TEST: GT Sensor Carbon Expert - dotek budoucnosti?

Další novinku v našem redakčním testu jsem měl možnost testovat poměrně dlouhou dobu na to, abych si na ni udělal názor. Přesto mi tu stále figuruje pár otazníků...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš & Tereza Nusková
TEST: GT Sensor Carbon Expert - dotek budoucnosti?

Jízdní dojmy? A že jich je fakt hodně

O novém pojetí geometrie jsem toho už napsal docela dost a na pár kouscích, které se jí mohou chlubit, jsem už i jezdil. Přesto si troufnu tvrdit, že forma, kterou GT zvolilo pro svůj rám, je i na dnešní poměry víc než zajímavá. GT už u předchozí generace Sensora prokázalo, že umí tak trochu předběhnout dobu a nabídnout koncepci geometrie, která je v době svého zrození možná až příliš vizionářská. I díky tomu totiž vydržela předchozí generace tohoto modelu v nabídce tak dlouhou dobu a troufám si tvrdit, že podobné ambice má v tomto ohledu i generace nová.

GT se rozhodlo posunout nejenom z 27,5" kol na ta 29", ale současně nabídnout geometrii, kterou ještě dnes disponují některé čistokrevná endura na výrazně vyšších zdvizích. V řeči čísel to konkrétně znamená 65,5° hlavu. 76,5° sedlovku, 475 mm reach či 1222 mm rozvor pro velikost L.

Těmito hodnotami navíc můžete mírně hýbat v rozmezí cca půl stupně, protože GT nabízí díky excentru u spodního uchycení tlumiče možnost měnit geometrii a s ní mírně i rozvor kola a další hodnoty. V praxi jsem zkoušel obě dvě možnosti nastavení, ale abych se přiznal, tak nakonec jsem častěji využíval vyšší pozici se strmějším hlavovým úhlem než tu, která prodlužuje rozvor a pokládá vidlici. Důvodem je fakt, že GT už v základu nabídne poměrně dost položenou vidlici, která v kombinaci s ostatními vlastnostmi kola servíruje výrazně sjezdovější ambice než jiné značky nastavené do "slacker" (položenější) pozice. Z části to bude asi i o zvyku a vůbec proto nevylučuju, že když bych měl Sensora delší dobu jako své jediné kolo, nepřešel bych postupně také na "spodní" polohu.

Posun vpřed

Když bych to měl shrnout, tak jsem měl při prvním nasednutí hodně zvláštní pocit, že mám relativně vysoko zadek, naopak nízko ruce a celkově si tak nějak připadám, že sedím víc nad řídítkama. Je to o to zajímavější, když si uvědomím, že je horní rámová trubka opravdu hodně protažená a posed mi přitom přijde hodně vzpřímený a možná až příliš pohodlný. Pohledem na přední kolo se ujišťuju, že mám před sebou víc než jeho polovinu, ovšem díky opravdu hodně položené vidlici a krátkému představci vidím kompletní spodní nohy vidlice a to rozhodně není nijak častý jev, aspoň u trailových kol.

Kde mám vlastně tedy těžiště? Říkám si v duchu. Pocitově rozhodně daleko víc vepředu oproti jiným kolům. Fakticky to ale bude spíš blízko středu kola a to by mělo být vlastně správně. Nebo ne? To záleží na tom, co si totiž od kola slibujete. Každé pro má totiž i své proti a sedlovka postavená na 76° má jednoznačně ambici postarat se o vás během výjezdů tak, abyste neměli potřebu přesouvat se na úplnou špičku sedla a i v těžších výjezdech se cítili komfortně. Na druhou stranu předkopnutá vidlice a kraťoučký představec spolu s napřímeným posedem vás ve strmých výjezdech lehce znervózní a pocit ze šlapání pod/za sebe jsem měl.

Co jsem vnímal po celou dobu hodně pozitivně byla tuhost kola. Byť je zadní stavba pouze hliníková a karbonový je jenom předek, robustní konstrukce a zejména masivní vahadlo z jediného kusu prostě drží boční stabilitu rámu na hodně vysoké úrovni. Má to ale i jeden malý neduh a to, že si občas patou tretry škrtnete o horní vzpěry zadní stavby. Její širší a masivnější konstrukce prostě zabírá víc místa než mnohdy daleko subtilnější rámy konkurence, ale rozhodně to není nic obtěžujícího, co by vadilo při běžné jízdě. Osobně mám rád volnější pedály, a dokážu si představit, že při utaženějším setupu ke kontaktu docházet nebude.

Co se týká funkce zadní stavby, tady musím konstatovat, že jde o klasiku. Vytýkat něco čtyřčepům dnes co do jejich aktivity rozhodně nelze. Dokáží utlumit i malé nerovnosti a aktivně pracovat jak ve sjezdu, tak i při výjezdu. Abyste se na kole nepohupovali při šlapání do kopce, je potřeba pohnout páčkou tlumiče do zavřené polohy. Úplně tím zadek samozřejmě nezablokujete, ale hodně se uklidní (utlumí) jeho rakce. Pravdou je, že změna pozice páčky vyžaduje sáhnout poměrně dost dolů, ale není to za jízdy nic tragicky nebezpečného.

Hravost nebo dravost?

