TEST: Trek Fuel EX vs. EXe díl první

Americký Trek letos vypustil hned dvě poměrně zásadní novinky na poli celoodpružených kol a my jsme je měli možnost společně exklusivně otestovat...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Trek Fuel EX vs. EXe díl první

Fuel EXe 9.9 XX1 AXS

Trek nabízí několik modelových řad horských elektrokol. Umí jak vysokozdvihové nabušené ebiky s velkými baterkami, tak naopak nízkozdvihové trailbiky postavené na bázi lehkých pohonů Fazua a rámech s konstrukcí ala Supercaliber. Fuel EXe jde vlastní cestou, a to hned v několika ohledech. Jde o univerzální ebike, který se nachází někde na pomezí trailového a allmountain biku. Konstruktéři u něj vsadili na kombinaci zdvihů 150 mm vpředu a 140 mm vzadu, s tím, že celkový koncept sází na moderní typ superlehkého ebiku, u kterého se kombinuje subtilní pohon s menším točivým momentem, ke kterému dostáváte rovněž menší, ale současně také výrazně lehčí baterii.

Trek tuto kombinaci pojal stoprocentně ve vlastní režii, podobně jako například Specialized. Vývoj tohoto biku spojil současně s vývojem zcela nového elektropohonu HPR50, na kterém spolupracoval s německou firmou TQ, která se zabývá mimo jiné vývojem a výrobou komponent pro robotiku, automatizaci, ale také letecký či kosmický průmysl. Vlastní tělo motoru váží pouhých 1800 gramů, což je více než o kilogram méně než je hmotnost tradičních motorů.

Samotný motor je v rámu ukrytý v podstatě jen za převodníkem, natolik je malý. S pohonem pak koresponduje také použitá baterie, která je integrována do dolní rámové trubky a je možné ji z ní vysunout směrem dolů po odkrytování spodní části. Pohon disponuje maximálním točivým momentem 50 Nm, kterému koresponduje baterie o kapacitě 360 Wh, která váží pouhých 1835 g.

Společně s pohonem byl vyvinut jak ergonomický minimalistický ovladač umístěný u pravé rukojeti, kterým ovládáte režimy dopomoci, tak také plně integrovaný monochromatický displej, který najdete v přední části horní rámové trubky. V rámci čtyř řádků na něm můžete sledovat všechny nejdůležitější údaje, jako je kapacita baterie, rychlost, dojezd, aktuální dodávaný výkon motoru a samozřejmě i právě zvolený režim dopomoci.

Samotný rám je vyrobený z OCLV karbonu. Trek tento model nenabízí a zřejmě ani nabízet nebude v hliníkové verzi. Důvodem je dosažení co nejnižší hmotnosti.

Ohledně odpružení je vše řekněme klasické. Trek sází na ABP přepákovaný jednočep s tlumičem situovaným svisle před sedlovou trubkou. Hlavní čep zadní stavby je díky minimalistickému motoru téměř ve stejné poloze jako u klasických rámů, to jest v bezprostřední blízkosti nad středem.

A stejně je to, i co se týká možnosti měnit mírně geometrii kola. Na horním vahadle zde najdeme oválný Minolink, jehož otočením docílíte kýžené změny.

Zajímavým detailem je umístění nabíjecího konektoru v horní části dolní rámové trubky. To má samozřejmě svůj důvod, a to ten, že kromě snadné dostupnosti se do konektoru dá napojit také přídavný akumulátor, který umí doplnit kapacitu baterie až na úroveň běžných "těžkotonážních" ebiků.

Podíváme-li se na osazení tohoto biku, pak budeme jen stěží hledat místo, které by si zasloužilo nějaký upgrade. O pohon se tu stará kompletní bezdrátová sada Sram XX1 Eagle AXS s duhovým provedením dvanáctkové kazety, kterou doplňují pouze mohutné karbonové kliky od e13.

Sram pak dodal i kompletní brzdový systém, na kterém se ovšem rovněž nešetřilo, a to jak materiálově, tak brzdným účinkem. Dostáváte zde totiž sjezdový model Code RSC osazený dvoustovkovými kotouči na obou kolech.

Odpružení je tu také vpravdě exklusivní. Rock Shox totiž přímo pro Trek připravil speciální edici jednotek s kontrolou tlaku AirWiz. Vpředu je to vidlice Rock Shox Lyrik Ultimate, vzadu pak tlumič Rock Shox Super Deluxe rovněž v nejvyšším provedení Ultimate.

Zapletená kola na topmodelu musí být karbonová, to je samozřejmě. Trek sem vyspecifikoval svůj model kol Bontrager Line Pro 30 s ráfky o vnitřní šířce 30 mm obuté do špičkových plášťů Bontrager SE5 Team Issue v rozměru 29x2,5".

Nešetřilo se ovšem ani na kokpitu. Bontrager RSL označení prozrazuje, že jde o nejvyšší karbonové provedení integrovaného kokpitu, který pro testovanou velikost L kombinuje délku představce 45 mm a šířku řídítek 820 mm. Uvnitř představce, resp. hlavového sloupku se pak nachází kompaktní praktické nářadíčko.

Ultimátní volba byla provedena, i co se týká sedlovky. Nejdeme zde elektronickou verzi Rock Shox Reverb AXS se zdvihem 170 mm.

Testované elektrické provedení modelu Fuel EXe ve velikosti L vážilo 18,92 kg bez pedálů a Trek za něj vybírá částku 379 990,- Kč. Kompletní produktovou stránku tohoto konkrétního kola najdete zde: www.trekbikes.com

Přečteno - 20003x Tagy: testy trek elektro my2023
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
    TEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
  2. DoplňkyCamelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
    Camelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
  3. TechnikaFotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    Fotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  4. Testy - RecenzeTEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    TEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  5. TechnikaFotogalerie: Crussis Legend 68
    Fotogalerie: Crussis Legend 68
  6. Testy - RecenzeTEST: Crussis Legend 68
    TEST: Crussis Legend 68

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 James Matthew - vloženo: 08.10.2022 v 19:36:51

    odpověď na Peter1980 — #1 Přesně tak ... ceny u Treka jsou mimo, už na sezónu 2022 si člověk poskladá jejich top kola výrazně levněji z komponentů. A to včetně jejich rámů, komponentů Bontrager a vše za doporučené ceny. Dělají z nás v Evropě akorát tak hlupáky :-/

    Mrkněte třeba na ceny v Australii !

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 Peter1980 - vloženo: 08.10.2022 v 17:41:53

    Tak ta cenovka 18 a 13k € už je trošku mimo misu 😀. Ak by si to človek skladal sám tak ho to vyjde ešte možno menej.

    1. na tento komentář reaguje James Matthew — #2
    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744