Test: Rock Machine Blizzard 90

Česky & virtuálně

Nový Blizzard postavený na 27,5" kolech jsem sedlal vlastně podruhé. Poprvé jsem si ho mohl vyzkoušet loni na podzim, když jsem se na něm svezl v rámci speciálního testování na Ještědu (TEST: Na Ještědu s "tajným" Rock Machinem). To jsem ale měl sice intenzivní, ale pouze jednodenní možnost vyzkoušet hned několik modelů, zatímco teď jsem dostal kolo na několik týdnů sám pro sebe a mohl ho vyzkoušet pěkně na všem, co obvykle s testbiky najíždím za barákem.

Blizzard, který jsem teď dostal do testu, byl model s nejvyšším zdvihem, který Rock Machine nabízí. Jde tedy o čistokrevné enduro, které nemá být žádným kompromisem ani díky možnosti osadit 29" kola, ani nějakou univerzální trailově-marathonskou geometrií. Prostě Enduro se 160 mm se vším, co k němu patří, to jest protaženým předkem, kraťoučkým zadkem a položenou vidlí.

21 není moc

Na úvod krátce k volbě velikosti. Rock Machine to má s novými Blizzardy podobně jako třeba Specialized nebo Cannondale. Ve všech případech se totiž tak nějak jednotlivé velikosti scvrkly a je potřeba si hodně rozmýšlet, jestli zůstat na vaši dosud běžné, nebo se posunout o jednu výš. V mém případě jsem zvolil schválně největší 21", protože jsem věděl, že u 19" narážím na omezení v podobě výšky posedu a ačkoliv jsem dosud volil převážně L-ka, tak u nově pojatých geometrií prostě mířím více do XL.

Neznamená to ale přitom, že bych se na kole cítil nějak extra natažený a sedlovku musel cpát nějak extra dolů. Naopak, po nastavení mého klasického posedu ani nemusím posouvat sedlo zvlášť dopředu a dokážu se na kole uvelebit přesně jak jsem zvyklý. Jediné, na co si v tomhle případě při prohlížení fotek celého kola vzpomenu, je pocit, že u takhle velkého rámu vám 27,5" kola připadají stejně malá, jako kdysi když jsem fotil XLková 26" kola. Díky velké velikosti rámu a maximálnímu rozvoru spolu s předkopnutou vidlicí prostě tenhle rám Rock Machinu působí v lese jako autobus, ačkoliv za jízdy je to úplně jiná písnička...

Naladit správně je základ

Víc než kdy jindy jsem zjistil, že je potřeba správně (ne)nafouknout tlumič. Už loni na Ještědu jsem z původních 25 % SAGu postupně tlumič upouštěl a nyní jsem šel ještě dál. Jasně, zase tu platilo, že byste měli foukat podle toho, jak moc chcete s kolem dovádět a do jakých terénů vyrážíte. Jindy optimálních 20-25 % SAGu vám u tohoto kola udělá téměř marathonský setup, který bude využívat maximálně tak 120 mm zdvihu.

Rock Machine naladilo svou zadní stavbu výrazně progresivně. To znamená, že do maximálního zdvihu jí dostane buď hodně velký drop, nebo nic. Řešení je v tomto případě jednoduché - ufouknout tlumič na 30 % nebo i o chlup víc. Citlivý začátek se pak protáhne dál blíž k vyšším zdvihům, a ačkoliv progresivita odpružení zůstane, využitelnost zdvihu se výrazně zvětší.

Jízdní projev, na který si zvyknete

Kombinace krátké zadní stavby a položené vidlice je výborná. Na tomhle Blizzardu jsem se tak cítil nejjistěji v nejtěžších pasážích, kam s testbiky vyrážím, ze všech kol, která jsem v posledním roce doma sedlal. Téměř sjezdový posez, a to i v XL provedení, doprovázela neuvěřitelná jistota v těžších sjezdech. Kolo perfektně vede, ale přitom krásně lehce zatáčí a změnit směr s ním není žádný problém.

Na virtuál je průběh pružení v první fázi nadprůměrně aktivní. Malé pohupování tak s otevřeným tlumičem vnímáte i při klidné jízdě po šotolce bez větších nerovností. Pokud se proto přesouváte z A do B po silnici, nebo rovné cestě, je lepší si páčkou na tlumiči jeho chod přibrzdit.

Překvapivě dobře si geometrie nového Blizzarda dokáže poradit také s poměrně strmým stoupáním. Samozřejmě, položená vidlice a krátký představec nedávají takový prostor pro pohodlnou jízdu stojek v sedle jako XC speciály, ale na tento typ kola jsem byl hodně mile překvapený, jak se Blizzard s výjezdy popasovával. V tomto ohledu musím pochválit i výbornou torzní tuhost rámu, které je evidentně dosaženo díky velkému rozvoru obou vahadel a velkým průměrem ložisek, na kterých je zadní stavba zejména v dolní části uložena. To se ovšem na druhou stranu promítá v poněkud vyšší váze kola. Všechno má prostě svá pro i proti a Rock Machine vsadilo na odolnost, bytelnost a nerozbitnost s tím, že pár deka navíc prostě budete muset přehlédnout...