TEST: Santa Cruz Blur

Závěrem

No, abych to někam směřoval a nějak to uzavřel. Třetí vyjížďka se odehrává na Klínovci. Mám to z chaty na vrchol nějakých 24 km s převýšením cca 850 m. Výjezd Klínovce není žádná řachanda a místy je to možná i nuda, ale mám ten kopec rád v zimě i v létě a minimálně 3x za rok jej vyfuním. Díky spolupráci s Rusem Vasilem, který nepřenesl přes srdce, že jsem jej po 4 km stoupání docvaknul a předjel, cesta vzhůru celkem ubíhá. Mým cílem je, krom vrcholové Plzničky u lanovky, test Santy na klínoveckých singlech.

S mým vybavením, schopnostmi a pudem sebezáchovy volím kombinaci Baron a Rubin. Buď je to tím pivkem, Vasilovo domácím sušeným masem a vlastními škvarkovými plackami (bratrsky jsme se s Vasilem podělili), anebo je to mrštností Santy, každopádně vylepšuji své osobní rekordy na několika úsecích singlu a nadšení z tohoto biku dosáhlo maxima. Santa si v rychlé trati počíná sebejistě a potvrzuje, že mu je rychlost kombinovaná s hravostí vlastní.

Při křížení s DH lajnou sklízím pochvalu od bikera na nějakém DH Santovi. Prý je krásný. S tím se nedá nesouhlasit. Během celého testu kouzlil Santa Cruz Blur úsměvy na mé tváři. Jeho odpružení funguje znamenitě, aktivní je i při brzdění. Přesto, že se jednalo o vstupní model do smečky Blur, neměl bych k němu žádné námitky. Zadní stavba je tuhá do stran, Blur nemá tendenci se v prudších výjezdech zvedat na zadní. K jeho stabilitě a ovladatelnosti nemám nejmenších připomínek. Blur je pro mě kolem, které by mohlo viset u mě doma na hácích technické místnosti.