Kapitola 1. 20 let a dost. Patenty, které formovaly MTB

21. 07. 2026
Petr Bureš
Servis
Foto: Archiv MTBS

V celkem čtyřdílném seriálu článků se společně podíváme na historii, současnoust i budoucnost patentů, které nejvíce ovlivňovali horskou cyklistiku...

Známá loga jako FSR, Maestro, VPP nebo DW-Link patří dnes ke klasickým pojmům, které charakterizují jednotlivé výrobce. Jak je to ale ve skutečnosti s platností jednotlivých patentů a možnostmi jejich používání?

Na první pohled se může zdát, že horské kolo a jeho vlastnosti určuje především jeho geometrie, potažmo použité materiály či zdvih odpružení. Ve skutečnosti se ale v posledních třiceti letech tyto parametry zásadním způsobem měnily, a to především díky několika konstruktérům, kteří zejména v devadesátých letech intenzivně vymýšleli vlastní systémy zadního odpružení a horským kolům tak dávali buď punc vlastní originality, nebo na ně, zejména v rámci sjezdových kol, aplikovali konstrukce z motocyklů.

Některé systémy zadního odpružení tak byly a dodnes jsou logicky spojovány s konkrétními značkami. FSR se Specialized, VPP se Santa Cruz a Intense, DW-Link s Iron Horse a Pivotem, Maestro s Giantem. Když se jiný výrobce chtěl vydat podobným směrem, musel buď hledat vlastní cestu, nebo uzavřít licenční dohodu s majitelem konkrétního patentu, kterému pak musel platit poplatky za využívání dotyčného systému.

Záleželo tak na tom, kolik měla která značka peněz a zda měla dostatek ambicí na to, aby vyvíjela, mnohdy cestou „pokusu a omylu“, vlastní konstrukce rámů, což bylo samozřejmě nejdražší, nebo si „jen“ vybrala některý z funkčních patentovaných systémů a za jeho používání zaplatila. Většina ostatních pak buď jen modifikovala stávající řešení tak, aby nemusela platit ani za patenty, ani za drahý vývoj, ale přitom neopouštěla konstrukce chráněné patentem.

Jenže patent samozřejmě není věčný. Standardní ochrana technického řešení trvá většinou dvacet let od původního data přihlášení patentu. A tak dnes postupně dochází k situaci, že většině původních technologií, které kdysi představovaly konkurenční výhodu a někdy dokonce významnou součást obchodní strategie konkrétních značek, postupně končí patentová ochrana. Proto je stále častěji možné vidět u více výrobců velice podobná řešení, která byla donedávna charakteristická jen pro hrstku značek.

To však neznamená, že si dnes může kdokoli jednoduše okopírovat jakýkoli rám. Původní patent může být dávno „mrtvý“, zatímco konkrétní pozdější konstrukční řešení zůstává chráněno. Patentové války tedy rozhodně nekončí. Pouze se mění jejich charakter, množství a také skladba jejich tvůrců.

Pojďme se nyní společně podívat na to, jak šel čas s nejznámějšími patenty v cyklistice, které z nich opravdu formovaly horská kola a které se staly nedílnou součástí cyklistického průmyslu i po jejich vypršení.

FSR: první velký patentový příběh

Na začátku devadesátých let se horská kola teprve učila, jak efektivně odpružit kolo. Zanedlouho poté, co se objevily první sériově vyráběné odpružené vidlice, se začalo pracovat i na zadním odpružení. Nejjednodušším řešením byl klasický jednočep. Celá zadní stavba se otáčela kolem jediného hlavního čepu a tento princip používaly v různých obdobích desítky značek včetně Cannondale, Scottu, Meridy, Kony, Orange, Marinu, KHS a dalších.

Jednočepový systém byl natolik starý a obecný, že nebylo možné patentovat samotnou myšlenku „zadní stavba se otáčí kolem jednoho čepu“. Patentovatelné mohlo být konkrétní konstrukční provedení, uchycení tlumiče nebo specifická kombinace prvků.

Zcela jiný příběh se začal psát v roce 1992. Tehdy si americký konstruktér Horst Leitner nechal patentovat systém zadního odpružení, který se později stal základem technologie známé jako Horst Link a následně pak FSR. Klíčový patent byl zapsán 21. ledna 1992 a jeho podstata spočívala v umístění jednoho z čepů na zadní stavbě před osou zadního kola. Tím se zadní kolo mohlo pohybovat jinak než u klasického jednočepu a konstruktér získal větší kontrolu nad tím, jak se při propružení mění poloha osy a jakou vazbu to má na brzdnou reakci.

Patenty US 5,509,679, US 5,678,837 a US 5,899,480 se později staly základem patentové ochrany tohoto řešení. Patentová práva byla následně převedena na Specialized, které systém komerčně rozvinulo pod označením FSR a převedlo do masové produkce i díky tomu, že ho následně pod licencemi využívali i další značky jako Intense nebo Norco.

Původní patentová ochrana FSR již dávno skončila. U jednotlivých patentů se tak stalo přibližně mezi lety 2012 a 2013. To je důležitý moment, protože právě od té doby už není původní princip Horst Linku chráněn původními patentovými nároky a dnes tak na principech tohoto systému jedou desítky různých výrobců napříč modelovými řadami.

