TEST: Kross Soil 3.0

Jízdní dojmy

Kros je značka, která je sice na našem trhu již poměrně dlouhou dobu, přesto možností, jak osedlat její celoodpružené dražší modely, nebylo dosud mnoho, a proto jsem uvítal nabídku svézt se nejlépe osazeném Soilu, což je model, který u Krossu vyplňuje místo mezi závodním XC fullem Earth a endurem Moon.

A hned první nasednutí na bike tuhle skutečnost potvrzuje. Dnes pod označením trailbike můžete dostat opravdu hodně odlišné stroje. Kross bych stručně popsal asi tak, že jde o jezdivější bike, který působí kratším obratnějším dojmem. Ten je podpořen středním, resp. na svou kategorii spíše nižším zdvihem.

A tady se na chvilku zastavím, protože zadní odpružení je u Soilu poměrně dost zajímavé a vyznačuje se několika věcmi, které stojí za zmínku. Zaprvé jde o virtuál, který vymýšleli přímo v Krossu a tady ho dostáváte už v několikáté generaci. Zadruhé, jeho fungování alespoň u mě evokovalo staré dobré časy, kdy se virtuály ladily tak, že pod pedálem se kolo téměř vůbec nehlo a teprve nerovnosti terénu dokázaly tlumič rozhýbat. Zatřetí - koncepce uložení tlumiče příliš nenahrává častým změnám režimu tlumení během jízdy, protože páčka nastavení je díky obrácené poloze tlumiče umístěna téměř u středového složení a dostat se k ní za jízdy vyžaduje fakt hluboký předklon.

Ve výjezdu je bike neuvěřitelně klidný. Odpružení si pod vámi sedne do přesně nastaveného sagu a z něj se téměř nehne, a to ani pokud budete hodně intenzivně dupat do pedálů. Použitý tlumič sice nemá plný lockout, ale v tomhle případě to absolutně nevadí, protože i v prudkých stoupáních ho vlastně absolutně nepotřebujete používat.

Pro ideální nastavení odpružení u tohodle kola jsem seznal, že je dobré mít sag nastavený spíše na menší procentuální hodnotu, protože pokud necháte tlumič měkčí, zadní stavba se pod vámi ponoří víc a ve výjezdech pak musíte počítat s větším posunutím těžiště vzad a častěji se přesouvat více na špičku sedla pro zachování trakce obou kol. Jen o pár šťouchů víc do tlumiče ale tuhle situaci vyřeší a pod vámi je najednou hodně schopný bike, kterému k ještě lepším schopnostem chybí snad jedině to, že by si zasloužil shodit nějaké to deko ze své hmotnosti, protože co do výjezdových schopností odpružení funguje opravdu skvěle.

Soil je u Krossu ve škatulce trailbiků, ale ruku na srdce, je to trailbike, který nezapře své konzervativnější nastavení, a to především geometrie. Ta sází na kratší reach (460 mm vel. L), hlavový úhel 67° a 75,4° sedlovku. Posez na něm tak působí poměrně pohodlně a současně vzpřímeně. Stačí malý náklon a kolo ihned zatáčí. Vyváženým dojmem na mě působilo také těžiště kola, které bylo v ideální poloze, takže jsem neškrtal pedály o kořeny, ale ani si nepřipadal jako na štaflích. Kratší manipulační prostor nad rámem řeší teleskopická sedlovka, která usnadní rychlý přesun těžiště vzad a jediné, co je potřeba mít na vědomí, je skutečnost, že zde máte strmější úhel vidlice, který se dnes blíží některým XC modelům a od jezdce tak vyžaduje více pozornosti ve sjezdech a citlivější práci s řídítky.

U fungování biku ve sjezdech ještě chvilku zůstanu a znovu se vrátím k použitému virtuálu. Jeho napákování a vůbec kinematika je nastavena podle mě téměř ideálně. Zatímco ve výjezdech maximálně spoří jezdcovu energii, ve sjezdech, zejména těch rychlejších, dokáže využívat zdvih téměř na maximum, a to včetně sagu, přičemž progresivní konec zdvihu zajistí, že se nemusíte bát dorazů ani po větších skocích nebo dropech.

Ohledně volby komponentů tady asi nemám výraznějších připomínek. Není zde moc okatých kompromisů. GX sada je zde plnohodnotná včetně kazety, Brzdy G2 fungovaly bezvadně, ostatně to už jsem si potvrdil po několikáté a musím je pochválit i tady, odpružení v Performance standardu od Foxu také není moc co vytknout, takže jediné, co mohu danému charakteru kola vytknout, je jeho na můj vkus vyšší hmotnost necelých 15 kg, kterou vám bike dá mírně pocítit hlavně ve stoupáních.