TEST: Cube Nuroad Hybrid C:62 SLX 400X

• 05. 05. 2026
• Petr Bureš
• Testy - Recenze
• Foto: Petr Bureš

TestyGravelBoschCubeMy25

V dnešním testu to nebude jen o tomto konkrétním e-štěrkoletu ale o také o komplexnějším pohledu na to proč a jak jsem v rámci něj zkombinoval příjemné s užitečným v rámci mé rehabilitace a ideálně tak využil schopnosti Bosch SX pohonu... 

Jízdní dojmy

Příběh, který se pojí k tomuto testu, je delší než bývá obvykle zvykem. Tohle kolo jsem měl totiž doma tak trochu neplánovaně o dost déle, než jsem původně zamýšlel. Primárně totiž mělo jít o podzimní, zčásti i trochu edukační test tohoto elektrifikovaného gravelu, na kterém jsem chtěl jednak demonstrovat, jak moc je na něm znát nový update SW navyšující výkon z 55 Nm na 60 Nm, a jednak zjistit, jestli a jak se dá takovýto stroj využít jako zdravotní pomůcka pro rehabilitaci po operaci kolene, kterou jsem prodělal loni v říjnu a po které jsem měl jasné doporučení rozjíždět to na kole, ale pokud možno nikoli v rozbitém terénu, nýbrž ideálně v klidu na silnici nebo rotopedu.

No jo, jenže okolnosti se během Vánoc dramaticky zkomplikovaly a já musel místo intenzivnějších tréninků na kole na další operaci, tentokrát páteře, kterou provázely okolnosti a komplikace, o kterých se nechci raději podrobněji rozepisovat, protože nejsou doteď úplně zažehnány a nějaký pátek mě zřejmě budou jejich dozvuky provázet. Nicméně na přelomu března a dubna jsem byl naštěstí už opět schopný alespoň v omezeném klidovějším režimu sednout na kolo a začít po půl roce pomalu roztáčet pedály a právě tenhle testovací Nuroad byl u toho během prvních týdnů se mnou. Tady jsou z toho, touto optikou, mé dojmy.

Obavy z posedu se rozplynuly během pár sekund

A začnu hned první praktickou zkušeností, a tou je posed. Po operaci bederní páteře jsem totiž měl poměrně striktní režim, co se týká pohybu, sezení i vstávání. Každý, kdo něco podobného absolvoval, mi dá asi za pravdu, že prvních pět týdnů po operaci si kvůli striktním omezením nechcete úplně zopakovat, protože každá cesta na toaletu nebo jen otočení na posteli je pro vás tak trochu utrpením. Jenže právě respekt a touha nic nepokazit a co možná nejvíce dbát doporučení lékařů směrem ke správnému a rychlému zahojení vás společně s pomalu ustupující bolestí prostě motivují vše dodržovat a postupnými malými krůčky se posouvat dál.

Jako by to bylo včera, si pamatuju na první usednutí na rotoped. Několik týdnů pak trvalo, než si tělo vzpomnělo, jak se na kole správně sedí, a koleno umožnilo dostatečný rozsah potřebný k normálnímu šlapání. Pak teprve mohlo následovat první opatrné nasednutí za řídítka „kubánce“ a seznámení se s tím, jaké to je být v jarních chladných, ale často i prosluněných dnech opět venku za řídítky.

Zpočátku jsem měl sice obavy z toho, jak moje záda, sice už primárně rozcvičená, ale stále po operaci v lehce klidovějším režimu, budou reagovat na posed na kole, ale musím říct, že kombinace mojí ideální velikosti XL s poměrně vysoko položenými řídítky na tomhle gravelu mé obavy rychle rozptýlila. Mírně jsem si upravil sklon řídítek, abych měl páky dualů lehce pootočené nahoru, nastavil pro jistotu o centimetr nižší výšku sedla, než běžně používám, hlavně kvůli nasedání, ale také potřebě postupného propínání operovaného kolene, a musel jsem konstatovat, že jsem byl hodně překvapený, jak snadno a bezbolestně to moje záda skousla.

