TEST: Trek Top Fuel 9.8

Jízdní dojmy

Tohle kolo nemáme v redakci poprvé. Před rokem jsme ho už testovali, ale ujal se toho kolega, preferující menší velikost, a já jsem se na něm svezl v podstatě jen ze zvědavosti, abych konstatoval, že si svůj názor raději udělám později, až bude možné svézt se na dospělácké XL velikosti. A ten okamžik nastal letos na jaře (díky covide :-) a já ho využil na maximum.

XL-ko bývá u většiny značek největší velikostí. Ne tak u Treku. Tady je velikost odpovídající zhruba 20,5" velikosti rámu druhá největší. Nad ní je totiž ještě basketbalistická verze 22,5" rámu, která je určená skutečně výhradně pro obry.

Top Fuel byl ještě do předešlé generace brán jako čistokrevný XC závoďák, jenomže loni byly karty rozdány jinak a na jeho místo se posun Supercaliber a z Top Fuelu se tak stala dnes hojně používaná rychlá trailově zaměřená maratonská zbraň, která ale už míří přeci jenom na trošku jiný segment.

Když jsem loni zkoušel poprvé nového Top Fuela, ještě jsem jízdní zkušenosti se Supercaliberem neměl. Dneska je všechno jinak a musím říct, že teprve teď mi vlastně až dochází, proč se Trek rozhodl, jak se rozhodl, a udělil Top Fuelu roli, kterou mu udělil. Hned první nasednutí na TopFuel mi dává jasně najevo, že tady se bude mísit více genů, ale úplně potlačit ty XC evidentně nebylo cílem. Kokpit je rozumně nízko, dá se dát ještě níž, ale dá se i navýšit, takže si své najde jak vyšvihaný závodník, tak veteránský revmatik, který nevyhledává blízký kontakt brady s předním kolem.

Velikost rámu hodnotím skvěle, nicméně je to první XLko po dlouhé době, kde jsem si pohrával s myšlenkou posunout sedlo mírně dopředu, než běžně mám. U eLka si pamatuju, že jsem to měl opačně, škoda, že to není velikost mezi, ale to bych si už hodně vymýšlel. TopFuel je sportovec tělem i duší a možnost luxusně si na něm pozicovat těžiště tady téměř nemá hranic.

Jistota ve stoupání

Výjezdy jsou s bikem hračka. Tedy pokud jste v zimě a na jaře neleželi u televize a nekonzumovali u toho tuny brambůrek. Bike poslouchá na slovo a srdnatě s vámi vyjede jakýkoliv kopec bez toho, abyste se s ním museli nějak prát. Pravda, odpružení pod vámi bude mírně pracovat, zejména pokud ho necháte otevřené, ale je to taková ta práce, kterou spíš uvítáte, než by vás nějak štvala nebo vědomě zpomalovala. Oproti Supercaliberu tady sice vnímám určité procento větší lenosti odpichu a okamžité akcelerace, ale není to nic, co by štvalo, spíš šetří síly a stará se o vaše pohodlí.

Na trailech a lesních cestách jsem vůbec neměl potřebu tlumič lockoutovat. Na silnici to byla ale lepší volba, aby se z biku stalo rychlejší přibližovadlo. V terénu si totiž na 2,4" široké pláště zvyknete raz dva, ale jejich hukot na silnici ničím neztlumíte, obzvlášť, když jste podobně jako já příznivci nižších tlaků.

Pokud bych měl hodnotit ovladatelnost kola a celkový pocit z jízdy v terénu a techničtějších pasážích, pak musím vyzdvihnout až neuvěřitelně nízko položenou horní rámovku, která je i přes svou poměrně velkou délku položena hluboko pod koleny a jejich operační zónou. Trek navrhl opravdu hodně nízké těžiště biku, které pomáhá nejenom reálně při jízdě se snadným ovládáním, ale také pocitem, který prostě nízký rám kdesi v mozku evokuje. Ano, sedlová trubka je delší, a to zejména její převis, ale opticky bike prostě působí menším dojmem, než ve skutečnosti je.

Nastavení a geometrie

Mimochodem, po celou dobu testování jsem si nechal Minolink v pozici s položenější hlavovkou, protože si prostě myslím, že k takovému typu biku rozhodně sedne lépe. Vidlice, resp. její úhel přitom neatakuje žádné endurové hodnoty a to znamená, že je bike příjemně živý, ale přitom díky vyšším zdvihům dokáže mnohé odpustit. Sám bych sice asi preferoval v tomto případě ještě o něco nižší hlavový úhel, ale kdo si pamatuje geometrii předchozí generace tohoto modelu, bude s tou novou vzhledem k novým trailovým genům nadšený.

Tady si dovolím ještě malou odbočku týkající se zdvihů. 120 vpředu a 115 vzadu jsou přesně hodnoty, které spadají ještě do kategorie "můžebýtzávodní". Osobně si myslím, že běžný uživatel téměř nepozná rozdíl mezi stovkovými zdvihy předchozího Top Fuela a těmito zvýšenými, ale co pozná určitě, je výrazný rozdíl v použité geometrii a ovládání biku, kterému navíc dává ještě o poznání šírší možnosti sériově osazená teleskopka.

Vím, že XCéčkaři řeší každý gram a rozhodnutí dát si na kolo komponent, který přidá 270g, je pro ně mnohdy téměř smrtící otázkou, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že na většině testovacích XC okruhů se podle mě najde místo, kde ztracené sekundy kvůli tomu, že musíte vézt těžší bike, hravě smažete výrazně rychlejšími průjezdy technických pasáží, které byste s pevnou sedllovkou dávali na buď na hranici svých možností, nebo s respektem pomaleji a na jistotu.

Nová generace pohodlí

Už jsem to tu okrajově zmínil, takže část teď zopakuju. Nový Top Fuel je výrazně pohodlnější než jeho předchůdce a může za to několik samostatných faktorů. Prvním z nich jsou vyšší zdvihy. Druhým z nich jsou širší pláště (2,4") a třetím, lehce opomíjeným, je nové sedlo s velkou dírou Bontrager Montrose Elite. Byl jsem na něj hodně zvědavý, obzvlášť když jsem zde měl relativně úzký fit jen 138 mm, ale musím říct, že tohle sedlo mi stoprocentně sedlo. Není ani příliš krátké, ani příliš dlouhé, pozici jsem si na něm našel okamžitě a ani na delším švihu nebyl problém s tím, že by někde nepříjemně tlačilo. Prostě za mě velký palec nahoru a to předpokládám, že ve verzi s titanovými ližinami ani moc neváží.

K dalším komponentům osazeným na kole nemám větší výtky, tedy až na jednu, a to, že pamatuju doby, kdy jsme na druhé nejvyšší karbonové specifikaci 9.8 vídali přeci jenom vyšší verze řadících komponentů, navíc za dostupnější ceny, jenomže doba se změnila, a pokud se dnes podíváme na cenotvorbu prémiové konkurence, pak musíme konstatovat, že Trek stále patří k tomu lepšímu v poměru výbava/cena. Ostatně musím pochválit karbonové výplety s jemným cvakem zadní náby nebo zcela předělanou výborně ergonomickou páčku teleskopické sedlovky, kterou Bontrager nachystal nově na letošní modely.