Trend poslední doby je takový. Trailbiky mají stále blíž k endurům, nicméně zůstávají na stejných zdvizích. Endura se pro změnu blíží svými geometriemi sjezďákům. Tak to prostě je. Když bychom si teď vedle sebe postavili deset let starý trailbike a tenhle nový Sensor, a svezil se na nich na stejném trailu, museli bychom konstatovat, že ten původní je neskutečně hravý, okamžitě reagující na změnu směru, výrazně lehčí a ten nový, že je naopak neohrabaný, zatočit s ním dá práci a k tomu abyste z něj dokázali vydolovat maximum, musíte mít dost zkušeností, umět jezdt a především mít jiné ambice, než posouvat se na kole po cyklostezce nebo rovné lesní pěšince.

Víc než kdy jindy dneska platí, že výrobci tvoří kola pro silné zážitky z jízdy. Dnešní pojetí trailbiků vás doslova nutí k tomu objevovat nové výzvy, nové traily a místa, která jste se dosud třeba báli sjet a s novým bikem se do jejich zdolání možná úspěšně pustíte. Ambice má totiž tahle nová generace kol fakt velké, ale vyžaduje od vás ambice také; učit se něco nového i na straně pilota.

Když se vrátím k samotnému ovládání kola, musím říct, že jsem zprvu určitě vnímal určitou neochotu kola pokládat se do zatáček a to i při strmějším nastavení vidlice. Výrazně to člověk ale pozná v okamžiku, když přesedne z jiného kola s více tradiční geometrií. Jakmile ale jezdíte na tomto kole delší dobu, začnete si na t

enhle způsob komunikace rukou, řídítek a kola zvykat. Dílem vám pomáhají samozřejmě i široká řídítka, díky kterým se s kolem nemusíte přetahovat ale prostě za ně vezmete a řeknete kam se pojede.

Zvláštní pocit jsem měl v první fázi z geometrie i v opačném případě a to v okamžiku, kdy potřebujete zatáčku ukončit, zatímco kolo by v jejím vykrajování chtělo jakoby dál pokračovat. Tady je potřeba zkrotit jakousi rozevlátost, možná spíše strvačnost kola a vrátit ho do vzpřímené polohy z o něco větším důrazem, než jste zvyklí.

Při rovném letu rozbitým trailem vám bike dopřeje pocit velkého klidu a stability. Tohle je disciplína, která mu opravdu jde a ve které vás neuvěřitelně podrží. Párkrát jsem se díky tomu dostal na hranici zdvihů, protože jakmile si zvyknete na to, co si na biku můžete dovolit ve sjezdu, netrvá dlouho a kolo vám připomene, že ačkoliv se tak může zdát, nesedíte na sjezďáku a nemáte pod sebou stoosmdesátkové odpružení, které by se popasovalo s nerovnostmi daleko lépe než aktuálních 130 mm, které máte pod sebou. Mimochodem, jsem hodně zvědavý na to, jestli se GT časem náhodou nepustí do toho, že by na některé Sensory osadilo 150 mm vidlicí. Mnozí výrobci kombinaci různých zdvihů na obdobných kolech podporují a tady bych si určitě vyšší vidli představit dokázal!

Osobně totiž preferuju o něco vyšší stack (výšku kokpitu) a tady mi přišla pozice řídítek možná až příliš nízko. Na druhou stranu vám to nabízí bližší kontakt s terénem a umožňuje lepší čtení stopy. Každé má své pro i proti :-)

Na biku jsem měl možnost lítat za sucha i v blátě a nevynechal jsem ani možnost sněhových či mrazivých radovánek. Logicky jsem tak s ním zažil i slabší chvilky v mrazech, kdy bylo odpružení kvůli studenému oleji hodně líné a naopak i hodně zábavy při podzimních testridech v okolí. Díky tomu musím tentokráte celkem pochválit nové Schwalbe gumy. Ačkoliv jinak nepatřím k příznivcům této značky, tady musím pochválit Addix měkkou modrou směs, kterou jen tak výrobci na své biky od tohoto výrobce sériově nedávají, ale tady se toho nebáli a myslím, že se přesně trefili. To, co si díky plášťům můžete na Sensorovi dovolit, je daleko za hranicí toho, co byste dávali na běžných OEM pláštích nevalné kvality. Na druhou stranu se musíte smířit s určitým nárůstem hmotnosti, ale to už je pak čistě o prioritách :-).

Přečteno - 9273x Tagy: testy gt 29 karbon
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. PreviewGT Grade Carbon Elite - vousáč mezi štěrkolety
    GT Grade Carbon Elite - vousáč mezi štěrkolety
  2. PreviewAuthor Magnum 29 - ostrý kolt v novém hávu
    Author Magnum 29 - ostrý kolt v novém hávu
  3. TechnikaFotogalerie: TEST: Giant Trance 29 2
    Fotogalerie: TEST: Giant Trance 29 2
  4. Testy - RecenzeTEST: Giant Trance 29 2
    TEST: Giant Trance 29 2
  5. TechnikaFotogalerie: Norco Fluid FS 1
    Fotogalerie: Norco Fluid FS 1
  6. PreviewNorco Fluid FS 1 - kanadská hlína
    Norco Fluid FS 1 - kanadská hlína

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744