Pavel Čábelický: skromně a nenápadně za úspěchem

Osmatřicetiletý borec z Olomouce žije horskými koly od rána do večera. A to už pěknou řádku let, kdysi dávno byl ve svých mladických letech členem týmu Sigma Olomouc, byl rovněž i v sestavě juniorské a třiadvacítkářské reprezentace. Po složitém zranění kotníku na Zadově pak ale svou profesionální závodnickou kariéru musel pověsit na hřebík. Přesto zůstal bikům a závodění věrný. Věnoval se servisování po boku Radima Kořínka, pak ho osud zavál do Prahy, kde si otevřel svůj malý servis. Ten je dnes trojnásobně větší, má svůj UCI tým a také svou značku vodítek a zapletených kol. A kromě toho spojil svůj život s tím Jitky Škarnitzlové, od září tedy Čábelické. Čili bez jakékoli nadsázky tenhle klučina žije cyklistikou od rána do večera a stále velmi skromně...

V úterý spolu s dalšími představil plány týmu GAPP System - Cabtech na nadcházející sezonu. Novináře a partnery pozval do nově zrekonstruovaných prostor svého servisu v bývalém Branickém pivovaru. Tak jsme Pavla vyrvali ze spárů ostatních a celých deset minut jsme na něj pálili dotazy.

 
Pavel s novým logem projektu, o kterém neprozdradil ani Ň. Prý až v březnu.... tak už teď se těšíme!

Pavle, zhodnoť tvou první sezonu s vlastním týmem.... 
Sezona dopadla hodně dobře, jsem moc spokojený. A to ať už z pohledu domácí scény, tak i té světové. Podařilo se výkonnostně posunout, Jitka se dostala na mety, ve které by před pár lety ani nedoufala, že by mohla být. Mates byl dvakrát na hranici první světový desítky, a pokud na sobě bude pracovat dál a bude hlavně poslouchat, protože ve dvaadvaceti letech spoustu věcí neví a potřebuje poradit, tak se může zabydlet v top ten natrvalo. A mladej? Tak jak sám říkal, dostal se k bikům jako slepej k houslím. Bylo to dost štěstí, původně jsem nikoho dalšího nechtěl, ale volal mi kamarád, jestli bych si ho nevzal. Znal jsem ho z nějakých krosů, kdy ještě jezdil jako kadet a strašně se mi líbilo jeho pojetí, takže jsem mu na to kývnul. A udělal jsem dobře, ten kluk má obrovský potenciál, o kterým se nám nezdálo. Jsem zvědavej, kam to dokáže posunout.

Jitka říkala, že jste dobrá parta a že je to základ úspěchu, souhlasíš?
Má pochopitelně pravdu, hodně lidí nám moc nepřálo. Známe se všichni dlouho. Sedli jsme si charakterově, strávíme společně spolu za rok víc jak 100 dnů na závodech, tak je potřeba, aby si ti lidi byli blízcí. Jezdíme jedním autem, bydlíme na jednom pokoji... sedli jsme si, vyhovuje nám to, jsme spokojení. Pro mě je to ale pořád zábava a ne práce. A to je podle mýho základ úspěchu, prostě to beru jako koníček a ne něco, co musím. 

100 dnů to je zhruba čtvrtina roku, to není málo na koníčka :-)
Tím, že projekt vznikl kvůli Jitce, tak je to i odpověď na to, proč to můžu takle dělat. Veškerý svůj volný čas, který běžný člověk věnuje zábavě, rodině nebo partnerovi, tak já ho věnuju do týmu. Ale je to čas s Jitkou, náš společný... 

Fotka z úterní tiskové konference - zleva Pavel, Tomáš Dudek, Jitka Čábelická a Matěj Průdek

V nadcházející sezoně mění tým vybavení; ze Specialized jste přesedlali na Cannondale, co to obnáší?
Jsem zvyklý servisovat kola všech značek, takže pro mě to není žádný problém. A závodníci? Ti sednou a jedou, moc to neřeší. Co ale musím vyzdvihnout, je vidlice Lefty Ocho, podle mého soudu není na trhu lepší vidlice.

Už jste měli možnost nový materiál testovat?
Moc ne, zatím jen na krosech trochu. Všichni se na to ale hodně těší. Ne že bychom měli vloni špatný materiál, to ani náhodou, ale každá změna je motivace. Cannondale, respektive Aspire Sports, nabízí moře značek, které nám sedí. Naše kola jsou tak z 95 % ostrojena komponenty z jejich distribuce.

Viděl jsem teleskopickou sedlovku na kole Tomáše Dudka, je to už standard v cross country?
Standard asi ne, ale rozhodně to není nic výjimečnýho. Teleskopický sedlovky máme nový značky PNW Components. Poveze ji jen Jitka a Tomáš na pevných kolech a moc si ji pochvalují, hlavně ovládání a žádný vakl. Mates si ji nevyžádal. 

Prozraď, kolik materiálu tři závodníci za sezonu spotřebují?
Mates vede :-) Ten má spotřebu jako osmiválec :-))) Těsně za ním je Tomáš a pak Jitka. V číslech za celý tým a sezonu je to zhruba 50 plášťů, 15 řetězů, 8 karbonových ráfků, deset převodníků, 30 párů destiček, 24 kotoučů a minimálně 10 litrů mlíka....

Čábelák zastává i v roli reprezentačního mechanika. Zkrátka je tam, kde je potřeba....

Jak bude vypadat začátek sezony?
Začínáme na Kypru na Sunshine Cupu, ale jen Jitka s Matějem, Tomáš nastoupí do závodění později, 21.3. ve Slovinsku. V plánu je pak komplet Světový pohár, hodně závodů kategorie HC, kde jsou i závody juniorské série. Nedáme celý Český pohár, minimálně jeden budeme muset vynechat, a to hned ten první v Kutné Hoře. V plánu máme ale i etapák Alpen Tour, který nám sedí do tréninkové přípravy. Láme se v tomto období sezona a je dobrý tam dát tréninkový blok. Když nám zbydou síly a chuť, tak pojedeme ještě nějaký etapáček v září. 

Co je nového v Cabtechu?
Zásadně nového asi nic. Člověk ale musí reagovat na nové modely kol a podle toho s vodítky reagovat, ale zase je to něco, co mě hodně baví. Dnes vozí vodítka Cabtech velký množství lidí ze světové špičky, na což jsem pyšný, a dá se říct, že Cabtech je známější víc ve světě než doma v Česku. Tady v Praze máme větší prostory, před 4,5 lety jsem byl sám, dneska jsme ve čtyřech, od jara budeme v pěti. Máme tu 4 pracovní, servisní místa. Práce je hodně a jsem za to strašně rád. Když je nás víc, tak je to mnohem jednodušší. Je to čistě jen servis, žádný obchod, což nás taky nikam moc netlačí, a tudíž méně stresu a víc pohody. Lidem chceme cyklistiku co nejvíc zpříjemnit, aby jejich zážitky byly co nejintenzívnější. Na to se tady zaměřujeme.