TEST: Bosch CX Performance Race Limited Edition

Jízdní testovací dojmy

Teoretická část prezentace nového pohonu byla naštěstí stručná. Dozvěděli jsme se všechny důležité informace a společně s nimi také to, jak se Boschi daří vyrábět a prodávat, nebo to, jak se na nový pohon dívají samotní závodníci. Mimochodem, ti se na naší prezentaci objevili hned tři. Vedle mladičkého Švýcara Jorise Ryfa si s námi zajezdil také Francouz Jerome Clementz a Britka Tracy Moseley.

Bosch připravil pestrou flotilu testovacích biků, které vévodily Treky a Mondrakery. Mně konkrétně připadl tenhle karbonový Mondraker.

Jak jsme logicky všichni očekávali, testovací odpoledne se zcela obešlo bez ve Finale Ligure všudy přítomných shuttlů. Nahoru jsme se měli dostat po svých, abychom si následně vyzkoušeli na několika speciálních místech maximum schopností nového Race pohonu.

Během výjezdu jsme vyzkoušeli úplně všechno. Ještě ve městě kromě prudkých asfaltových stojek také výjezd schodů následovaly štěrkové i kamenité výjezdové cesty, speciální stoupací trail pro ebiky pak na několika místech prověřil i naši technickou připravenost, protože zdolat nelehké kamenité schody poskládané navíc do zatáčky bylo pro mnohé z nás napoprvé nad naše síly.

Po zhruba půl hodině jsme konečně dorazili na nejvyšší místo naší testovací seance ke kostelu svaté Máří Magdaleny, kde proběhlo samozřejmě nezbytné focení, aby následovala další část testování zaměřená na specifika nového Race pohonu.

V takovém malém skillcentru kousek pod vrcholem na rozcestí několika trailů jsme nejprve dostali názornou instruktáž, kde a jak nejlépe vyzkoušet to či ono a následně jsme měli zhruba půlhodinku na to, abychom se s novinkami jak se patří sžili, abychom tyto nové zkušenosti následně mohli co nejlépe uplatnit při zdolávání následujících trailů.

Extended Power Boost na víc způsobů

To, že je pohon v režimu Race opravdu silný a opravdu vás dokáže vytlačit na kopec neuvěřitelnou rychlostí, jsem tak nějak očekával. To, že pro seniora výletníka to asi nebude to pravé ořechové, to jsem pochopil také poměrně rychle, ale to, že jsem si i já v závěru testovacího dne pro sebe v duchu říkal, že aby šel tenhle pohon používat opravdu na 100 %, musím se sám ještě pořádně naučit na něm jezdit, to jsem tedy opravdu nepředpokládal.

Jestliže bytostní odpůrci a kritici ebiků tvrdí, že tenhle typ kol jen degraduje sportovní smysl jízdních kol, tak já říkám, že je to zcela naopak. Race režim jednoznačně posouvá a boostuje nejenom watty přidávané k těm vašim, které do jízdy vkládáte, ale současně vybudí i k maximálnímu navýšení nejenom jezdcova výkonu, ale také pozornosti a vůbec přemýšlení o tom jak, kudy a kam všude se dá s takovýmto kolem dostat. Výjezdy, které jste dosud za výjezdy vůbec nepovažovali, se najednou stávají výzvami. Rychlost a flow, kterou vám kolo dává, se jen těžko popisuje, protože to musíte prostě zažít.

Za většinou těchto pocitů pak stojí Extended Power Boost. Jednoduše bych tuhle věc popsal asi takhle: Každý pohon se automaticky zapne, aby vám začal pomáhat, jakmile šlápnete do pedálů a naopak se zase vypne, jakmile šlapat přestanete. Síla dopomoci je přitom samozřejmě závislá od toho, v jakém režimu se nacházíte. Extended Power Boost, který je součástí speciálního nejvyššího modu Race, vám významně prodlouží časovou prodlevu mezi tím, co přestanete šlapat a vypnutím dopomoci.

A nejen že se vám prodlouží tahle akcelerační schopnost kola, ale navíc vám během ní nijak neubyde síla pohonu, což je na jednu stranu zásadní výhoda, pokud o ní víte a počítáte s ní, ale také se z ní může stát i nevýhoda, pokud s ní nepočítáte.

Praktické využití a výhody v terénu jsme měli možnost vyzkoušet v rámci dvou různých situací. Představte si místo, kde není možné průběžně šlapat. Může to být třeba pařez, ostrý kámen nebo skalka, kde byste se neobešli bez kontaktu pedálu s překážkou. V takovémto místě musíte mít dostatečnou setrvačnost, abyste ho zdolali a mohli dál šlapat a pokračovat v jízdě, jinak budete nuceni zastavit. Ne tak ovšem s Race režimem - ten vás totiž z této situace dokáže vytáhnout, i když rychlost a setrvačnost nemáte, stačí, abyste měli správně zařazeno a šlapali před samotnou překážkou. V okamžiku nájezdu na překážku, ačkoli šlapat přestanete, vás pohon vytáhne nahoru bez toho, aby se vypnul a vy tak můžete následně zase začít šlapat a plynule pokračovat v jízdě.

