TEST pláštů #2 - jakou šířku ráfku/pláště?

V minulém díle jsme si objasnili, jak je to se značením plášťů, co znamenají jednotlivá čísla v jejich specifikacích a jak jsou konkrétně interpretována jednotlivými výrobci u konkrétně vybraných plášťů.

TEST pláštů #1 - jak je to s jejich rozměry?

Dneska si rozebereme problematiku týkající šířek ráfků a také plášťů a začneme nejprve obecně. Je to už pěkných pár let, kdy se na trhu místo jednoho průměru 26" postupně velice rychle zažily průměry dva. Menší z nich 27,5" a větší pak 29". Jsme na MTBS, proto se budeme logicky bavit o horských kolech, resp. nejčastěji používaných průměrech v této souvislosti.

Zprvu se devětadvacítky etablovaly jako univerzální průměr pro nejběžnější kategorie hardtailů a nízkozdvihových celoodpružených modelů a v sedmadvacítkách výrobci spatřovali jen jakousi alternativu napříč celou nabídkou ale zejména i trailových a enduro kol s vyššími zdvihy, kde tehdy výrobci ještě neuměli postavit kloudně fungující bike na 29" kolech.

Z logiky věci a díky dlouholetým zkušenostem tak výrobci vlastně jen vzali stejné profily, které používali do té doby a ve stejných šířkách začali vyrábět jen nové, větší průměry, a to jak ráfků, tak plášťů. Závodníci si museli s příchodem větších průměrů zvyknout logicky i na větší hmotnost kol, protože s větším průměrem přichází logicky i více materiálu, který je potřeba pro výrobu. Aby se váha celku nezvyšovala ale příliš, nejenom že se nerozšiřovaly ráfky, ale hledaly se pochopitelně i způsoby, jak udržet v rozumné míře hmotnost i u plášt'ů. Většina výrobců tak začala laborovat s vysokým TPI, to znamená s co možná nejhustší konstrukcí kostry pláště, aby mohla zmenšit množství gumy a dalšího materiálu, a tím snížit hmotnost.

Fajn, docílilo se relativně nízké váhy, ale na oplátku se zjistilo, že většina takto koncipovaných kol je poměrně dost náchylná na defekty, a pokud jim chcete předejít, musíte do plášťů foukat klidně 2,5 a víc barů, podle vaší hmotnosti a tím do velké míry přijdete nejenom o jejich optimální funkci, ale také o pohodlí. Co s tím?

Bez duše

Řešení je nasnadě. Zbavit se duše jako nejslabšího článku způsobujícího defekty. K tomu, aby to fungovalo, ale musí být dva; výrobce ráfku a výrobce pláště, kteří se musí domluvit na tom, aby to fungovalo. Vznikl tedy nový bezdušový standard, v rámci kterého se přizpůsobil profil ráfků tak, aby plášť mohl po prvotním nafouknutí zacvaknout do těsné patky a nepropustit tak ven vzduch. Výrobci plášťů to v tomto ohledu měli relativně jednoduché, protože bylo potřeba jen mírně upravit tvar patky a bylo hotovo.

Super, konečně se zdálo, že jsme v cíli a konstrukce plášťů i ráfků doznala svého maxima, resp. optima, ale opět chyba lávky. Ve světovém poháru začínají těžknout tratě, a to tak, že velmi. Výsledkem jsou opět vyšší nároky na pláště, a to nejenom z pohledu defektů, ale především trakce a komfortu jízdy. Standardem už přestává být šíře 2,1" ale 2,2" - 2,25".

V tomto duchu jdou nejenom XC pláště, ale také ty trailové a enduro. Stále častěji se na kolech objevují i do té doby nevídaně široké 2,35, nebo dokonce 2,4" pláště.

Kudy kam? Boost je cestou

To už ovšem naráží na limity samotných rámů i vidlic, kde logicky není příliš místa pro takto široké balóny. Výrobci ale mají řešení, které se během několika let stane standardem. Jmenuje se boost a spolu s rozšířením přírub a os nábojů přináší jak více místa v zadních stavbách, tak předních vidlicích. Je tu rok 2015 a začíná se psát nová éra rámů, plášťů a vůbec geometrií a všeho, co s tím souvisí, včetně změn v pláštích.