S odstupem času musím konstatovat, že by se mi pro snazší nasedání, ale hlavně sesedání, dost hodila ještě teleskopická sedlovka, a to i kvůli změně posedu za jízdy a točení více pokrčeného kolene, ale to je spíš postřeh související s používáním tohoto e-gravelu jako mé dočasné zdravotní pomůcky, nikoli jako kritika jeho užitných vlastností.

Ohledně posedu nebo spíše celkového komfortu jízdy si dovolím ještě jednu malou poznámku, a to, že bych si dokázal představit zajímavěji tvarovaná a možná i o něco širší řídítka. Cube naprosto logicky volí univerzální gravelové provedení skvělých Easton AX beranů, které luxusně obslouží většinu štěrkoletců, ale já jsem v tomto ohledu zvyklý na mírně excentričtěji koncipované modely od Eastonu nebo Ritchey, které mi zejména v terénu umožňují daleko jistější úchop a lepší páku, takže to by byla asi jedna z mála změn, kterou bych v případě tohoto biku já osobně udělal.

SX tahoun skvělým pánem i sluhou

Jelikož nebydlím na rovině a většina mých návratových scénářů spočívá v nutnosti nastoupat minimálně několik desítek výškových metrů na posledním kilometru, představoval pro mě e-bike v podstatě jedinou možnost, jak vůbec začít jezdit na kole. Už na chytrém rotopedu, který jsem kvůli rehabilitacím pořídil, bylo krásně vidět, jaké to je jen tak opatrně začít na volnoběh točit nohami a postupně se dostávat z 50 W výkonu na 70 W, 100 W nebo 120 W, s vědomím, že jsem byl ještě před pár měsíci schopný v klidu točit 200–300 W a limitem pro mě byl spíše dech než síla v nohách.

Skvělé na e-biku s SX Boschem je to, že je na něm opravdu jen minimální odpor během šlapání bez dopomoci a téměř neznatelná změna, která proběhne v okamžiku, kdy překročíte maximální rychlost dopomoci a musíte začít šlapat úplně za své. K této hranici, respektive jejímu pravidelnému překračování, jsem se sice dostal až po několika týdnech tréninků, ale jak si mé tělo začalo zvykat na staronovou sportovní aktivitu, začínal jsem i stále více oceňovat právě specifické chování pohonu Performance SX.

Čím jsem starší, tím víc jsem typickým kadenčním jezdcem, který raději vsedě udržuje frekvenci šlapání někde mezi 70 a 80 otáčkami za minutu, než aby musel jít ze sedla a tahal 55–60, a právě tady jsme s Boschem naladěni na ideální společnou notu. Kromě nejslabšího režimu, který se přiznám, že mi tady v podstatě moc nestačil, jsem postupně přecházel z nejsilnějšího červeného přes fialový až po modrý a v závislosti podle strmosti kopce hledal optimální nastavení pro to nejen si užít jízdu, ale také v rámci možností zintenzivňovat trénování, zejména s ohledem na mé slabší operované koleno.

Zatímco během prvních jízd jsem se v podstatě vůbec neodvažoval vstávat ze sedla, netrvalo tak dlouho a první opatrné kopce ze sedla jsem začal zkoušet tak, jak koleno postupně sílilo. Právě v kopcích Nuroad Hybrid ukazuje svou nejsilnější stránku. I přes nižší nominální výkon a točivý moment oproti plnohodnotné verzi pohonu CX jde o mimořádně efektivního stoupacího společníka, který zvládá prudké výjezdy s lehkostí a zároveň si zachovává kultivovaný a překvapivě tichý chod až do opravdu hodně prudkých sekcí, kde jedete v otáčkách na lehký převod a motor musí dávat maximum. Pak už se začne ozývat typické motorické bzučení, které ale okamžitě zmizí, jakmile se terén narovná.

Co mi trochu vadilo, byla pozice ovládacího tlačítka pohonu. Je mi jasné, že většina ovladačů je optimalizována pro rovná MTB řídítka a tento mezi ně také patří, ale co takhle kdyby se v Boschi zamysleli a navrhli něco pod řídítka ovladatelného třeba palcem, aby se nemuselo kvůli každému přepnutí režimu přehmatávat rukou až téměř k představci?

