O tom, že jsou elektrokola vázána na dnešní dobu již celkem zastaralou evropskou legislativou jste možná již slyšeli, protože se o tom docela často diskutuje na všemožných fórech, debatách, či skupinách, ale jestlipak víte jakým směrem se má ubírat legislativa nová, která je již v poměrně pokročilém stádiu příprav?

V tomto dlouhém, ale věcném článku, jehož text jsme převzali s laskavým souhlasem magazínu ebike.cz se dozvíte vše, co se na nás v bodoucnosti chystá a samozřejmě, že je velkou otázkou, zdali to je nebo není posun "k lepšímu".

Pro většinu cyklistů je norma EN 15194 jen nicneříkající zkratka na štítku rámu. Pro výrobce je to ale „bible“, která určuje, co se smí a nesmí v Evropě prodávat jako elektrokolo. Aktuálně platnou verzi z roku 2017 (aktualizovanou v roce 2023) má brzy nahradit její nová generace s pracovním názvem prEN 15194:2026.

Změny jsou místy zásadní. Elektrokolo přestává být vnímáno jako bicykl s přidaným motorem a legislativně se posouvá do kategorie chytrých zařízení, kde hraje hlavní roli kybernetická bezpečnost. Podobně jako u smartphonů nebo moderních aut.

Norma EN 15194: „Bible“ výrobců elektrokol dostává aktualizaci

Současná norma EN 15194:2017+A1:2023 řeší především to, aby vás kolo „nekoplo“ proudem, nerušilo okolní elektroniku a mělo bezpečnou baterii. Definuje základní pravidla – 250 W, 25 km/h, asistence jen při šlapání.

Nová verze jde mnohem dál. Reaguje na to, že moderní elektrokola mají firmware, diagnostiku, bezdrátovou komunikaci s mobilem a aktualizace přes internet. Jsou to fakticky „počítače na dvou kolech“ – a s tím přicházejí nová rizika.

Finální schválení nového návrhu se očekává v listopadu 2026, přičemž plná platnost nastane pravděpodobně od začátku roku 2027.

Kyberbezpečnost: Když se můžete hacknout i na kole

Toto je největší novinka. Zatímco současná norma kyberbezpečnost vůbec neřeší, nová verze přidává celou přílohu věnovanou ochraně proti digitálním útokům.

Co to znamená v praxi:

Výrobci budou muset povinně používat digitálně podepsaný firmware. Motor přijme jen software, který má „digitální razítko“ od výrobce. Nemůžete si stáhnout z internetu alternativní firmware a nahrát ho do řídicí jednotky.

Zavádí se Secure Boot – kolo při každém zapnutí zkontroluje, zda s jeho systémem nebylo manipulováno. Podobně jako u moderních smartphonů nebo počítačů s Windows 11.

Řídicí jednotka bude logovat útoky. Každý pokus o nahrání neautorizovaného softwaru nebo změnu konfigurace se zapíše do „černé skříňky“. Při reklamaci nebo nehodě to výrobce uvidí.

Důležité je oddělení komunikace od kritických funkcí. Pokud má kolo Bluetooth nebo aplikaci v mobilu, musí být tato brána (něco jako firewall) oddělena od řízení motoru a brzd. Hacker se tak přes mobil nedostane k ovládání kola.

Proč je to důležité? Moderní elektrokola se aktualizují přes internet, diagnostikují si chyby a komunikují s cloudovými službami výrobců. Bez zabezpečení by útočník mohl teoreticky změnit chování motoru nebo způsobit jiné nebezpečné situace.

Konec éry snadného čipování

Tuningy elektrokol jsou v Česku relativně rozšířené a zatím prakticky nepostihovatelné. Odhadem jezdí tisíce načipovaných kol, která překračují limit 25 km/h. Nová norma to má zásadně ztížit.

