TEST: Merida Big.Nine TR 5000

Jízdní dojmy

Dilema mezi tím, zdali jde o spíše trailový, nebo xc bike vám pomůže rozluštit informace, že modelová řada Big.Nine používá stejné rámy, ať již jde o klasické modely, nebo o jejich TR verze, které se tak liší v podstatě jen specifickým osazením a vidlicemi s vyšším zdvihem. Já osobně bych sice v tomto případě uvítal především výše položený kokpit, protože tak, jak ho Merida dodává svým zákazníkům, to znamená s negativním úhlem představce a rovnými řídítky mi bike přišel spíše více do XC hozený s více nad řídítky a předním kolem předkloněným posezem.

Na druhou stranu, ale vlastně proč Meridě vyčítat nedostatek "trailovosti", když můžete sáhnnout po hardtailech Big.Trail, které už mají o poznání trailovější geny.

Testovný Big.Nine TR jsem tak vlastně od začátku začal brát jako downcountry hardtail bike se vším, co k němu patří. Nenutil jsem ho do vysloveně techničtějších terénů, ale létal jsem s ním po krajině, polňačkách, lesních cestách a vlastně na něm trávil většinu času na místech, kde jezdím na gravelech a víte co? Kromě jiných řídítek to vlastně ani nebyl moc velký rozdíl.

Musím ale Meridě přiznat jedno, a to, že karbonové rámy opravdu umí. Nejenom, že nejnovější generace hardtailů mají moderně progresivní geometrii, díky které se bike skvěle vede i zatáčí, ale také skvěle vypadá. Nenajdete na něm žádný zbytečný materiál navíc, takže hmotnost je zde opravdu špičková a záleží jen na výbavě, potažmo cenovce, kam se ji podaří dostat.

Na druhou stranu musím říct, že už jsem testoval i komfortnější rámy, co se tlumení vibrací týká. Třeba takový Procaliber od Treku, který mám v blahé paměti, dokázal tlumit o poznání více, a to přitom ani on nepracoval s karbonovou sedlovkou, ale teleskopkou, která odpružení příliš nepomáhala.

Tuhost rámu je zde však příkladná. Jak po většinu roku člověk jezdí primárně na celoodpružených modelech, tak o to více dokáže ocenit, když sedne na podobný hardtail, který ho najednou doslova vystřeluje dopředu. Skvěle zkombinované jsou tady musím říct také pláště, které přinášejí díky své šířce 2,4" více komfortu, ale v kombinaci hrubšího předního a hladšího rychlejšího zadního vzorku jak jistotu vedení stopy, tak komfort "odpružení" menších nerovností s řekněme optimálním gripem za sucha.

Problém nastal během jednoho přesunu za deště po méně kultivované polní cestě, kdy jsem narazil na poměrně malou světlost zadního pláště nejenom u středového složení, ale také sedlovky, kde se nahromadilo lepkavé bláto, a to sotva pustilo zadní plášť. Většinu testovacích jízd jsem však strávil za sucha a tam rámu jen těžko něco vytýkat, takže jsem si vlastně jízdu celkem užíval až na místa, na která jsem ze zvědavosti občas vydal, abych si potvrdil, že do většího terénu a na rozbitější traily je přeci jenom lepší brát k tomu určená celopéra a zbytečně se netrápit na hardtailu.

Komponentové postřehy

Moje poznámky, týkající se komponentů tentokráte začnu vidlicí. Kolo by si v této cenové kategorii podle mě zasloužilo výrazně lepší model. Nebudu hodnotit hmotnost, chod ani zdvih, to všechno by ještě bylo asi celkem v pohodě, nicméně jen na tři kliky možné nastavení odskoku vidlice prostě nestačí k tomu, abyste si nějak rozumně dokázali poradit s jeho nastavením a tím pádem je za mě vidlice jednoznačně nejslabším článkem tohoto biku, ačkoli naopak lockout fungoval skvěle a dokázal vidlici opravdu hodně slušně zamknout. Vlastně to byla díky tomu i hojně využívaná poloha na rovných cestách a silnicích, kde jsem si nemusel neustále dokola připomínat, jak je chod vidlice marný.

Druhým a vlastně posledním důvodem kritiky je to, že zde Merida sice osazuje lehkou a spolehlivou XT přehazovačku, ale ovládá ji pouze Deore řadící páčkou, která je nejenom na omak výrazně plastovější a má o poznání delší chod řazení, ale neumí ani odřazovat o dva pastorky najednou jako XT páčka. Rozumím tomu, že je potřeba šetřit a každý cent se počítá, ale tady už by podle mě pětikilo navíc za lepší páčku nikoho nezabilo a z užitného hlediska praktičnosti, by to tento malý neviditelný upgrade vrchovatě vrátil uživateli na lepší funkčnosti.

Jak jsem říkal, to je konec kritiky, teď už budu jenom chválit. Použitá teleskopka s XC stovkovým zdvihem mě tady vůbec neurážela a svou funkci plnila bez připomínek. Dokonce i chod ovládací páčky byl poměrně hladký na to, že je zde použit o poznání menší pákový poměr než u jiných páček.

K brzdám musím říct, že jsem byl poměrně mile překvapený tím, jak rychle se dokázaly zajet a obstojně, a přitom tiše brzdit. SLX jsou podle mě pro tenhle typ biku zcela postačující, a to včetně kombinace se zadním postmount třmenem a 160mm kotoučem, protože tady se prostě neočekává, že byste museli čelit desetikilometrovému alpskému sjezdu, kde byste tyhle dvoupístky rychle utavili a na pohodové výletování nebo klidně nějaký ten závodní maratónek vám úplně v pohodě postačí.

Trošku o zvyk asi pro někoho bude kombinace dvou úchytů na košíky na láhve na spodní rámové trubce, protože sedlovka musela zřejmě zůstat bez pinů kvůli možnosti osazení delšími sedlovkami. Praktický je tu jak odnímatelný upínák zadní osy, tak integrovaný podsedlový držák malého multiklíče, který Merida dává dnes na mnoho svých modelů jako součást "balení".