TEST: 4Ever Gromvel

Letos zažívá v katalogu české značky 4Ever svou velkou premiéru, a proto jsme ho hned za čerstva v redakci otestovali...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: 4Ever Gromvel

Jízdní vlastnosti

Osedlat novinku je pro mě vždy zajímavá výzva a u gravelů to platí dvojnásob, protože snad nikde jinde nejsou tak velké rozdíly mezi jednotlivými rámy a jejich geometriemi jako právě tady. Ano, většina výrobců se snaží své rámy přizpůsobovat na maximum potřebám různých cílových skupin, ať už jsou to cestovatelé, dojížděči do práce, nebo jen příležitostní hltači silničních kilometrů.

4Ever si sice se svým prvním gravelem dával poměrně dlouho na čas, ale na druhou stranu se zase vyhnul nutné aplikaci různých polosilničních hybridů a zvolil svébytnou gravelovou platformu, která má svá jasná specifika.

Tak například sizing. 4Ever tady vsadil jen na tři velikosti, které tabulkově označuje 52/55/58. Nechám být spekulace, jak moc tohle označení odpovídá realitě, a budu se věnovat zvolené testované variantě, tedy padesát osmičce. Jestliže je něco, co odlišuje gravelové a silniční rámy co do jízdních vlastností, tak je to jejich délka a tady 4Ever sází na stabilitu, protože jeho rámy patří obecně k těm delším.

Přirovnal bych to například k nedávno testovanému Sootu od Kellyse, který se nachází na opačné straně barikády, protože jeho rámy jsou naopak relativně krátké a posez se tak musí ladit delšími představci. U 4Everu mi naopak přišlo, že bych mohl mít na svou výšku 189 cm klidně o pár centimetrů kratší představec, protože délka rámu je na gravel tak akorát.

Ještě jedna praktická zkušenost týkající se velikosti a stavby rámu. Volil bych výraznější sloping rámu, a to nejenom kvůli většímu prostoru pro kolena a obecně lepší manévrovatelnosti nad rámem, ale především kvůli tomu, že pokud si někdo bude chtít do rámu dát teleskopku, bude ho výška sedlovky dost možná omezovat. Na druhou stranu pokud máte občas potřebu hodit si bike na rameno a cyklokrosově s ním popoběhnout, bude vám tenhle typ rámu určitě vyhovovat.

Jízda k výšinám

Vzal jsem ale Gromvela tak, jak přišel, a jal jsem se s ním zjišťovat, co v něm je. A hned první disciplínu zvládl s prstem v nose. Výjezd. Nebudu se tady vůbec zaobírat nějakými běžnými silničními sklony kolem 12 %. Pořádný bikový lesní výjezd prověřil, že dvouplacka s třicetčtyřkou pastorkem vzadu umí vyvézt na kopec výrazně snáz, než 1:1 nejlehčí převod, který je k dispozici většinou u jednopřevodníkových verzí pohonu. Volit si optimální polohu těžiště nad rámem jde díky jeho délce samo a jediné, co bych možná mírně zkritizoval, jsou tak poměrně úzké pláště, které se svým vzorkem sice příkladně zakusovaly do lesního jehličí, ale občas jsem si musel dávat pozor na to, abych při přejezdu kořene náhodou neprocvaknul duši.

V dnešní době stále se rozšiřující nabídky specifických gravel komponentů bych se rozhodně nebál také odvážnějšího výběru řídítek. Na testbiku najdeme totiž poměrně úzká 440 mm klasická silniční řídítka s kolmo posazenými oblouky. Vyhnutější a možná i o fous širší specifikace (a že ji FSA umí ;-) by nebyla vůbec na škodu, protože by s ní nejenom prudké výjezdy byly o poznání snazší.

Letem světem se štěrkoletem

Sunout se do prudkých kopců ale nebude na gravelu každý. Daleko přirozenějším prostředím pro něj budou cyklostezky, silnice nebo polní a lesní cesty s minimální obtížností. Tady oceníte sportovní duch Gromvelu, který se snaží být v rámci svých možností rozumně rychlým posunovadlem, které nabídne poměrně pohodlný posez, zejména díky dlouhé hlavovce, a přitom se na něm můžete uvelebit i v poměrně sportovním předklonu a drtit třicítku v aero pozici proti větru (pokud na to samozřejmě máte dost wattů ve vašich nohách).