Anti-tampering 2.0:

Systém musí aktivně vyhodnocovat věrohodnost dat ze senzorů. Pokud senzory hlásí, že se zadní kolo točí rychle, ale pedály stojí nebo se točí pomalu, řídicí jednotka to vyhodnotí jako manipulaci. Klasické čipování, které „oklamává“ rychloměr, přestane fungovat.

Kritické parametry jako výkon, maximální rychlost nebo převodový poměr musí být chráněny kryptograficky. Nemůžete je změnit běžně dostupnými nástroji. A jakýkoli pokus o změnu musí být detekovatelný a zaprotokolovaný.

To znamená konec laciných čipů za pár tisíc korun, které se instalují mezi senzor a řídicí jednotku. Moderní systémy budou takové manipulace rozpoznávat a zaznamenávat.

Dopad pro uživatele: Tuning bude buď nemožný, nebo velmi drahý a komplikovaný. Výrobci budou mít jasné důkazy o manipulaci, což znamená ztrátu záruky. V budoucnu může policie nebo pojišťovna snáze odhalit načipované kolo.

Je také dost možné, že to přiměje další výrobce zavést ochranu elektrokol proti krádeži, tak jak to udělal Bosch – když už bude kolo obsahovat kryptograficky chráněné čipy, je to logický další krok.

Baterie musí přežít pád ze stojanu

Nová norma přiznává, že laboratorní testy v minulosti neodpovídaly realitě městského provozu. V praxi se totiž nejčastěji stává, že kolo spadne ze stojanu na bok – a právě to často končilo vylomeným plastovým držákem baterie.

Co se mění:

Současná norma EN 15194:2017+A1:2023 vyžaduje testování baterií podle přísnějšího standardu EN 50604-1+A1. Tento standard bude povinný od 15. května 2026.

Nová norma ale jde dál. Explicitně upozorňuje na reálný scénář pádu kola na bok – například když kolo spadne ze stojánku nebo při běžném převrácení. Norma sice zatím nezavádí konkrétní test na tento scénář, ale důrazně doporučuje výrobcům provést analýzu rizika a konstruovat držáky robustněji.

Proč je to důležité: Baterie elektrokola váží 2–3 kilogramy a obsahuje desítky lithiových článků. Pokud při pádu praskne držák a baterie se uvolní nebo poškodí, může dojít k požáru. Novější konstrukce držáků musí takový pád vydržet bez poškození.

ABS a chytré zámky: Nové technologie, nová pravidla

S nástupem moderních technologií se do normy dostávají systémy, které dříve na kolech nebyly běžné. Nová norma rozšiřuje seznam bezpečnostních funkcí, které musí splňovat přísnější požadavky na spolehlivost.

Dvě nové bezpečnostní funkce:

Prevence zablokování kol nad 15 km/h – toto míří na elektronické zámky proti krádeži, které jsou integrovány v motoru nebo náboji. Musí být technicky zajištěno, že se zámek nikdy neaktivuje za jízdy. Představte si, že jedete 25 km/h a motor náhle zablokuje zadní kolo.

Prevence selhání brzd způsobená elektronikou – toto je příprava na masivnější nástup ABS u elektrokol. Systém musí být navržen tak, aby i při výpadku elektroniky nebo baterie brzdy fungovaly mechanicky. Bezpečnostní fail-safe.

Obě tyto funkce musí splňovat úroveň spolehlivosti PLr c (Performance Level required), což znamená měřitelně nízkou pravděpodobnost selhání. Není to jen „dobrá praxe“, ale technicky ověřitelný požadavek.

Od směrnice k nařízení: Přísnější vymahatelnost

Tato změna zní nudně, ale má velké dopady na to, jak se norma bude vymáhat v praxi.

Legislativní posun:

Současná norma je navázána na starší Směrnici o strojních zařízeních (2006/42/EC). Směrnice musí členské státy převést do národní legislativy, což přináší odlišné výklady.

