V celkem čtyřdílném seriálu článků se společně podíváme na historii, současnoust i budoucnost patentů, které nejvíce ovlivňovali horskou cyklistiku...
Po pionýrských dobách patentových devadesátek, které jsme si popsali v první kapitole tohoto seriálu Kapitola 1. 20 let a dost. Patenty, které formovaly MTB, a novém virtuálním období po přelomu tisíciletí, o kterém jsme si povídali v druhém díle Kapitola 2. Patenty – Nové milénium ve znamení virtuálů, se dnes posuneme k přelomu první a druhé dekády, kdy se hektická situace s patenty začala pomalu zklidňovat.
V první dekádě nového tisíciletí už horská kola nabízela obrovské množství různých konstrukčních řešení. Zatímco klasický jednočep zůstával jednoduchým a svobodně použitelným základem, další systémy ukázaly, že pomocí přesného rozmístění čepů lze chování zadního kola výrazně měnit a ladit.

Postupem času tak přestaly vznikat nové revoluční konstrukce jako houby po dešti, ale patentové bitvy se přesunuly od obecných principů ke konkrétním konstrukčním detailům popisujícím přesné kinematické vztahy a umístění jednotlivých čepů, zatímco vizuálně šlo v podstatě o velice podobná řešení.
Nejvýraznějším příkladem, který se začal objevovat v rámci druhé dekády tohoto století, byl – a stále vlastně je – systém obecně popisovaný jako high-pivot, který se dnes používá v podstatě na všech typech zadního odpružení od jednočepů po čtyřčepy, ale přináší zásadní změnu vlastností díky přidání jedné řetězové kladky umístěné zpravidla buď přímo do osy čepu zadní stavby, nebo do jeho bezprostřední blízkosti.

Samotná myšlenka vysokého hlavního čepu není zas tak nová. Konstrukce s vysoko umístěným hlavním čepem se objevovaly už dávno před současnou vlnou enduro a sjezdových kol. Starší systémy využívaly například GT, Cannondale i někteří další výrobci jako například české RB, byť většinou pouze v rámci různých prototypů nebo závodních továrních speciálů, které se nikdy nedostaly do prodeje.

První boom high-pivotů tak trochu souvisel s boomem integrovaných převodovek v rámci sjezdových kol, který vrcholil kolem roku 2010. Jelikož se ale nakonec ukázalo, že nejde o jednoduše masově využitelná řešení, s koncem těchto experimentů ustal také vývoj tohoto konceptu.
Dnes přitom obecně platí, že nikdo nemůže vlastnit obecný patent na větu „hlavní čep je umístěn vysoko“. Patentovat lze pouze zcela konkrétní konstrukční provedení. Například přesné uspořádání hlavního čepu, zadní osy, vahadel, brzdového mechanismu, uložení a přesnou polohu doplňkové idler kladky.
Právě takový příklad představuje například patent společnosti Devinci US 11,845,509 B2. Patent má datum vzniku v roce 2020 a je stále aktivní s uvedenou expirací 4. června 2042. Chrání konkrétní konstrukci zadního odpružení, v níž se kombinuje vysoký hlavní čep a idler kladka.

High-pivot má totiž jednu zásadní vlastnost: při pohybu zadního kola dozadu se výrazně mění vzdálenost mezi středem a osou zadního kola. To znamená větší vliv na šlapání kvůli výraznému prodlužování řetězové linky.
Proto se v high-pivot patentech objevují specifické idler kladky umístěné v ose tohoto čepu, které tento problém přesně řeší.
Patentová ochrana pak zpravidla míří například na:
Právě zde dnes aktuálně probíhá nejintenzivnější patentová konkurence.
Trek, Cannondale, Norco, Forbidden, Deviate a další výrobci již několik let používají různé kombinace jednočepových, vícečepových a high-pivot konstrukcí.

Charakter tohoto řešení ho však předurčuje zejména pro vysokozdvihové gravity modely, kde je velký důraz kladen především na charakter odpružení a nevadí komplikovanější a těžší konstrukce.

U XC a trailových kol proto tento typ odpružení nenajdete, protože kvůli vyšší hmotnosti, hlučnosti i nižší účinnosti způsobené ztrátami vznikajícími větším třením v komplikovaných kladkových systémech se v těchto kategoriích jednoduše nevyplatí. Naproti tomu u sjezdových speciálů se na hmotnost tolik nehledí a prim zde hraje efektivita odpružení.
Výraznou novodobou patentovou aktivitu lze sledovat u Yeti. Značka dlouhodobě pracuje s vlastními vícečepovými systémy a virtuální technologií Switch Infinity.

