Samozřejmě! Je to nejlepší osazení na silničku a je to tak exkluzivní, že mají jen pár procent celosvětového trhu, zbytek válcuje Shimano a pak Sram. Ale Italové nabízejí top komponenty a jsou to největší inovátoři historie – vymysleli přehazovačku, elektronické řazení a další věci, první použili na komponentech karbon. Jezdí to opravdoví fajnšmekři, i když profitýmů s Campagnolem ubývá a na vítěze velké Tour už čekáme dlouho. Ale je to logické – zacílená a prémiová značka se nepodbízí všem, nedává komponenty týmům zdarma a neosazuje kola masově.

Proč vlastně Campa před lety vyklidila pozice v sadách pro horská kola?
Je to zkrátka malá firma a tenkrát byli v problémech, vyhořela jim fabrika a nechtěli se do toho tlačit. V dnešní době by na to měli, dělají trekingové sady a primárně silnici. Je to asi o jejich filozofii. Nejlépe dělají silniční sady, ale jestli někdy naplno nastoupí do MTB, tak to určitě bude zase špička.