"Musím být pozitivně nastavený a věřit," říká Ondřej Cink před startem v NMNM

A druhý závod?
Nesedla mi trať, bylo tam hodně skoků, vysoké, velké. S tím nejsem kamarád. Navíc jsem měl v pátek před závodem střevní problémy. Měli jsme hotel - s týmem to neděláme, máme svoje jídlo, barák nebo apartmán. Tady to ale bylo složité, nic tam nebylo, Tak jsme byli v hotelu u závodiště, stejně jako většina týmů. Mělo to více lidí. Bavil jsem se s Lucou Schwarzbauerem a měl to stejné, byl tam s námi. To jsem ten závod přetrpěl.

Ondřej Cink během čtvrtečního tréninku

 
V Čechách se to zlepšilo?
Cesta domů mi asi nesedla. Doma to pokračovalo, dlouho jsem se z toho dostával. Říkal jsem si, že za tři dny budu v pohodě. Ale já když mám virózu, tak moje tělo se z toho dostává sedm, osm dnů. Mám to tak vždycky. Už mě to nebaví. Chtěl bych být normálně nemocný. Normální člověk si lehne do postele, je mrtvý, ale za tři dny je v pohodě. A já jsem ve stavu, že člověk neví, jestli je nemocný, nebo zdravý. Ale na kolo to není, na trénink to není. A já nevím, co mám dělat. Tak většinou probíhají moje nemoci. Dostal jsem se z toho, ale měl jsem už i psychické problémy. Je toho na mě moc. Pořád je to nahoru dolů poslední tři roky. Sebral jsem se, odjel jsem sám na Šumavu, na Kvildu, tam jsem se zavřel a všechno jsem dával jenom tréninku, odpočinku, spánku a vlastně i jídlu. Ale zase mě sejmula alergie, mohl jsem jezdit, ale ve vysokých intenzitách to nebylo ono. Zadov jsem nějak objel, na ty podmínky to nebylo špatné. Ale docela jsem trpěl, to nebudu lhát. Ty pocity nebyly ideální. Teď pořád doufám, že se to zlepší směrem k závodu.

Při tréninku na trati už to bylo lepší?
Dneska to bylo lepší než včera. Pořád mám nějakou naději. Vím, že nejsem stoprocentně připravený. Jsem zdravý, ale nejsem ve formě, kterou bych potřeboval, abych mohl jezdit na podium. Myslím, že to v sobě pořád mám, ale chce to trénovat a být zdravý. Pak by to šlo. Ale jsem rád, že mohu aspoň závodit. Hlavně doma. Loni mi to nevyšlo kvůli nemoci, teď mohu startovat a užít si atmosféru. To mi dodá extra sílu navíc. Věřím, že se to bude zlepšovat den za dnem. Pořád jsem v hlavě nastavený pozitivně tomu věřit. Vyzkoušel jsem si, že hodně věcí je jenom o hlavě, a proto se snažím myslet pozitivně.

Ondřej Cink...

Nemoci asi rozpoložení nepřispívají...
Musel jsem si volat s psycholožkou, se spoustou lidí, kteří mi pomáhají. Bylo to těžké. Probíral jsem to s nimi, všichni mě uklidňují. Není to snadné. Pořád myslím pozitivně. Bez toho to bude ještě horší.

Je pravda, že jsi změnil trenéra?
Ano, je. Ono toho bylo hodně, hlavně tlak od týmu, který počítal s určitými výsledky, a ty nepřichází. Spíše přichází nemoci a zdravotní komplikace. Takže se to sešlo po Brazílii do jednoho. Bylo to psychicky náročné. Rozhodli jsme se udělat změnu, jestli mně to pomůže i psychicky nakopnout. Už jsem to jednou zažil. Když jsem změnil trenéra, tak mě to nakoplo a za čtrnáct dnů jsem jezdil na podiu. Tenkrát jsem změnil Milana Spěšného za Weisse z Německa. To mě nakoplo a pak, když jsem po přechodu ze silnice šel ke Karlu Martinkovi, jsem začal jezdit na podium. Měl jsem vlastně nejlepší formu a sezonu v kariéře. Teď to zkoušíme znovu. Neřekl bych, že je to o výkonnost, ale spíš o hlavě. Chci tomu dát tomu nový impuls, podpořit i jiné stránky. 

Kdo je tedy tvým novým trenérem?
Je to Španěl, Victor se jmenuje. Sám závodil, trénoval třeba Montecona, teď je momentálně trenérem v Movistaru u ženských i u chlapů, zkušenosti má... Po prvních třech týdnech vím, že to bude jiný trénink. Úplně jiný trénink. Těším se. Sedm let to bylo pořád stejné. Člověk dělal pořád to samé. Neříkám, že mě to nebavilo, ale hlava potřebuje změnu. Neříkám, že mi to nesedělo. Sedělo. Málem jsem vyhrál velké závody. Snažím se ale ukázat týmu, že pro to chci něco udělat. Jsem ochotný udělat velkou změnu. Dávám tomu sto procent. Jediné, co nevím, jak ovlivnit zdraví...

S Karlem Martinkem jste se rozešli v dobrém?
S Karlem jsme se rozešli v dobrém, byli jsme spolu sedm let. My si sedíme hlavně lidsky a já jsem s ním pořád v kontaktu, jako kdyby mě trénoval. Konzultujeme to spolu a myslím si, že spolu máme speciální vztah. On to všechno pochopil a pořád jsme hlavně kamarádi.

Co pro tebe znamená domácí svěťák?
Velká motivace, strašně se těším. Určitě bude úplně narváno. Dojezd bude určitě skvělý. Viděl jsem prvně novou tribunu. Do cílové rovinky se vejde více lidí. Jsem známý tím, že to mám rád.