Její nejnovější patentové aktivity se pak posouvají k velmi komplexním mechanismům s více čepy a měnícím se umístěním hlavního čepu zadní stavby. Jak navíc naznačuje poslední z představených novinek značky, je možné, že systém Switch Infinity, postavený na dvojici malých pístků a svislé trajektorii posuvu spodního uchycení čepu zadní stavby, bude postupem času nahrazen novým, výrobně jednodušším řešením, které však bude i nadále umožňovat precizní ladění chodu zadního odpružení.

Yeti tak představuje příklad výrobce, u něhož patentová ochrana nechrání pouze základní konstrukční princip, ale konkrétní kinematické řešení. Přitom pravidelně dbá na to, aby své patenty chránil minimálně po celou dobu výroby daného systému, a minimálně v případě Switch Infinity je využívá výhradně pro vlastní potřebu a nikomu dalšímu je licencovat neumožňuje.
Když švýcarská značka BOLD Cycles v roce 2015 poprvé představila model Linkin, většina lidí se soustředila hlavně na to, že „tlumič není vidět“. Ve skutečnosti ale nešlo jen o zajímavý designový trik. Firma kolem konstruktéra Olivera Kreutera tehdy vyvinula kompletně nový konstrukční koncept rámu, který nejen umožnil skrýt tlumič dovnitř spodní části předního trojúhelníku, ale zároveň kolem něj navrhnout zcela novou kinematiku odpružení.

V roce 2019 koupil švýcarský Scott většinový podíl v Boldu. Hlavním důvodem byly právě patenty související s integrovaným tlumičem, které pak následně Scott implementoval hned do několika modelových řad v čele se Sparkem nebo Geniusem a v jejich modifikacích pokračuje i v současnosti, když letos uvedl druhou generaci modelu Spark s výrazně přepracovaným umístěním tlumiče i novou kinematikou.


Na rozdíl od většiny systémů zadního odpružení není technologie BOLD chráněna jediným patentem. Dnes ji tvoří několik patentových skupin zahrnujících desítky národních patentů, které nechrání pouze samotné ukrytí tlumiče do rámu, ale také vnitřní nosnou konstrukci rámu, vnitřní vahadla, servisní přístup i přenos sil na tlumič. Po převzetí značky BOLD společností Scott v roce 2019 navíc postupně vznikají další generace patentů použitých na modelech Spark, Genius, Ransom a dalších. Tady se dá obecně mluvit o jedné z mála aktuálních výjimek, kdy je patentové specifikum jasně viditelné na první pohled a oproti konkurenci nepřináší jen funkčně specifické řešení, ale také výraznou vizuální odlišnost charakteristickou pro daného výrobce.
Zatímco od počátků horské cyklistiky jsme byli zvyklí na to, že se patentovala zásadní konstrukční řešení, díky kterým se mnohdy tvořila identita jednotlivých značek, dnes už to většinou neplatí. Klasickým případem jsou dnes masově využívané čtyřčepy, které se používají napříč všemi výrobci ve velmi podobných provedeních. Výrobcům tak ve většině případů nestojí za to platit horentní sumy za patent něčeho, co specifikuje milimetrové vzdálenosti, ale z pohledu designu nebo funkce jde pouze o marginální rozdíl oproti jiným výrobcům.
Moderních cyklistických patentů sice stále vzniká určité množství, ale v rámci této kategorie je často obtížné vysvětlit jejich hlavní podstatu jednou větou. Nejde už jen o „čtyři čepy“ nebo „dva vahadlové články“. Patentové nároky většinou kombinují přesné polohy čepů, pohyb jednotlivých článků, vztah k zadní ose, práci s tlumičem a v poslední době například i vedení řetězu, případně specifické trasování kabeláže nebo dvířka a otvory pro vnitřní úložné prostory v rámech, které se od sebe mohou lišit nejen velikostí a tvarem, ale především systémem zavírání.
Zatímco v minulosti stavělo mnoho značek svůj úspěch právě na vlastních patentech a vizuálně specifických konstrukcích, dnes většina výrobců ani žádné patenty nevyužívá a staví buď na zcela generických rámech a geometriích, nebo sice na vlastních rámových řešeních, ale bez drahé globální patentové ochrany.
Vložit komentář