Na druhou stranu nutno říct, že tady nemáte potřebu režimy měnit zas tak často jako na biku a malé tlačítko si můžete alespoň natočit, jak vám vyhovuje, takže bych to nepovažoval za nijak zásadní mínus. Jako mínus pro člověka, který je zvyklý sledovat průbeh své jízdy na displeji computeru jsem viděl nemožnost propojit Smart system Bosche s Garminem, nicméně tento mýtus padnul minulý týden poté co Bosch oznámil, že že nový update systému už tuto funkčnost bude v rámci své konektivity podporovat. To, že v horní rámovce není integrovaný barevný LCD displej, ale jen ukazatel stavu baterie s barevnou identifikací zvoleného režimu mě osobně vůbec neuráží a zcela stačí pro základní orientaci.

Když už jsem zmíníl ovládání tak musím ještě pochválit i appku, kterou Bosch k systému dodává. Ano, teoreticky si můžete z telefonu udělat chytrý displej a šoupnout si ho na řídítka, ale to není nic pro mě, nicméně mít aktuální info o kole, dojezdu v různých režimech, nebo třeba možnost kolo zamknout, nebo označit že je kradené a zamezit zloději s ním dál kšeftovat je skvělá přidaná hodnota.

Co mě mile překvapilo, byla efektivita pohonu. Integrovaná 400Wh baterie nabízí solidní kompromis mezi kapacitou a nízkou hmotností. Ano, někteří si řeknou, že je to pro ně málo, zásadně to limituje dojezd a cokoli pod 600 Wh jim nedává smysl, ale to je jen otázka úhlu pohledu. Elektrifikované silničky, pokud jsou osazeny správným pohonem, jako je SX nebo třeba konkurenční ještě menší TQ, totiž počítají v podstatě s tím, že jejich pohon budete využívat pouze pro udržení rychlosti a tempa při jízdě do kopce, zatímco po rovině a ve sjezdech se budete pohybovat vyššími rychlostmi a tím pádem bez potřeby asistence. To znamená, že by pro optimální použití stačila klidně poloviční nebo ještě menší kapacita baterie, protože po většinu času používáte tato hybridní elektrokola jako klasická šlapací, nikoli elektrická.

Jasně, i já jsem se během prvních týdnů v podstatě stoprocentně ocital v elektrickém režimu a držel se pod 26 km/h, ale jak čas běžel a moje kondice se pomalu začínala vracet, tak jsem i já začínal Nuroad využívat přesně tak, jak byl koncipovaný. To znamená, že mi motor pomáhal opravdu jen v kopcích, jinak jsem se snažil šlapat stále více za své. Výsledkem byla poslední testovací jízda na tomto e-biku, než jsem ho vracel, během které jsem na cca 35km okruhu nastoupal necelých 500 m, ale současně docílil celkové průměrné rychlosti 26,7 km/h, z čehož je jasné, že jsem velkou část absolvoval bez dopomoci a mohl tak v podstatě uzavřít testování a vlastně i prvotní část rehabilitace s tím, že jsem připravený usednout a šlapat i na neelektrickém kole, i když samozřejmě stále s určitými omezeními.

Jinak ještě pro upřesnění: předchozí popisovaná testovací seance vysála z baterie lehce přes polovinu kapacity, ale po celou dobu jsem schválně nechal zapnutý režim Turbo. Dosáhnout tedy 70km dojezdu s převýšením kolem 1000 výškových metrů nemusí být na tomto e-gravelu nereálné, a to jsou přesně hodnoty, které dnes zvládají plnotučné e-biky s dvojnásobnou kapacitou baterie, jen se na nich nevozíte tak často „za své“ a nedosahujete tak vysokých průměrných rychlostí.

Jinak pro doplnění Bosch i k tomuto systému umožňuje připojit místo jedné z láhví ještě range extender o kapacitě 250 Wh, což je za mě sice zbytečné dokupovat, ale někomu by se tato možnost mohla hodit.