Seriál: Evropský a americký design

Přes celkovou snahu výrobců přizpůsobit vzhled většiny produktů jisté světové "unifikaci" můžeme u kol pozorovat přece jen poněkud rozdílné přístupy napříč státy a kontinenty. Lze však z těchto odlišností vystopovat nějaký výraznější trend, který by jasně určoval původ kola? My se dnes pokusíme definovat ty nejpatrnější rozdíly mezi Evropou, známou spíše jako konzervativnější, a Spojenými státy.

Zatímco většinou americké výrobky vnímáme spíše jako nepříliš kvalitní zboží navrhované s ohledem na rychlou výměnu (jako příklad si dejme americká auta, která až na čestné výjimky nebývají synonymem technologického pokroku a kvality), výroba moderních kol má v USA historickou tradici a je vnímána veskrze pozitivně.

Konkurenti Shimano a Sram volí v designu odlišnou strategii – zatímco Sram sází více na grafiku, zatímco tvary jsou jednodušší, japonské Shimano má výrazně bohatší tvarování a naopak potlačuje grafické aplikace.

Trend MTB v Americe začal na základě určitého vzdoru proti upjatosti silniční cyklistiky a dá se říct, že v určité podobě je duch volnomyšlenkářství cítit i v jejich dnešní tvorbě podpořené také rozdílným vnímáním cyklistiky samotnými jezdci. Zatímco v Evropě je tradice závodění dlouhá nějakých sto let, Američané berou cyklistiku ležérněji a orientovanou více na zábavu. Snadněji se tak za oceánem prosazují konstrukční novinky jako odlišné průměry kol nebo větší zdvihy odpružení. Zatímco u evropských výrobců je například u kategorií XC/Trail fullů často patrná snaha zdůraznit lehkost a rychlost kola, Američané spíše kladou důraz na pocit robustnosti – širší řídítka a pláště, "položenější" vidlice a vzpřímenější posed budí dojem větší tolerance k jezdci, na druhou stranu neevokují často tolik žádanou rychlost.

Jeden z příkladů rozdílných přístupů: Přísně střižený Haibike a organicky tvarované Norco. Ne vždy je však rozdíl mezi evropským a americkým přístupem tak patrný.

Lze také postřehnout určité rozdíly ve tvarování samotných rámů a komponentů. Zatímco v Evropě je zřetelný design rámů především s ohledem na funkci – tedy rovnější tvary bez příkras, v Americe je vidět důraz na organičtější pojetí tvarů. Často jsou tak možná některé prvky spíše na efekt, zákazníci otevřenější originálnějšímu pojetí však tyto trendy za oceánem akceptují lépe. Neotřelý přístup pak sice nemusí znamenat třeba to nejlehčí a nejtužší kolo, na druhou stranu může otevřít cestu odlišnému pohledu na věc.

Například díky často vzpomínanému problému s US patentem na čtyřčepový systém, nemůžou výrobci tento princip používat, často proto přicházejí s vlastním originálním řešením. Častá jsou tak řešení s virtuálním čepem a pomocnými vahadly. Výsledkem tak mohou být sice komplikovaná, zato nesporně zajímavá řešení.

Není snad typičtějšího představitele amerického přístupu než Cannondale. Někdy jsou jejich návrhy snad až trochu přes míry, originalitu jim však nikdo upřít nemůže.

Je však třeba si uvědomit, že i množství evropských výrobců v posledních letech preferuje americky "uvolněný" styl, naopak i Amerika se mnohdy inspiruje za oceánem. Je tak otázkou, zda se dá dnes vůbec nějaké kolo spolehlivě zařadit jen pouhým pohledem – styly se různě kombinují a poslední dobou se zdá, že i konzervativnější evropští zákazníci se snadněji adaptují na nové trendy, rozdíly se tak víceméně vyrovnávají. Svou roli také hraje sdílení komponentů, jako jsou řadící a tlumící mechanismy, kola se tak připodobňují nejen vzhledově, ale i funkčně.

Zatím to tedy vypadá, že zásadní rozdíly mezi kontinenty nejsou, nebo, lépe řečeno, nemusí být příliš výrazné. Je však tento trend špatně? Pestrost bývá zpravidla potřebná pro jakýkoliv rozvoj, vzájemné sjednocování trendů by se tak mohlo zdát jako kontraproduktivní pro budoucí vývoj.

Ne vždy je "Evropa" ta konzervativnější. Tvary italských Cipollini jsou po vzoru svého zakladatele naprosto bez zábran.

Liteville je naopak typický "Němec" – strohé rovné linie podřízené pouze funkci.

Přestože se však možná smazávají rozdíly mezi jednotlivými kontinenty, jednotlivé značky se přirozeně vždy budou snažit získat výhodu nějakým vlastním originálním řešením. Spíše než o svébytný design typický pro danou oblast (typický například pro segment nábytku) se bude v budoucnu jednat o výraznější snahu výrobců najít vlastní výrazný styl, který je odliší od jiných, nezávisle však na místě vzniku. Ostatně už dnes mají některé velké značky vývojová centra na více kontinentech, nelze tak říct, jestli je to design asijský, americký nebo evropský. Čím dál více tak už nejspíš nebude záležet na místě vzniku, ale pouze na konkrétních kvalitách každé značky.

Foto: archiv výrobců
Text: Vojtěch Sojka