Tuhle fičuru jsme zkoušeli na několika různě dlouhých výjezdech a skalkách a musím říct, že po půlhodině jsem si touhle novou schopnost opravdu zamiloval. Mimochodem, zajímavé bylo sledovat i u kolegů novinářů, jak postupně zvyšují nároky a testují, jak moc a kam až daleko je tahle přídavná síla dokáže dostat. Sám jsem samozřejmě dělal to samé a také se dostal na hranu, kdy jsem byl rád, že jsem se jen zastavil a slezl, místo toho, abych "hodil nucená záda" :-).

Že to nebylo nové jenom pro nás, dokazovala i Tracy Moseley, kdysi světová šampionka ve sjezdu a posléze špičková enduristka, která se sama neubránila častým úsměvům provázejícím opakované hlasové wow efekty. Ostatně sám jsem se jim také několikrát neubránil.

Druhou aplikací, kterak vám umí Extended Power Boost výrazně zpříjemnit život, jsme si mohli vyzkoušet v místě, kde byla úzká strouha vymletá vodou. Hluboká drážka byla akorát taková, aby se ji dalo sjet bez úhony s pedály ve vodorovné poloze. Její délka byla ale natolik dlouhá, že nestačilo šlápnout před ni, aby vás motor vytáhl až na vrchol. Jenže jak nám názorně ukázal jeden z našich průvodců, Extended Power Boost umí držet výkon delší dobu bez pravidelného šlapání, stačí mu k tomu jen krátké a klidné i opakované přišlápnutí. Jezdec tak vlastně opakovaně obnovuje impulz pro pohonnou jednotku, pohon se však nevypne během krátkého zpětného šlápnutí vzad a drží stále plynulý chod dokud s přišlapáváním nepřestanete. Pracovně jsem si tuhle aplikaci nazval vyprošťovákem, protože stejně tak jako fungovala v testovací drážce, tak můžete tuhle nekončící energii využít i v místech, kde už by se vám pohon dávno vypnul a vy si museli šlápnout. Typicky jde o technické výjezdové sekce, různě schody nebo krkolomné zatáčky, které když víte, že máte takto akceschopný bike pod sebou, dostávají najednou úplně jiný rozměr a dostávají vás do role pokorného žáka, který začíná objevovat něco nikdy dříve nepoznaného.

Následoval přesun k dalšímu místu, kde jsme si měli naopak v rámci zhruba dvouminutového okruhu, který jsme absolvovali celkem třikrát, vyzkoušet, jak se vzájemně liší tři nejvyšší módy dopomoci, a to eMTB, Turbo a Race. Samozřejmě že napoprvé na oči jsme se všichni s okruhem tak nějak oťukávali, ale druhý Turbo okruh už byl o poznání adrenalinovější a třetí v Race módu už vyhnal mou tepovku přes 170, takže následný pitstop s čekáním na posledního byl vítanou pauzou :-).

Následoval sjezd, částečně po trailu jménem X-man, částečně po nějakém jiném v každém případě přísun adrenalinu u mě neustával hned ze dvou důvodů. Zaprvé, kvůli tomu, že se kopec stával prudším, zatáčky se utahovaly a dropy zvyšovaly, a zadruhé proto, že mi na záda celou cestu dýchala Tracy. Snažil jsem se jí samozřejmě poodjet nebo alespoň neblokovat, ale možná i kvůli tomu adrenalinu jsem si, samozřejmě nechtěně, v jedné z nejtechničtějších zatáček ustlal. Jasně že na vině byl Extended Power Boost a to, že jsem si příliš přišlápnul v místě, kde jsem měl spíš citlivě dávkovat přední brzdu. Přední kolo ustřelilo mimo kraj pevné stopy a já šel ukázkově k zemi. V té chvíli jsem přesně věděl proč, ale zastavit už to nešlo. Další zatáčky už jsem asi Tracy trochu brzdil, ale svou chybu jsem opakovat nechtěl a také nezopakoval.

Rovnější kamenitý konec trailu už byl oddychovka. Hluboké zdvihy a široké pneu už udělaly většinu práce a cíl na silnici s následným přesunem zpět k hradu, kde měl Bosch svou dočasnou základnu, už byl vysloveně oddechovou záležitostí, byť jsme si v závěrečném několik set metrů dlouhém sprintu ve stoupání k hradu vzájemně nic nedarovali.