Nová norma je harmonizována s novým Nařízením (EU) 2023/1230, které nahradí směrnici od 1. ledna 2027. Nařízení je přímo závazné ve všech členských státech bez nutnosti transpozice.

Co to znamená: Kybernetická bezpečnost už není jen „dobrá praxe“, ale zákonný požadavek pro udělení značky CE. Výrobci nemohou obejít požadavky na digitální podpis firmware nebo ochranu proti manipulaci. Kontroly budou přísnější a jednotnější napříč Evropou.

Povinné aktualizace jako u smartphonů

Podobně jako u mobilních telefonů se i u elektrokol začíná řešit životní cyklus softwaru.

Co nová norma vyžaduje:

Software a hardware nesmí obsahovat veřejně známé zranitelnosti. Pokud se objeví bezpečnostní chyba, výrobce musí vydat opravu.

Výrobce musí zajistit proces pro bezpečné aktualizace. To znamená šifrované přenosy, ověření pravosti aktualizace a možnost vrátit se k předchozí verzi, pokud aktualizace selže.

Konec „mrtvých“ systémů: V minulosti se stávalo, že výrobce po prodeji kola software nikdy neaktualizoval. Kolo mělo stejný firmware celou životnost, včetně případných bezpečnostních chyb. Nová norma to nedovoluje.

Praktický dopad: Elektrokolo bude třeba občas připojit k internetu (přes mobil nebo WiFi) a aktualizovat firmware. Podobně jako u navigací nebo chytrých hodinek. Prémioví výrobci jako Bosch nebo Shimano to už dnes částečně dělají.

Kdy se to dotkne vašeho nákupu

Návrh normy platí od ledna 2026, výrobci jej již mají k dispozici, přičemž finální schválení se očekává v listopadu. Plná shoda s novou normou bude tak nutností již od modelového roku 2027.

Co to znamená pro kupujícího:

Modelový rok 2025/2026: Většina kol se bude ještě řídit staršími pravidly. Prémioví výrobci (Bosch, Shimano, Yamaha) už ale pravděpodobně nové kybernetické požadavky implementují předem, protože vývoj jejich systémů trvá roky.

Modelový rok 2027 a dál: Zde už bude plná shoda s novou normou povinností. Všechna nová kola prodávaná v EU musí splňovat požadavky na kyberbezpečnost, anti-tampering a další změny.

Pokud kupujete v roce 2026: Ptejte se prodejce, zda kolo už splňuje novou normu. Kola s novými systémy budou bezpečnější, ale také dražší a méně otevřené pro vlastní úpravy.

Pokud máte starší kolo: Nemusíte se bát. Stávající kola nebudou muset být dodatečně upravena. Nová norma se týká jen nově prodávaných modelů.

Co to všechno znamená pro vás

Elektrokola budoucnosti budou bezpečnější – méně požárů baterií, spolehlivější ABS, ochrana proti hackingu. To je pozitivní.

Na druhou stranu budou mnohem uzavřenější. Pro domácí kutily a tunery bude čím dál těžší do systému zasáhnout, aniž by to kolo poznalo a zapsalo do „černé skříňky“. Podobně jako u moderních aut nebo iPhonů.

Tuning se dostává do nelegality: V Česku jsou zatím načipovaná elektrokola těžko odhalitelná. S novou normou se to změní – aktivní detekce manipulací, logování pokusů o změnu parametrů a jednoznačné důkazy pro výrobce i případně pojišťovny.

Vyšší ceny: Kyberbezpečnost, bezpečné aktualizace a přísnější testy znamenají pro výrobce vyšší náklady na vývoj a certifikaci. To se pravděpodobně promítne do koncových cen elektrokol. Elektrokola jsou teď díky přeplněným skladům levnější než kdy jindy, takže jestli po nových ochranách netoužíte, tak nyní je ten správný krok ke koupi elektrobiku.

Zdroj: převzato z www.ebike.cz.

• 23. 02. 2026
• Servis
• Foto: Archiv MTBS