TEST: Rondo Ruut CF1 G2

Gravelbike Ruut byl jedním z prvních modelů této kategorie, které Rondo před lety představilo a jeho oblíbenost dosud spočívala nejenom v jeho univerzálnosti, ale také v tom, že ho značka nabízí hned v několika materiálových provedeních a také poměrně širokém cenovém pásmu.

To, že se designéři rozhodli v rámci nové generace Ruutu upustit od klasických zažitých rámových tvarů a dali se do většího experimentování, se dalo čekat, protože tento svůj nový designový jazyk karbonových modelů už Rondo aplikovalo například na modelech Ratt nebo HVRT.

Testovaný Ruut je postavený na karbonovém rámu, o kterém se toho moc nedozvíme, snad jedině to, že jde o označení "FLY Carbon", nicméně, jestli je lehký a z jakých vláken pochází tady zase až tak velkou roli nehraje jako to, jak je tvarovaný a kolik ho bylo na rám použito, protože rám samotný je postavený na značně atypické konstrukci, která vynechává celou spodní část sedlové trubky a místo ní přidává specifickou rámovou vzpěru, společně s robustní dolní rámovou trubkou, která je protažená až za středové složení, kde se rozdvojuje do neméně robustních řetězových vzpěr zadní stavby.

Podobně robustní a designově precizní je také hlavová trubka, která ladně navazuje na masivní karbonovou vidlici. Rovné plochy kombinované s ostrými hranami tady hrají prim. Pokud patříte mezi příznivce aerodynamického pojetí rámů, tak tohle nebude úplně váš šálek kávy, jakkoli jde designově o jeden z nejzajímavějších rámů poslední doby.

Ohledně dalších rámových specifikací je potřeba zmínit zejména flipchip v rámci přední vidlice, díky kterému lze měnit geometrii kola. Rondo tenhle prvek používá na všech svých modelech. Přiznám se, že já jsem příznivcem spodní polohy čepu, tedy položenější vidlice, a to i za cenu menšího BB dropu, a tuhle polohu jsem vozil i během testování, protože silničnější, strmější řízení, které obrácením flip chipu dostanete, je pro mě v rámci gravelbiku zbytečně nervózní a hlavně by nedovolilo osadit tak široké pláště, jak jsem plánoval. Ale nápad, moci si změnit geometrii, je fajn. Možná se najdou jedinci, kterým bude více vyhovovat druhá poloha s úzkými plášti.

Jinak vidlice je tu po atypicky tvarovaném rámu hned druhým kontroverzním prvkem, a to nejenom díky své robustnosti a s trochou nadsázky tvarem sbíječky, ale také díky aero "ploutvi", zakrývající ze strany částečně třmen kotoučové brzdy, jejíž funkčnost je minimálně diskutabilní.

Vedení kabeláže je zde dotaženo do maximální neviditelnosti. Z řídítek jde kabeláž totiž díky speciálně nadesignovanému a v Polsku na CNC fézovanému představci přímo do útrob hlavové trubky a odtud pokračuje dál, do míst svého určení, a to jak vnitřkem přední vidlice, tak rámu. Neměl jsem nervy celý systém představce a podložek pod ním rozebírat, abych se mu podíval na zoubek, ale toto designově čisté řešení má samozřejmě svá úskalí v tom, že pokud chcete měnit výšku představce, musíte vždy rozpojovat a odvzdušňovat obě brzdy a případně i kompletně rozpojovat všechna lanka a bovdeny mechanického řazení. Navíc je potřeba dávat velký pozor na to, jak jsou hadice a bovdeny rámem prostrkávány, aby vám pak za jízdy uvnitř rámu necvakaly.

Jelikož jde o čerstvou novinku, která má ambice vydržet v nabídce nějaký ten rok, není se čemu divit, že rám dostal moderní zadní UDH patku, ale současně také nastupující nový standard overzize závitového středového nesoucí označení T47, který přináší možnost použití větších ložisek uložených uvnitř rámu, ovšem v závitovém pouzdře.

Díky absenci spodní části sedlové trubky je u středu poměrně dost místa pro zadní plášť při dosažení velice krátké zadní stavby. Nejužším místem je tu naopak napojení horních vzpěr zadní stavby do rámu, které udává také maximální papírovou šířku pláště, kterou lze použít 45 mm, přičemž sériově sem Rondo sází jen sedmatřicítky.