Pokud se s Gromvelem rozhodnete pustit do trailů a vlásenek mezi stromy, bude to o zvyku. Osobně bych si na větší trailové blbnutí dokázal představit přeci jenom mírně podkoplejší vidlici, která by bike v terénu více zklidnila. Díky 73° hlavovému úhlu totiž bike reaguje okamžitě i na malé pohnutí řídítky. Stačí jen naznačit, že chcete zatočit, mírně se naklopit do strany a krouháte zatáčku, jako by se nechumelilo. Kolo prostě musíte mít neustále pod kontrolou a ani na chvilku neztratit koncentraci. Tohle jsem si uvědomil zejména při přesedání z odpruženého trailového fulla, jehož odpružená vidlice byla o víc jak 6° položenější a to už na jistotě a pocitu z řízení pozná i opravdu velký laik.

Jasně, že geometrie gravelů nemůže a nikdy nebude kopírovat hodnoty dnešních trailbiků a pro většinu gravelistů nebude problémem, ale v terénu, nebo třeba i na cestovatelském bikepackingovém biku, bych mírné rozvolnění geometrie prostě uvítal, stejně tak jako širší pláště.

Naopak řazení a vůbec napřevodování biku je příkladné. Dokážete díky němu jak rychle švihat po silnici, tak vyjíždět poměrně prudké terénní výjezdy. Brzdy nemusely procházet nějakým dlouhým zajížděním, brzdily téměř hned a spolehlivě.

Hliníková pohodička

Co mě jediné překvapilo, a zarazilo zároveň, byla volba ráfků. Tedy ani ne tak jejich tvar nebo šířka, ale skutečnost, že šlo o verzi s většími otvory pro motoventilky, která je u tohoto typu kol dnes již poměrně slušnou raritou. Těžko říct, zdali to byl záměr, nebo chybka. Běžným uživatelům to může být asi jedno, ale pokud počítáte s tím, že byste si na kolo chtěli dát bezduše, tak tady snadno nepochodíte a budete se muset poohlédnout po jiných ráfcích. Možnost vozit nižší tlaky v bezdušových pláštích je dnes velkou přidanou hodnotou právě u štěrkoletů a přechází na ně mnoho jejich uživatelů.

No a když už jsme u komfortu jízdy, tak je dobré si přiznat, že ten tady v porovnání s karbonovými gravely není úplně na maximu. Hliníkový rám přeci jenom nebude v této své klasické podobě nikdy nějak super pružný. Vpředu se to snaží vybalancovat karbonová vidlice, která přeci jenom nějakou tu vibraci spolknout dokáže, ale vzadu vám sedlo bude hlásit každou nerovnost a úzký plášť a hliníková sedlovka vás rychle poženou z terénu alespoň na rovnější zpevněnou cestu nebo silnici. Vřele doporučuju opatřit si nějakou lepší karbonovou sedlovku, která dokáže snadno přispět ke zklidnění sedacích partií.

Přečteno - 14674x Tagy: testy 4ever gravel
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Rock Machine Blizzard e10-29
    TEST: Rock Machine Blizzard e10-29
  2. TechnikaFotogalerie: Trek Domane SLR eTap ProjectOne
    Fotogalerie: Trek Domane SLR eTap ProjectOne
  3. PreviewTrek Domane SLR 9 - gravel pro silničáře
    Trek Domane SLR 9 - gravel pro silničáře
  4. ZávodyFotogalerie: Panaracer Gravel Blinduro 2020
    Fotogalerie: Panaracer Gravel Blinduro 2020
  5. Ostatní závodyPanaracer Gravel Blinduro 2020. Jedním slovem pecka!
    Panaracer Gravel Blinduro 2020. Jedním slovem pecka!
  6. Ostatní závodyGravel Blinduro - „Není nutné potit krev“
    Gravel Blinduro  - „Není nutné potit krev“

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744