Bikecheck: 6T9 Přemka Tejchmana

Dnešek by se dal s trochou nadsázky nazvat dnem českých enduro kol. Dnes jsme vám totiž nejprve ukázali, jak se po relativně dlouhé době blíží finální fáze produkce nového celoodpruženého endura od Rock Machinu a čím bude tohle kolo specifické (Michal Prokop testoval nový Rock Machine Whizz), abychom se nyní mohli společně podívat na úplně jiný příběh vývoje a garážové výroby rámu, kdesi v Podkrkonoší, za nímž stojí jen dva lidé; Přemek a Pepa.

Za Rock Machinem stojí poměrně velký tým lidí, kteří řeší od počátku každý detail nového rámu a po vzoru předchozí generace Blizzardu také jeho univerzální zdvihové i geometrické možnosti proto, aby se z jednoho konceptu dalo postavit co nejvíce různých modelů a co nejvíce šetřit na nákladech. Zcela jiný příběh je Rock Machine, i co se samotné výroby týká, protože jakkoli je veškerý vývoj a testování zcela v režii české značky, samotná výroba bude probíhat daleko za hranicemi Česka v klasickém režimu sériové, dlouho plánované výroby s navazující dopravou přes půl zeměkoule.

Oproti tomu je 6T9 Frames klasickou garážovkou. Kluci nejprve řešili, aby měli na čem jezdit, a teprve poté začali přemýšlet o tom, jak a kde všude rám vyšperkovat více "do hezka". Přemek Tejchman několik let spolupracoval s československými značkami Kellys a Qayron, kde měl, zejména v první fázi možnost podílet se na vývoji a konzultacích, které se týkaly geometrií enduro strojů. Jenže jakmile se dal do kupy finální rám, potřeba ani chuť reflektovat na další připomínky nebyla, a tak se dalo dříve nebo později očekávat, že si Přéma začne hledat nějakou svou vlastní cestu.

A ta přišla loni v květnu. Poté, co padlo rozhodnutí o ukončení spolupráce s Qayronem, se Přemek Tejchman rozhodl, že se stane svým vlastním pánem a nové kolo si prostě postaví. Co chce, věděl. Jakou geometrii má jeho nový bike mít, také věděl, a co je nejdůležitější, měl nejenom skvělé rodinné zázemí s pochopením pro jeho vášeň, ale také svého "přítele po boku" Pepu Ferdu, se zkušenostmi se strojní výrobou ve firmě CS5 Enginnering.

"První práce na novém rámu začaly někdy v polovině loňského roku kdy jsem začal vymýšlet kinematiku. Trvalo pět měsíců, než jsem měl jasno a další tři měsíce pak než byl na světě první rám. Zaplatil jsem si kvůli tomu program a naučil se v něm dělat. Že to bude z oceli, jsme věděli od začátku. Nejlíp se s ní pracuje a dá se poměrně snadno upravovat v případě potřeby a operativně cokoli měnit." popisuje Přéma začátky příprav, které vyvrcholily letos v lednu kdy byl hotový první rám.

Tak vznikla z hliníkových profilů stolice pro výrobu a svařování rámu v době, kdy prvním strojem v nové dílně byla pouze stojanová vrtačka. Většina přípravných prací se odehrávala ve svěráku ručně, flexou a pilníkem a byly to stovky hodin, mnohdy stylem pokus omyl.

"Jelikož neměl Pepa občas čas a já se potřeboval s kompletací posunout, musel jsem se naučit i svařovat," s úsměvem vykládá Přéma, ukazujíc na místo zpevňující navářky u sedlové trubky. "Hele, na to že to byl můj první svár TIGem, tak docel dobrý, ne?"

Uložení zadní stavby mají na svědomí dvě vahadla. Ta jsou jako jediná vyrobena z hliníku a hrají dočasnou roli v první testovací fázi. V další generaci rámu, kterou Přéma chystá, už by měla mít vahadla designově líbivější podobu vycházející buď z CNC, nebo technologie 3D tisku, ale alfou a omegou bude cena.

Posunout by se měly oproti prvním dvěma prototypům také některé další detaily jako například patky zadní stavby, které by měly být nově kompatibilní s UDH úchytem přehazovaček, a učesanější by mělo být i vnitřní vedení kabeláže sedlovky, protože to současné proběhlo tak trochu na punk, aku vrtačkou v místě k tomu nejvhodnějším.

"Doteď jsme řešili takový obyčejný CrMo trubky a nechávali je bez lakování v RAW stylu jen párkrát přelakovaný čirým lakem kvůli životnosti. Už mám ale vyhlídnutý speciální Reynolds CrMo trubky s označením 835, který jsou zeslabovaný, víc nerezový, kalený vzduchem, takže by se kvalita i hmotnost rámu měly ještě dál posunout," prozrazuje Přéma plány pro další evoluční prototyp, který má vzniknout údajně do konce letošního roku, na kterém chce zkusit i novou povrchovou úpravu.

O tom, že proběhlo testování více než úspěšně, svědčí fakt, že Přemek Tejchman vystoupal na všech šesti letošních závodech české Enduro Serie na stupně vítězů a celkově se stal tak jejím vítězem. Pojďme se tedy podívat, na čem konkrétně Přéma letos jezdil.