Výbavový mix

Rondo Ruut CF1 G2 je druhým nejdražším modelem v nabídce a jako takový už má poměrně velice slušné osazení, kterému chybí k absolutní spokojenosti snad jen lehčí karbonové výplety.

Základem je tady elektronická sada pohonu Sram Rival eTap AXS XPLR, která je zde včetně kovaných Rival jednopřevodníkových klik a XG-1271 kazety. Napřevodování je postaveno na 42z. převodníku a dvanáctkové kazetě s rozsahem 10-44z.

Flatmount uchycení obou Rival brzdových třmenů je zde samozřejmě standardem, nicméně vpředu je třmen prošroubovný skrz vidlici s přiznanými šrouby.

Zapletená kola si Rondo nechává vyrábět v rámci OEM specifikace, nicméně jde o "lepší průměr" s náboji Straight pull, určenými pro přímé špice. Komplet s hliníkovými ráfky nese označení X-Hunt GRAVEL s 25mm vniřní šířkou. Obutí je zde od Vittorie, konkrétně Terreno DRY 700x38C.

Kokpit je specifický tím, že si pro něj Rondo nadesignovalo a samo vyrábí svůj vlastní hliníkový na CNC frézovaný představec, uzpůsobený pro vnitřní vedení kabeláže a designově sladěný s podložkami pod ním i hlavovým složením. Doplňují ho Spank WING 12 440mm široké berany zamotané do Velo Comfort omotávky.

Jakkoli je sedlová trubka robustní a hranatá, ukrývá se v ní i díky integrovné sedlové objímce, fixované pro jistotu hned dvěma šrouby, klasická 27,2mm karbonová Rondo sedlovka, na jejímž konci najdete poměrně pohodlné Selle Italia Novus sedlo s manganese ližinami.

Testovaný štěrkolet jsme měli k dispozici ve velikosti L a bez pedálů jsme u něj navážili hmotnost 9,43 kg.

Konkurenční srovnání

Do dnešního konkurenčního srovnání jsme vybrali trojici renomovaných, ale přitom hodně rozdílných soků. Cannondale staví svůj Topstone, Canyon boduje špičkovou výbavou svého Grizlu a Specialized kontruje svým oblíbeným karbonovým Divergem s odpruženým představcem.

	Rondo Ruut 2	Cannondale Topstone Carbon 2 Lefty	Canyon Grizl CF SLX 8 Ekar	Specialized DivergeComp Carbon
cena	109 990 Kč	124 999 Kč	91 499 Kč	108 000 Kč
rám	Fly Carbon	Carbon	Karbon CF SLX	FACT 9r Carbon
vidlice	Carbon flipchip	Lefty Oliver, zdvih 30 mm	FK0087 CF Disc	Future Shock 2.0 Carbon
výbava	Sram Rival XPLR 1x12, Rondo	Shimano GRX 800/600 1x11, Cannondale	Campagnolo Ekar 1x13, Canyon	Sram Apex eTAP AXS, Specialized
kola	Rondo X-Hunt GRAVEL, Vittoria Terreno DRY 700x38C	Shimano MT410 Centerlock, WTB KOM Light i23 TCS, WTB Raddler TCS Light, 700 x 44c	DT Swiss GRC1400 Spline db, Schwalbe G-One Bite 700x45mm	Pathfinder Pro 2BR, DT Swiss G540, Specialized Pathfinder Pro 2BR, Tan sidewall, 700x42
brzdy	Sram Rival XPLR 160/160 mm	Shimano GRX 800 160/160 mm	Campagnolo Ekar 160/160 mm	Sram Apex eTAP AXS 160/160mm
sedlovka	Rondo Carbon	Cannondale DownLow Dropper Post	Canyon S15 VCLS 2.0 CF	Roval Terra Carbon
reach	410 mm	390 mm	409 mm	392 mm
stack	599 mm	600 mm	605 mm	610 mm
úhel hlav.	71°	71,2°	72,5°	71,75°
úhel sedl.	73°	73,1°	73,5°	73,5°
zad. stavba	420 mm	420 mm	435 mm	425 mm

Jízdní dojmy

Od prvního nápadu po první sériové kusy uplynulo sice poměrně dost času, nicméně byl jsem rád, když mi jednoho letního dne zazvonil telefon s nabídkou otestování jednoho z prvních sériových kusů v Česku, takže jsem neváhal, nabídku odsouhlasil, a za pár dní ještě novotou vonící novinka přistála u mě doma.

