TEST: BikeYoke SAGMA

Výběr sedla je vždy hodně individuální záležitost, ale o to důležitější věc, protože to, jak se na kole cítíte – zejména při dlouhých trénincích, vyjížďkách nebo výletech – má na svědomí právě správná volba sedla.

Za svůj život jsem vyzkoušel desítky různých sedel, co se materiálu i tvarů týká. A z dlouhodobého pohledu musím konstatovat, že vývoj v posledních letech prošel opravdu intenzivním obdobím, v rámci kterého reagoval nejen na nové možnosti technologií, co se výroby týká, ale také na potřeby samotných jezdců – v závislosti na nových progresivních geometriích.

Pokud se podívám zpátky někam do doby před 10 lety, vypadala sedla oproti těm dnešním výrazně jinak. Většinou šlo o úzké, dlouhé tvary s různě vysokými a komfortními vrchními částmi, nicméně s podobně dlouhou konstrukcí a úzkým nosem.

S tím, jak se prodlužovaly geometrie a posed se naopak více posouval před zadní kolo, přestala být potřeba aktivní změny těžiště jezdce během prudkého stoupání. A tím pádem začal jednoznačný trend zkracování sedel – při zachování potřeby nabízet různou šířku sedla pro různé šířky sedacích partií, které jsou běžné jak v pánském, tak dámském provedení. No a když ke plošnému zkracování přidáte ještě plošné rozšíření středové drážky nebo přímo kompletního otvoru u sedel navržených s ohledem zejména na pánskou ergonomii, rázem došlo ke zcela absolutnímu předefinování toho, jak má vypadat moderní sedlo.

BikeYoke Sagma je prototypem moderního sedla se vším, co k němu patří – a ještě něco navíc. Na první pohled jde o kompaktní, krátké sedlo, doplněné však o komfortní, poměrně vysokou svrchní část, která má na starosti hlavní část komfortu. O tu druhou část se pak stará speciální uchycení ližin sedla k samotné nosné konstrukci, které je provedeno s pomocí speciálních elastomerových vložek.

Tyto vložky jsou součástí "pytlíkového balení" a k sedlu jsou dodávány ve třech úrovních tuhosti, díky nimž si můžete upravit to, jak moc se pod vámi sedlo bude vlnit. Původně jsem si myslel, že tvrdost elastomerů bude spíše závislá na hmotnosti jezdce a podle toho jsem zvolil nejtvrdší variantu. Ve finále jsem však skončil u nejměkčí varianty, která z mého pohledu fungovala nejlépe – respektive dokázala nejlépe využívat hlavní přidanou hodnotu „odpruženého sedla“.

Další zajímavou věcí v rámci testování bylo to, že ačkoli jsem měl k dispozici testovací vzorky v dostupnější verzi s hliníkovými ližinami, jejich celková hmotnost nebyla vůbec špatná. A troufám si tvrdit, že šlo dokonce o jedno z nejlehčích sedel, které jsem v poslední době jezdil. A to má BikeYoke v nabídce ještě lehčí karbonové provedení. Jak to dělají, že jsou takto lehcí, nevím, ale už když sedlo vezmete jen tak samotné do ruky, čekáte rozhodně větší hmotnost, než jakou dostanete.

Sagma nabízí dvě šířky: 130 a 142 mm. V rámci testu jsem vyzkoušel obě verze, nicméně díky mým proporcím i historickému bike fittingu, který mi prozradil, že mám preferovat užší konstrukci sedel, jsem nakonec nejvíce kilometrů strávil na 130milimetrové verzi.