Mert Lawwill: patent už z roku 1987

Tak trochu ve stínu Horsta Leitnera je dnes jeden z nejstarších patentů Merta Lawwilla US 4,789,174 A – Suspension bicycle. Jeho historie totiž sahá už k 27. dubnu 1987 s tím že patent byl zveřejněn 6. prosince 1988. Souvisel s komplexním pojetím odpružení horského kola v rámci kterého Lawwill pracoval s paralelogramem nejenom na zadní stavbě ale i v rámci přední odpružené vidlice.

Méně známá informace je, že tehdy kolo postavené na Mertových patentech jako jeden z prvních nabízel Gary Fisher.

Podstatou Lawwillova systému byla paralelogramová zadní stavba, u níž byla zadní osa vůči rámu zavěšena pomocí dvojice horních a dolních ramen. Tím se zadní kolo pohybovalo po přesně definované dráze a zadní stavba mohla být odpružena bez klasického jednoduchého jednočepového kyvného ramene. V podstatě šlo předchůdce virtuálního zavěšení, které ale spatřilo světlo světa o dekádu pozdeji.

Zjednodušeně řečeno: Lawwill předběhl dobu, když přišel s myšlenkou odpružení zadního kola pomocí paralelogramu v době, kdy se moderní MTB odpružení teprve rodilo. Jeho systém se posléze objevil u značek jako Yeti, nebo Schwinn a v rámci prvního modelu i na Tomac Magnum 204.

Lawwill následně svůj koncept dále rozvíjel. Klíčový patent US 5,121,937 A byl zapsán 13. prosince 1990 a přesně popisuje systém s dvojicí dolních a horních ramen, propojených svislými vzpěrami u náboje zadního kola. Výsledkem je v podstatě čtyřramenný paralelogramový mechanismus, jehož geometrie měla mimo jiné omezovat nežádoucí reakce na šlapání.

Z logiky věci je tedy i tento patent dnes veden jako vypršený. Jeho standardní konec ochrany sice vypršel 13. prosince 2010, ale patent ve skutečnosti zanikl již dříve kvůli neuhrazení pravidelných udržovacích poplatků. U amerického patentového úřadu je uvedeno, že k zániku kvůli nezaplacení poplatků došlo již 4. září 2005.

GT a jeho "patentová smršť"

Druhá polovina devadesátých let pak znamenala doslova boom celoodpružených horských kol v rámci které se hodně experimentovalo nejenom se čtyřčepovými konstrukcemi ale také s dnes již zcela zapomenutými konstrukcemi plovoucích středů, které pracovali na bázi středového složení spojeného s odpruženou zadní stavbou, které se tak pohybovalo jak vůči řídítkům tak vůči sedlu, ale řešilo tím vliv šlapání na zadní odpružení.

Nejznámějším tvůrcem těchto patentů z té doby byla americká značka GT, která nejprve uvedla několik patentů v závislosti na systémech RTS a LTS v letech 1992-1994 Konkrétně šlo o sadu patentů US 5,259,637, US 5,306,036, US 5,409,249 a US 5,441,292 které posléze vypršely v letech 2013 a 2015.

Podobně jako u LTS, tak i u pozdějších patentů na i-Drive u GT nezůstalo jen u jediného zápisu. GT se nesnažilo upravit jen trajektorii osy zadního kola, ale současně oddělit pohyb středového složení od hlavního rámu. Pro systém i-Drive, který GT uvedlo až těsně na přelomu let 1999–2000 mělo připraveny patenty již od 28. října 1997, takže i v tomto případě už můžeme mluvit o dávno expirovaném patentovém řešení jehož platnost skončila bezmála před deseti roky 28. října 2017.

Plovoucí středy jel nejenom Trek

Klíčovým dokumentem pro Trek – Suspension for a bicycle having a Y shaped frame nesl označení US 5,685,553 a byl zapsán 21. září 1994. Patent přímo popisuje Unified Rear Triangle pivotably connected to a Y shaped frame a výslovně uvádí, že cílem je udržet konstantní délku řetězové linky a izolovat pohyb zadního kola od vlivu šlapání. Patent rovněž popisuje umístění čepu v blízkosti středového složení s cílem omezit jeho pohyb.

Tento systém se tehdy objevil nejenom v rámci jeho karbonového modelu Y, ale dostal ho i Gary Fisher Joshua. Výrazně přepracovaný ale na stejném principu pracující systém jen s výrazně výše umístěným středem, dostal také první celoodpružený Klein Mantra. Mimochodem bylo to přesně v roce, kdy Trek koupil značku Klein. Konstrukce Mantry měla sice ještě původ u Gary Kleina, ale postupně pak v dalších letech přešla její výroba do továren Treku.

U tohoto amerického patentu US 5,685,553 skončila standardní patentová ochrana po běžné lhůtě dvaceti let od první patentové přihlášky, tedy přibližně v březnu roku 2015.

21. 07. 2026
Servis
Foto: Archiv MTBS

Petr Bureš

6731 článků

Jeden ze zakladatelů a majitelů MTBS.cz, guru technické části redakce, senior testrider, ale také velký fanda retro MTB a vůbec celé historie horské cyklistiky. Mezi jeho hlavní zaměření patří zejména testy, představování novinek, ale také ekonomické zprávy související s cyklo byznysem a obchodními cyklistickými akvizicemi. Kdysi závodil ve sjezdu i v maratonech, ale baví ho objevovat zajímavá místa i na gravelu nebo e-bicích.