První dojem z rámu a celého kola byl, že jde o opravdu robustně působící rám, kterému dominuje kombinace ostrých hran a rovných ploch. Jestliže se občas setkávám, především u superlight silniček, ale i biků s minimalistickým pojetím subtilních trubek, tady je všechno naprosto naopak. Žádné aero, žádné centimetrové trubičky zadní stavby, ale pořádně ostře řezané designově na sebe navazující roury oversize průřezů, což na první pohled vyvolává respekt, ale také spoustu otázek, na které se nyní pokusím odpovědět.

Geometrie a posez

Tohle že je eLko? Ptal jsem se sám sebe v duchu, když jsem kolo přebíral. Opticky na mě totiž působilo o velikost větší, ale jakmile jsem si srovnal sedlo na mojí výšku a usadil se za řídítky, vyšlo na jevo, že zdání klame a Ruut, jakkoli působí v reálu megalomanským dojmem, je postaven vlastně téměř přesně na geometrii odpovídající devadesátkovým bikům, kde jsem většinu kol měl na mou velikost s 56cm dlouhou horní rámovkou, 71° hlavou a 73° sedlovým úhlem. Tady je rozdíl jenom v tom, že místo 56 cm má horní rámovka 57 cm, ale o to je zde použit kratší představec, takže ano, kruh se uzavřel. Posez je tu přesně, jak mám rád, a to i co se týká výšky řídítek a jejich tvaru, prostě gravel ideální pro všechny, kteří preferují rozumné pojetí geometrie, ale přitom se rádi odlišují od ostatních.

Hned po prvních silničních metrech hladově hltám dojmy z rámu i toho, jak pode mnou pracuje. Bude nějak fungovat atypický tvar rámu? Nebude kolu chybět boční tuhost? A jak se bike popere s rychlými sprinty nebo rozbitými polňačkami?

Jak moc je komfortní?

První odpověď se týkala tuhosti, a to nejenom při rozjíždění, ale také v průběžných akceleracích nebo během držení tempa v háku. Pokud se oprostím od toho, že tu nemáte k dispozici úplně silniční kazetu, resp. jemné odstupňování a občas se vám přihodí, že při šlapání zkusíte přehodit na těžší, nebo naopak lehčí převod, který vzápětí zjistíte, že není optimální a obratem se vrátíte k předchozímu převodu a tím tak přijdete o hladkost jízdy v daném okamžiku, tak musím konstatovat, že je rám bočně opravdu značně tuhý a absence průběžné sedlové trubky mu v tomto ohledu nijak na výkonu neubírá.

Kraťoučká zadní stavba je zde jednoznačným benefitem, co se ovládání kola týká. Řízení je přesné, předvídavé, přitom na silničku překvapivě jisté a stabilní. Jak už jsem řekl, 71/73 byl prostě desítky let svatý grál geometrií a není mnoho důvodů, proč by v rámci gravelů nemohl dnes fungovat.

Jinou otázkou je ovšem schopnost rámu tlumit vibrace a nabídnout výraznější jízdní komfort. Tady se přiznám, že budu muset být na nové Rondo malinko zlý, protože jsem prostě od atypické konstrukce čekal víc.

Komfort jsem se snažil pečlivě sledovat, jak na silnici, tak polňačkách i štěrkových nebo lesních cestách, ale musím říct, že rám nijak zvlášť komfortní jízdě nepřispívá. Podle mě si toho byli konstruktéři od počátku vědomi, a proto alespoň zalomili horní rámovku a tím o něco zkrátili sedlovou trubku, aby mohla být sedlovka více vysunuta z rámu a co nejvíce, alespoň sama pružit pod sedlem. A to opravdu funguje a díky bohu, že se do specifikace testbiku dostala karbonová sedlovka, která rozumnou flexi opravdu nabízí a tím zachraňuje jinak opravdu hodně tuhý rám.

V rámci předního kola je bohužel situace podobná, protože designově s rámem sladěná vidlice tedy nějakým zvýšeným komfortem také příliš neoplývá a je potřeba se na komfort podívat především optikou volby komfortních omotávek a dostatečně nadimenzovaných plášťů, což se zde stejně jako v případě sedlovky podařilo.

S trochou nadsázky bych řekl, že zde design zvítězil nad funkčností, a když si vzpomenu na některé prezentace nejmenovaných značek, které komunikovaly svůj sofistikovaný vývoj ve větrném tunelu testovaných rámú s cílem ušetřit desítky sekund v rámci jediné závodní etapy a podívám se přitom na hrantou hlavovou trubku, přecházející stejnými hranatými liniemi do vidlice, musím se jen pousmát a v duchu si zopakovat, že ušetřených pár sekund nemusí být důležitých pro všechny.

