TEST: Wilier Rave SLR – speciál na mistrovství světa v gravelu

Výbava bez omezení

Námi testované Rave mělo speciální gravelovou sadu Shimano GRX. Tím se nedá nic zkazit. Na zvážení ale je, jestli mít na gravelu dvojpřevodník, protože k dostání jsou i modely s jednoplackou. Zdejší dvoutác nabízí 47 zubů na velkém a 31 zubů na malém převodníku, kazeta má rozsah 11 až 42. Takové rozmezí bez problémů umožňuje jízdu z mírného kopce po asfaltu padesátkou, jelikož gravel pláště mají o něco větší obvod než silniční. Na nejlehčí převod vás pak bude limitovat spíše trakce plášťů než těžkost převodu.

Adaptér pro nabíjení je umístěn v koncovce beranu, tam, kde jinak bývá obyčejný špunt, po zmáčknutí miniaturního tlačítka nám dioda podle zbarvení ukáže, kolik nám zbývá ještě baterie.

Brzdy GRX BR-RX810 jsou na gravel jednoduše ideálem, který vám dodá jistoty i v těžších sjezdech a jen opravdu při jízdě na absolutní hraně se vám může stát, že budete v zatáčce příliš „dlouzí“.

Kola dodalo Miche, což je firma s podobným příběhem jako Wilier, která existuje už od roku 1919 a továrnu má také kousek od Bassana. Stačilo by tedy mít řazení a brzdy od Campagnola a kolo by bylo úplně celé z Benátska. Jde o trochu vyšší ráfky, ale nejsou tak vysoké, aby měly nějaký výrazný vliv na aerodynamiku nebo jiné jízdní vlastnosti. Jejich tuhost je ale skutečně závodní.

Za zmínku rozhodně stojí sedlo Prologo Dimension AGX, která se ukázalo být na gravel geniálním. Je dost krátké, ale umožňuje skutečně pohodný posed, i když jezdec nalehne na řídítka. Sedlovka, kterou Wilier vyrábí speciálně pro Rave, má oválný tvar a integrovanou baterku od řazení. Bohužel vložka, která ji v rámu drží, je dost malá a při montáži se snadno stane, že zapadne dovnitř. Navíc se docela špatně utahuje a je třeba použít dost síly, aby sedlovka neprokluzovala. Aerodynamický tvar má výhodu v tom, že si sedlo do kola nikdy nedáte nakřivo – špička bude vždy směřovat kupředu.

Specifikem jsou i řídítka, které výrobce označuje jako J-bar - proč vybrali Italové takový název, když jsou do tvaru písmene Y, jen těžko odhadovat. Představec a berany jsou spojené do jednoho aerodynamického kusu, takže můžete nastavit pouze výšku představce, ale ne jeho sklon. To jde navíc ještě obtížně, protože potřebujete kroužky, abyste představec dotáhli. Aerodynamické vložky se dají dát jen pod řídítka, nikoliv nad ně. Po menším laborování se ale podařilo dosáhnout kýženého posedu. „J řídítka“ lze rozhodně kvitovat, protože mají klasický gravel tvar, kdy jsou oblouky vytočeny směrem ven a umožňují tak lepší kontrolu. Nevýhodou aerodynamických řídítek je nepohodlný úchop „nahoře“, je třeba se držet zejména za páky.

Kolo v „plné polní“ – s bikovými SPD pedály a košíkem na bidon – váží 8,6 kg. Vzhledem k ceně a typu kola by se dala čekat spíše cifra začínající sedmičkou, ale komfort v podobě elektronického řazení, aerodynamických prvků a zejména nešizených gravel plášťů v šíři 40 mm zkrátka něco váží. 

U gravelu jsou velmi důležité pláště, které jsou často jediným prvkem poskytující odpružení. Ital si obul Itala, to jinak nejde. Takže kolo je dodáváno s plášti Vittoria Terreno Mix o šíři 40 mm, což je vhodný kompromis. Jiní recenzenti, kteří sedlali týž model s plášti ve verzi na sucho, si stěžovali, že na mokru bylo kolo absolutně neovladatelné. S verzí mix v českých lesech dobře pochodíte a na asfaltu vás nebude výrazně brzdit. Pozor na to, že rám umožňuje největší šířku plášťů 42 mm. Bikové pláště tam opravdu nedáte.