S masivním rozšířením boost standardu v následujících letech jde ruku v ruce trend jednopřevodníků a dvanáctkových sad. Stále častěji tak výrobci začínají tvořit rámy uzpůsobené pouze pro jednopřevodníky a díky tomu je najednou v zadní stavbě u středového složení daleko více místa i pro opravdu široké pláště. Co bylo ještě před rokem nemyslitelné, se stává realitou a výrobci plášťů na to ihned reagují. Představují mnoho nových širších plášťů. 2,25" zůstává doménou X-Country strojů, ale u dalších biků se začínají prosazovat naprosto běžně pláště v šířce 2,35" a občas na drsnějších kolech i 2,4" vzorky.

Víc a víc gumy - pluska přicházejí

Boost standard odstartoval také další fenomén, a to tak zvaná plusková kola. Tady je potřeba říct, že pluska jsou doménou 27,5" kol a vznikla jako taková alternativa k devětadvacítkám, kdy výrobci pneumatik zjistili, že když dají na 27,5" plášť 3" širokou pneumatiku, dostanou vnější obvod kola téměř totožný s 2,2" širokým 29" pláštěm. Jen šířka pláště ale pro dosažení optimálního fungování takového kola nestačila. Aby kolo optimálně využilo všechny své výhody jak co se týká gripu, tak pohodlnosti jízdy na něm, muselo být obuto na adekvátně širokém ráfku. Ráfkařské firmy proto nakupují ve velkém 30, 35mm profily a točí z nich speciální ráfky pro pluskové sedmadvacítky.

Nemalou roli v boomu plusek ale obecně i širších plášťů pak začínají hrát obrovským způsobem expandující elektrobiky. Vysoký výkon a mnohdy až motorkové ambice některých e-modelů doslova potřebují široké pláště. Nevadí jim jejich vyšší hmotnost, nevadí jim větší valivý odpor. Potřebují maximální trakci a tu jim 2,6" nebo 2,8" pláště dávají měrou vrchovatou.

Expanze šířek na všech frontách

No a teď si představte situaci, že výrobce už má konkrétní široký profil ráfku a začne si pohrávat s tím, jak by asi fungoval takový ráfek, kdyby ho dal na úplně normální trailbike s adekvátně širším pláštěm? Skousnou zákazníci nárůst hmotnosti jako daň za výrazné zlepšení jízdních vlastností? Kde je vlastně optimální hranice související s vazbou širší ráfek/širší plášť? Tohle jsou aktuální otázky dneška, na které sami výrobci dnes hledají odpovědi. Proto je dobré pozorovat, jak se který z výrobců staví k trendu zvyšování šířky ráfků u jednotlivých modelových řad. Kde je pomyslná hranice mezi XC a trailovým bikem z pohledu šířky ráfků a je vůbec nějaká? Odpovědi dostaneme zřejmě až za několik let, poté co výrobci zjistí, co si trh opravdu žádá a jaké kombinace budou úspěšné co do své prodejnosti.

Dnes je například v devětadvacítkových pláštích situace taková, že výrobci představují běžné jezdivé vzorky v šířkách 2,4, a dokonce už i 2,5" a u gravity plášťů pak nejsou výjimkou ani 2,6" pláště. A to nemluvím pochopitelně o pluskových 27,5" modelech, kde dlouhodobě kralují dva rozměry 2,8" a 3,0".

Rekordmanem, ale současně i tak trochu "kůlem v plotě" pak zůstává Trek, který si pro svůj specifický model Stache musel už před dvěma roky navrhnout a vyrobit vlastní devětadvacítkový pluskový plášť v rozměru 29x3,0", Nicméně kdo nikdy nevyzkoušel jízdu na takovémto biku, tak nemůže hodnotit a o to méně kritizovat jeho přidanou hodnotu.