Celkový dojem

Nový Ruut podle mě dost klame svým tělem. Pod rouškou hodně odvážného designu se totiž skrývá v podstatě hodně klasický a univerzální štěrkolet, který vás vlasně překvapí tím, jak moc je normální, předvídatelný, ovladatelný, ale také schopný svižné a klidně i závodní jízdy.

Kokpit je klasický, žádná superširoká rodla tady nečekejte, nicméně široké ploché opěrky v rámci horního úchopu zde potěší stejně tak jako komfortní omotávka. I na dlouhých štrekách si tak vaše ruce budou mít kde odpočinout a to se mi líbí.

XPLR bezdrátová Sram Rival sada patří sice v rámci bezdrátových sad k těm dostupnějším, ale kromě o něco vyšší hmotnosti jí není moc co vytknout. Řazení probíhalo po jeho mikroseřízení rychle, přesně a po úpravě mých preferencí v AXS aplikaci jsem musel zkonstatovat, že nevidím moc důvodů, proč bych měl chtít v osazení pohonu cokoli měnit.

Co bych si naopak dokázal představit, že bych na kole vyměnil, jsou zapletená kola. Rozumím ale tomu, že karbonové výplety Rondo dává až na dražší modely a tady díky tomu, že bylo potřeba udržet rozumný poměr cena/výkon, zůstaly jen průměrně hliníkové ráfky. Na druhou stranu, alespoň prostor pro to, pokud máte doma svá vlastní karbonová kola, třeba z předchozího kola, je na tenhle bike dát a původní výplety nechat třeba jako rezervu. Ostatně Vittoria pláště, které jsou zde použity, nejsou vůbec špatné, a ačkoli osobně preferuju více vyhraněné modely, buď do terénu, nebo na silnici, v rámci "startovního balíčku" rozhodně neurazí.

Ohledně plášťů musím ještě doplnit, že stejně jako jiné ráfky jsem vyzkoušel na tomto rámu i jiné širší pláště, ale o tom podrobněji někdy jindy. Prozradím jen to, že i sedmačtyřicítky rám i vidlice celkem bez problému zkousnou i když manuál hovoří o tom, že maximum jsou 45ky.

Závěrem

Na závěr ještě klasické shrnutí nejdůležitějších poznatků a zkušeností, které jsem s tímto štěrkoletem udělal během jeho několikatýdenního testování v rámci několika stovek kilometrů. Nový Ruut je úplně jiný než jeho předchůdce. Designéři Ronda se na něm doslova vyřádili, a tak je potřeba počítat s tím, že někdo ho bude milovat a jiný naopak nenávidět. Přirovnal bych to například k fenomenálnímu Tesla Cybertrucku, který je na tom podobně - také má své příznivce a odpůrce ale stejně jako za novým Ruutem se i za ním všichni otáčejí a zírají na něj jako na nějaký úkaz.

Co se funkčnosti týká, tak nabídne Ruut celkem klasický koktejl jízdních vlastností i geometrie, které možná někoho překvapí, nicméně v kombinaci s rozumně zvolenou specifikací ve výsledku dostanete téměř ideálně univerzální štěrkolet, který se skvěle ovládá i akceleruje a nebudete se na něm vůbec muset stydět nastoupit do závodního pelotonu stále častějších gravelových podniků, které i u nás rostou jako houby po dešti.

Pokud byste náhodou ale od této koncepce rámu čekali nějaké nadprůměrné schopnosti pružení, pak vás musím upozornit na to, že třeba takový Grade, Checkpoint, Topstone a někteří další konkurenti jsou na tom, co do funkčního rámového odpružení, podstatně lépe a Ruut to musí dohánět v rámci volby vhodných komponentů a doplňků, což také dělá.

Pokud rádi vyčníváte z davu a nevadí vám tomu obětovat vyšší hmotnost, horší aerodynamiku a menší rámový komfort, pak může být Ruut pro vás jednou z velice zajímavých alternativ. Kromě testované verze nabízí Rondo ještě čtyři další modely v různých specifikacích i cenách, přičemž testovaný kus vychází na 109 990 Kč. Kompletní info o všech modelech najdete na webu výrobce www.rondo.cc.

Fotogalerie