TEST: Nicolai ION G15 vs. Whyte S-150S

Závěrečné zamyšlení

Dnešní srovnání nemělo za úkol porovnávat dvě kola s ohledem na cenu, výbavu nebo použité technologie. Hlavním důvodem, proč jsme si tyhle dva biky půjčili do testu současně, bylo jejich výrazně odlišné pojetí geometrie oproti dnes masově prodávaným kolům.

Většina výrobců v posledních několika letech klade důraz na úpravu geometrie jednotlivých modelových řad, jejímž výsledkem je položenější vidlice, delší rám (nebo také tak zvaný reach) a strmější úhel sedlové trubky. Pod touto obecnou chrakteristikou se ale mohou skrývat zásadně jiné hodnoty. Zatímco jedna značka podobnou geometrii aplikuje na 130 mm zdvih, jiná má obdobnou na svém 160 mm enduro biku. A u dnes testovaných modelů by se dalo bez problémů tvrdit, že co do geometrií jsou v tomto ohledu oproti mainstreamovým značkám o dost napřed, nebo chcete-li jinde.

Specifické vlastnosti, které jsme popisovali výše, mohou být pro někoho devizou, stojící za to o takovém kole uvažovat, ale pro někoho mohou být naopak důvodem k vyřazení kola z okruhu potenciálně koupitelných. Ne každý se dokáže poskládat na Nicolaie, to je evidentní, ale o to je přeci bikování a testování kol zajímavější, když máte možnost se rozhodovat podle opravdových vlastností a rozdílných jízdních vlastností, než jen podle toho, jak je vám daná značka sympatická, jak se vám dotyčný model líbí, nebo jaký bike je nejlevnější s ohledem na jeho výbavu.

Vyřknout verdikt, který z dvojice biků je lepší je proto hodně subjektivní a záleží na tom, jaké požadavky na bike upřednostňuje konkrétní rider. Mě osobně dostal Nicolai svým precizním provedením detailů svárů i CNC dílů. Přiznám se, že jsem během času přišel na chuť i jeho jízdním vlastnostem, a ačkoliv bych ho asi nechtěl jako jediný svůj bike, uplatnění pro něj bych určitě našel a čas od času bych si na něm rád někam vyrazil.

U Whytu jsem naopak přišel rychleji na chuť jeho celkové koncepci a především pojetí geometrie. Bike díky své univerzálnosti výrazně lépe splňuje požadavky na to stát se jediným bikem v garáži, ale přesto, kdybych měl zvažovat jeho pořízení, dokázal bych si představit pár upgradů v jeho specifikaci včetně lepšího tlumiče.

Sečteno a podtrženo; velká kola a dlouhé progresivní geometrie blížící se těm sjezdovým mají i přes některá svá omezení rozhodně šanci na úspěch. Nekoupí si je každý a uvažovat o nich budou především zkušenější bikeří, kteří vědí, co chtějí. Myslím si, že právě to, jak jsou oba biky jiné a o hodně jiné z nich dělá zajímavé kousky. Pokud mohu, tak všem doporučuju, aby si něco podobného zkusili nejprve půjčit a vyzkoušet a až potom si udělali vlastní názor. Podle mě tenhle směr není slepou uličkou, a pokud sem odbočíte, volíte cestu plnou hodně zajímavých zážitků.