Marosana přichází na chuť testování, už změnil názor na 29 a ebiky

 

Naposledy jsme se s Michalem viděli přesně před rokem. Bavili jsme se o výstavbě asfaltových pumptracků. Nyní těsně před vánoci jsme se sešli v kavárně s rouškami na obličejích. Divná doba. A právě kvůli ní musel Michal trochu změnit své hlavní působení. Na pumptracky nikdo příliš nemyslel a spíš se řešily jiné věci. A o akcích, kempech a závodech, které Majkl každoročně pořádal se nemusíme příliš rozepisovat. Prostě nebyly.

"Už před letošní sezonou jsem se stal ambasadorem značky Trek pro Českou republiku, měli jsme v plánu hodně akcí, moje tradiční záležitosti jako Špindl Openenig, Špindl End of Season, kempy pro dospělý i děti. Jediný, co se odjelo byl Chinese Downhill v únoru, těsně před tím, než to tady zkosil koronáč. Musel jsem ten čas vyplit nějak smysluplně. Začal jsem pro Trek testovat kola a natáčet videa," říká dvaačtyřicetiletý biker z Benátek nad Jizerou, jenž se také nově spojil s projektem Welovecycling.cz a kromě kol tak testuje nejostřejší verzi Škody Kodiaq. "Asi brzo přijdu vo papíry, to auto mě neskutečně baví. Přiznám se, že už jsem párkrát večer vyrazil jenom se tak projet na okresky. Myslím, že jsem možná měl bejt ralley jezdec...."

"Nejsou to jen eventy, který bohužel letos kvůli koroně nebyly... takže se vymýšlí další a další aktivity. Je to pro mě velká výzva, protože v tomhle období, to není jednoduchý. Ale chytil jsem to za pačesy a začal jsem se věnovat testování. Vždy byl spojen se značkou, ale nikdy nebyl v pozici ambasadora nebo test ridera. Dostal jsem kolo ke svý závodní činnosti a na něm jsem jezdil. Od slopestylu, sjezdu, fourcrossu až po enduro. Vím, že jsem zaškaltulkovanej jako sjezdař nebo freerider, ale zkouším všechno - gravel, cross country biky, trailový kola, endura a i e-biky. Ale k tomu jsem se ještě nedostal :-) Byl jsem dost velkej hejtr elektrokol, stejně jako devětadvacítek. Což ve výsledku znamená, že si na příští sezonu objednávám Trek Slash právě na 29 kolech," směje se borec, jenž celý svůj život zasvětil cyklistice svým vlastním osobitým stylem. 

A i když s aktivním závoděním už skončil, pořád se drží řídítek. "Kdo ví, jestli budou příští rok nějaký závody a kdo ví, jestli vůbec nějaký závody chci jezdit. Zdá se mi totiž, že to jde divným směrem, že spíš záleží na tom, kdo je na kole líp oblečenej než kdo na kole líp jezdí... To nechme stranou, ale je mi 42 a já ani nechci jezdit v kategoriích veteránů nebo masters. Do eliťáků mě nepouštěj, protože bych je rozsekal," culí se Majkl, jemuž sice šediny prozrazují veteránský věk, ale jinak je to vyšvihaný hošík, který vyzkoušel i moderní enduro, ale to mu k srdci nepřirostlo. "Enduro je masovka, už se tam prakticky nesvezeš, prakticky jedeš na závod. Stojíš ve frontách... mám za sebou 25 let závodění, takže to mě nenaplňuje. Mám rád volnost." 

Michal je teď takovej hodnej strejda, kterej by chtěl lidem ušetřit peníze a zároveň je něco naučit.

Ale zpět k jeho nejnovějším aktivitám, tedy testování. "Vždycky jsem si půjčoval kola jen na pár hodin, maximálně na půlden v nějakém testcentru. Ale člověk není schopen kolo načíst, aby to něco řeklo. Teď samozřejmě jezdím kola delší dobu, déle než týden. A já jsem třeba strašně změnil názor na devětadvacítky, já s mojí postavou 170 cm, jsem si řekl, že nikdy 29 jezdit nebudu. Ale pak jsem si projel Top Fuela.... a byl jsem z toho paf, sedlo mi to okamžitě. Tam to ještě možná i chápu, ale že bych si objednal Slashe na devětadvacítkách, to bych nikdy neřekl. Je to hravý, obratný a to kolo otevírá další prostory, kde se člověk může pohybovat. Začalo mě to fakt bavit. Ale je mi jasný, že ne každý si může půjčit kolo na týden, aby mohl přijít na takový zjištění. Proto jsem udělal i nějaký videa a fotky, kde jsem se to snažil předat dál," vysvětluje Majkl a jedním dechem dodává: "Michal je teď takovej hodnej strejda, kterej by chtěl lidem ušetřit peníze a zároveň je něco naučit." 

Nově zkoušená kola Michalovy otevřely nové prostory, nové objevování a rád by vše předával dál. "Každej by měl zhluboka zapřemýšlet nad tím, co od kola očekává. Jsou mezi nima fakt velký rozdíly, ať už ve velikosti, v nastavení a v typu. Je hezký vidět fotku kola a rozhodovat se podle toho, jestli se mi kolo líbí nebo že na něm jezdí nějakej klučina. Snadno se pak udělá chyba a za rok stroj prodávaj a chtěj něco jinýho." 

Nyní ho čeká první svezení na e-biku. Jejich velký odpůrce ale už teď ví, že všechno není černé a bílé. "Měl jsem to vždycky spojený s nějakou leností. Dost lidí už mě upozorňovalo, že je možný, že si na tom vytvořím závislost," přemýšlí Michal a doplňuje: "Ebiky jsou krásný, ale taky pěkně nebezpečný. Lidi často dovezou tam, kam by se jinak nedostali. Toho se bojím, jsem zvědavej, jestli ebiky nebudou mít v budoucnu nějakou stopku nebo jen omezení pro jízdu v horách nebo v lese..." 

Kromě testování a bikování s dětmi pracuje na dalším projektu - dokumentárním filmu, který má za cíl jít do kin. 

"Bude to dokument o zrodu gravity MTB v Česku s přesahem do dalších disciplín. Takže celovečerák :-) Vzniká to s klukama z FullFace produkce, Honza Strejcovský z FAMU dělá scénář. Všichni jsme do toho zapálený, to se mi na tom líbí. Chceme tady za sebou zanechat nějakou stopu.  Myslím si, že tady nikdo nic podobnýho neudělá, je to velký sousto a zároveň velká výzva a motivace," prozrazuje Maroška základní obrysy jeho nejnovějšího projektu. 

Budou tam odkrytý i choulostivý věci, nebude to jen uhlazenej dokument.

"Vypovídá o tom, jak já jsem to zažil, takže já tam nemluvím, je to jen filtrovaný přes mou osobu. Budou tam odkrytý i choulostivý věci, nebude to jen uhlazenej dokument. Trochu nádech punku bych řekl. Spojení s tvrdou muzikou. I proto jsme si přizvali kovanýho scénáristu, aby nám s tím pomohl. Hotový by to mělo být v roce 2022," prozrazuje na závěr Michal.