TEST: DJI Air 2S aneb bike z ptačí perspektivy

Otestovali jsme nejnovější přírůstek mezi skládacími drony od americké firmy Dji...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: DJI Air 2S  aneb bike z ptačí perspektivy

Možná si řeknete, jak takový dron vůbec souvisí s koly a k čemu je dobrý pro normálního smrtelníka? Odpovědí může být hned několik, ale primárně záleží na tom, do jaké skupiny potenciálních uživatelů patříte. Pro všechny skupiny je společné jedno; dron vám poskytne obrazové výstupy z jiné perspektivy, než kterou vám nabídne mobilní telefon. Můžete se s ním dostat do míst, kam byste neměli jinak šanci se dostat, a díky chytrým autonomním funkcím dokáže v některých případech nahradit zkušeného pilota či fotografa.

Samozřejmě že pokud patříte mezi běžné cyklisty, kteří nemají ambice vytvářet sofistikovanější obsah, asi vám investice několika desítek tisíc za létající kameru nebude připadat ideální. Na druhou stranu, kdo někdy dronovat zkusil a našel v tom zalíbení, rád se podívá na možnosti, které přinášejí nové modely dronů, protože podobně jako u mobilů, foťáků i počítačů i také tady jde technika neustále dopředu a s každou další generací přichází s různými vylepšeními.

Mini Air platforma

DJI Air 2S je nejmladším a logicky také nejzajímavějším dronem v nabídce DJI z pohledu možností, které nabízí. DJI se totiž podařilo spojit v tomto dronu malou velikost s profi 1" obrazovým čipem, který byl dosud doménou jen "velkého" Mavicu 2 PRO. Slůvko "velkého" dávám schválně do uvozovek, protože ani samotný Mavic 2 není nijak zvlášť velký a jeho skládací konstrukce v podstatě posloužila jako vzor pro stávající generaci nových platforem Air a Mini.

Mavic 2 Zoom (vlevo) a Air 2S (vpravo) - srovnání reálné velikosti obou dronů

 

Tady se ještě na chvilku zastavím, protože velikosti, resp. hmotnost dronu je poměrně důležitým údajem nejen z pohledu toho, jak moc se dron pronese a kam se vám na výletě vejde, ale také z pohledu nové legislativy, která jasně určuje pravidla pro používání dronů. S masivním rozšířením dronů přišla potřeba drony určitým způsobem regulovat a dílem za to vlastně mohou i samotní výrobci dronů, kteří původně nabízeli daleko větší a těžší drony a teprve postupem času přidávali také malé lehké modely schopné vyrábět podobné záběry jako tři roky staré poloprofi modely.

Původní legislativní omezení tak platilo pro drony nad 750 gramů. Cokoliv menšího už bylo pod rozlišovací schopností směrnice, zabývající se drony. Jenomže intenzivní diskuse během let 2019 a 2020 nakonec vyústila v současnou regulaci, v rámci které se bere za dron vše s hmotností nad pouhých 250 g. Proč tohle říkám? No proto, že když DJI připravovalo své novinky v podobě zmenšených Maviců, dělalo to přesně proto, aby své uživatele uchránilo od nutnosti zaobírat se nějakými legislativami. Proto připravilo několik modelů malých dronů s hmotností pod 700 g, nicméně i to se nakonec ukázalo jako nedostatečné z pohledu vyhnutí se určité edukace, a kdo nechce mít problémy, bude se muset o dronech něco naučit a řídit se pravidly, která jsou dnes jasně daná a stanovená jednotně v rámci EU. I to může být samozřejmě důvod k tomu, proč koupi dronu s díky odmítnout, ale tohle posuzovat už nemá být cílem tohoto testu.

DJI Air 2S váží 595 gramů a svou velikostí koresponduje v podstatě s plným půllitrovým bidonem. To jen tak pro představu, abyste věděli, s čím máte tu čest. Samozřejmě že abyste mohli dron používat, musíte k němu mít ještě chytrý mobil a dálkové ovládání a ideální je mít k němu i více baterií v rámci Fly More Combo balení, které vám umožní natočit více záběrů na několika místech bez nutnosti nabíjení.

Baterie a vůbec výdrž dronu tady musím jednoznačně vyzdvihnout. Dosud totiž platilo, že čím menší dron, tím menší letová doba. Jako letitý uživatel Maviců, zvyklý na zhruba půlhodinové kapacity baterií, musím DJI pochválit, protože se mu podařilo do výrazně menšího dronu s menšími bateriemi vměstnat v podstatě stejnou letovou dobu jako do větších Maviců. Musíte pochopitelně počítat s tím, že výdrž je závislá na režimech, ve kterých dron používáte. V cinematickém módu s pomalými pohyby vám ve vzduchu vydrží výrazně déle než při náročných rychlých obletech nebo ve sportovním režimu, který zvládne sledovat klidně i jedoucí auto.

