Všichni je máme na svých kolech a vždycky jsme měli. Bez nich se neprojedete ani na biku v terénu, ani na silničce, ani na městském přibližovadle, přitom většina cyklistů pomalu ani neví, na čem to vlastně jezdí a proč. Pokusíme se vám proto v následujících několika dílech přinést komplexní informace o tom, jak to dnes vlastně s plášti je, jak se orientovat v jejich nepřeberné nabídce a podle čeho vybírat konkrétní plášť pro konkrétní bike, resp. konkrétní styl ježdění.

A začneme pěkně popořádku od rozměrů. Prvním, co musíte totiž při nákupu nového pláště vědět, je jeho rozměr, který potřebujete pro své kolo. Tento údaj se primárně skládá ze dvou hodnot, přičemž první z nich je průměr a druhým šířka.

Mezi biky dnes nejčastěji figurují 27,5" a 29" kola, nicméně stále nejvíc je mezi lidmi starších 26" kol a nesmíme zapomínat ani na dětské biky, které se vyrábějí v mnoha průměrech počínaje 12" a konče 24".

Výrazně přehlednější jsou pak průměry kol u silniček resp. gravelů, kde figurují dnes zpravidla jen dva průměry, označované 650b a 700c, přičemž menší z nich je v poslední době spojovaný s širokými pneumatikami označovanými jako RoadPlus, zatímco v minulosti bylo jeho využití primárně ve specifických disciplínách jako časovka nebo triatlon.

Co je to ETRTO?

Před tím, než si řekneme další důležité věci, týkající se rozměrů, musíme si ujasnit ještě druhý typ značení rozměrů a tím je tak zvaný ETRTO standard. Tato zkratka znamená: European Tyre and Rim Technical Organisation. Specifikuje přesné rozměry ráfků, a to rovněž dvěma číslicemi, kde ta první udává průměr a ta druhá šířku. Na rozdíl od plášťů jde ale o úplně jiné hodnoty, takže jak se v tom vlastně zorientovat?

Dva typy značení, dvoje různé jednotky a především řádově jiné číslovky. Kdo se v tom má vyznat? Začneme s tím méně známým a tím je ETRTO značení. To je sice z pohledu zákazníků méně známé a méně říkající, ale pro výrobce nepostradatelné, protože jako jediné určuje opravdu přesnou specifikaci ráfku. První číslo totiž udává průměr označovaný jako "bead seat diameter" (BSD). To ovšem není vnější průměr ráfku v milimetrech, jak se mnozí domnívají, ale vnitřní průměr patky ráfku, do které dosedá patka pláště. Druhá číslovka pak označuje přesnou vnitřní šířku ráfku viz ilustrační obrázek:

Tady si pojďme jenom krátce připomenout, že z pohledu biků, ale i silniček dochází v posledních letech k velkým změnám, kdy se ráfky výrazně rozšiřují, a to ruku v ruce s rozšiřováním plášťů. U nových horských kol tak již prakticky nenajdete kdysi běžné 19 mm široké ráfky, ale 24, 26 mm a u trailových a enduro kol pak i 28, 30 mm a širší ráfky. Přidanou hodnotou širších plášťů je pak společně s širšími ráfky napříč jejich typy především lepší grip pláště, naopak nevýhodou je jejich vyšší hmotnost, odpovídající většímu množství použitého materiálu na výrobu.

Zatímco u ETRTO označení se pracuje s přesnými rozměry v mm, u druhého, běžnějšího označení pláštů se sice pracuje také s číslicemi, a to konkrétně v palcích, nicméně jejich "přesnost" je vysloveně orientační, mnohdy až možná zavádějící, jak si ukážeme za chvilku, a závisí na konkrétním výrobci, typu vzorku, šířce pláště a potažmo i ráfku. My jsme měli k dispozici bezmála dvacet různých typů 29" plášťů a jejich skutečný vnější průměr se lišil v rozmezí téměř 20 mm!

Zajímavé také je, že ačkoliv se dnes obecně vychází ze standardu ETRTO, který by měl zaručit plnou kompatibilitu všech ráfků se všemi plášti daného rozměru, odchylky, ke kterým ve výrobě dochází, způsobují, že některé pláště jdou na některé ráfky nasazovat snadno, bez použití montpák, zatímco jindy máte co dělat, abyste plášť na ráfek dostali. O tom jsme se ostatně přesvědčili na vlastní kůži při nandavání a sundavání všech testovaných plášťů, a jak se nám dařilo, prozradíme také již za chvilku.