Minimalistické kompaktní provedení nejenom samotného dronu, ale také jeho transportního balení, které dostanete v rámci zmiňovaného Fly More Combo balení, je jedním slovem výborné. Kompaktní obal na dron, baterie i ovladač je navržen tak, aby nebyl problém ho dát i do středně velkého camelu. Používat ho můžete pochopitelně i samostatně jako brašnu s popruhem přes rameno, ale to je vhodné spíše na nějaký pěší výlet než jízdu na kole. Zajímavé je, že celkové balení dronu DJI Air 2S zase není o tolik menší oproti Mavicu 2, jak byste čekali. Tvar brašny a její dispozice se liší, ale Fly More Combo balení Mavicu nastavilo laťku v tomto ohledu hodně vysoko, a byť je jeho celková hmotnost znatelně vyšší, s rozměry to tak velký rozdíl není.

Porovnání Fly More Combo brašen Air 2S (vlevo) a Mavic 2 Zoom (vpravo)

 

Velký 1" chip

Rozhodně nejzásadnější věcí, která dělá z modelu Air 2S dron říkající si o vaši pozornost, je obrazový čip, který je v něm použit. V tuto chvíli jde totiž o nejvýkonnější čip ve skládacích dronech DJI, který umí natáčet dokonce ve větším rozlišení než ten, který je použit v Mavicu 2 PRO. Vypisovat zde veškeré papírové hodnoty nebudu. Pokud je chcete studovat, mrkněte na tovární stránky, kde jsou vypsány veškeré podrobnosti. Základní údaj je, že video umí Air 2S natáčet v rozlišení 5,4K (5472×3078) při 30 snímcích za sekundu. 4K video pak umí s 60 fps a full HD pak dokonce při 120 fps.

Výše uvedené hodnoty ovšem znamenají, že pokud je budete chtít využívat na maximum, bude vás to něco stát, protože si budete muset opatřit adekvátně rychlou paměťovou kartu, která bude zvládat datový tok 150 Mbps.

Jistým kompromisem, nicméně vizuálně překvapivě použitelným, je možnost využití čtyřnásobného digitálního zoomu ve full HD, jehož plusem je skutečnost, že na rozdíl od Mavicu 2 Zoom v automatickém režimu nemění expozici snímku.

Pokud se rozhodnete dronem pouze fotit, pak je vám k dispozici 20 megové rozlišení s HDR a možností ukládání do RAW. Fotky a především barvy, které jste schopni dostat v rámci postprodukce z pořízených souborů, jsou doslova dech beroucí a to jsem ani nezkoušel používání kreativních předsádkových filtrů, které DJI dodává v rámci Fly More Combo sady v balení.

Pokračovat na: Praktické zkušenosti

Seznam stránek článku:

  1. TEST: DJI Air 2S aneb bike z ptačí perspektivy
  2. Praktické zkušenosti
  3. Závěrem
  4. Fotogalerie
Přečteno - 7864x Tagy: testy doplňky drony dji
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. DoplňkyGopro Hero 10 - povinná novinka
    Gopro Hero 10 - povinná novinka
  2. TechnikaFotogalerie: Canyon Spectral 29 CF 8
    Fotogalerie: Canyon Spectral 29 CF 8
  3. Testy - RecenzeTEST: Canyon Spectral 29 CF 8
    TEST: Canyon Spectral 29 CF 8
  4. DoplňkyTEST plášťů CST Jack Rabbit II
    TEST plášťů CST Jack Rabbit II
  5. Testy - RecenzeTEST: Gravel vložky PTN Pepi´s Tire Noodle
    TEST: Gravel vložky PTN Pepi´s Tire Noodle
  6. TechnikaFotogalerie: Superior XP 939
    Fotogalerie: Superior XP 939

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 petan - vloženo: 14.08.2021 v 21:43:20

    odpověď na zirecek — #1 Ano. S tou registrací, testem i pojištěním máš samozřejmě pravdu. Nicméně tento článek je primárně o tom jak funduje a co umí testovaný dron a nechtěl jsem se pouštět do rozebírání všech dalších omezení a pravidel, které je potřeba dodržovat. To už je na každém uživateli jak se k tomu postaví a jak bude s dronem zacházet.

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 zirecek - vloženo: 14.08.2021 v 07:56:04

    Hezky provedený test. Zbývá doplnit, že v současné době to není pouze o uvedeném: "Vřele ovšem doporučuji si alespoň přečíst soubor pravidel pro létání s drony a ty pokud možno dodržovat." Tento typ dronu musí být registrován, respektivě jeho uživatel musí složit zkoušky ve smyslu Registrace provozovatele bezpilotního systému. K tomu je vhodné mít i pojištění, protože případná škoda způsobena dronem není součástí pojištění v běžném civilním životě. Takže to dnes není jen: koupím dron, přečtu návod, létám. V tomto působí článek trochu zavádějícím dojmem.

    1. na tento komentář reaguje petan — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744