Favorit nezkrachoval, nekončí, ale ani nevyrábí

Od pondělí probíhá poměrně zajímavá debata, kterou rozvířil web seznamzpravy.cz na téma finančních problémů týkajících se Favoritu...

Autor: Petr Bureš
Foto: Archiv MTBS
Favorit nezkrachoval, nekončí, ale ani nevyrábí

V pondělí se na seznamu objevila reportáž, jejíž titulek hlásal tak trochu bulvárním stylem, že Favorit potřetí zkrachoval.

Třetí smrt legendárního Favorita. Výroba kol v Rokycanech skončila, zbyly dluhy a soudní spor

Tento článek pak převzala některá další média a stal se předmětem diskusí i na sociálních sítích, což vyvolalo následnou reakci samotného majitele ochranné známky Favorit, který se proti některým tvrzením rázně vyhradil a přiložil košaté vysvětlení situace.

Nevěřte všemu, co se píše v médiích : hvězdy nehasnou

I přes poměrně rozsáhlý text reakce pan Galoviče doporučuji přečíst si jej celý, abyste si udělali představu nejenom o tom, jak vše údajně probíhalo, ale také o všech souvislostech a zápletkách, které to s sebou během posledních tří let přinášelo.

Nebudu a nechci opakovat tvrzení, která jsou v obou textech, nicméně dovolím si k tomu všemu pár slov vlastního názoru. Obecně fandím všem, kteří chtějí něco udělat pro cyklistiku a dokázali na tom rozjet fungující business. Vydělávat peníze se dnes dá různými způsoby, a pokud se to někomu podaří, byť jen díky malé přidané hodnotě spojené s vlastní invencí, má na ně právo.

Z tohoto pohledu jsem snahy pana Galoviče sledoval téměř od počátků, tedy od okamžiku, kdy došlo ke koupi ochranných známek i následných tahanic o práva na ně a začalo se řešit, jakým způsobem, co a kde se bude vlastně vyrábět. Jelikož jsem se tehdy až tak nezajímal o podrobnosti ani o to, jak velká jsou aktiva firmy, kolik má resp. bude muset mít zaměstnanců a jaká bude potřeba investice, aby mohly vzniknout první hmatatelné produkty nové éry této značky, bral jsem s rezervou informace, že to či ono stálo desítky milionů. Vývoj prostě vyžadoval postavit novou továrnu a zaplatit dva roky příprav několika prototypů. Bez masivních investic se rozjezd podobného businessu prostě dnes neobejde.

Každý dělá to co umí, jak to umí a předpokládám, že podle svého nejlepšího vědomí a svědomí to dělal tehdy i pan Galovič. Nový Favorit však stále více a více připomínal privátní show postavenou na výjimečnosti, exklusivitě a něčem, co s původní myšlenkou Favoritu nemělo příliš společného. Ale i tehdy jsem přivřel obě oči a zajel se podívat do nově otevřeného showroomu v Praze, který připomínal designový butik s drahým oblečením v Pařížské. Bohužel s českým pojetím cyklistiky měl tenhle koncept společného pramálo a musel jsem v nitru duše dát za pravdu několika mým kolegům, kteří již v té době o majiteli firmy hovořili jako o egomaniakovi a nikoliv skutečném fandovi cyklistiky a srdcaři.

Díra na trhu, která (ne)existovala

Původně totiž vznikl obchodní záměr udělat z Favoritu exklusivní značku zacílenou na movité uživatele, kteří kolo chtějí mít jako dopravní prostředek do města, jehož hlavní devízou má být design. Tehdy si prý firma udělala průzkum trhu, na jehož základě zjistila, že u nás tento segment kol v podstatě neexistuje, a tudíž je logické, že po něm bude zřejmě poptávka.

Vznikla tedy první modelová řada označená jako URBAN, ve které se nabízela čtveřice modelů s různými řídítky, rámy pro pány i dámy vybavená exklusivními doplňky, kterým vévodil leštěný představec s integrovanou svítilnou, kožená sedla či pohon postavený na vícerychlostních nábojích a řemenech. Na slavnostním otevření se tehdy ještě společně s Galovičem usmíval také designér Petr Novague, který je dnes paradoxně s Richardem Galovičem na kordy a soudy mají rozhodnout o tom, jaký díl zásluh má na designu prvních modelů nového Favoritu. A jedním z bodů svárů je dnes dokonce i získané ocenení RedDot, které Favorit za svou kolekci získal v roce 2016. Jako designér je pod ním totiž podepsaný právě Novague, ovšem údajně neprávem, jak dnes tvrdí Galovič.

zleva: Martin Laho, Richard Galovič a Petr Novague

Přitom právě dosažená designová ocenění měla v té době posloužit jako hlavní marketingový nástroj pro posílení povědomí o značce Favorit, byť to u mnohých tehdy vyvolávalo i reakce typu, že nejde až tak o samotný Favorit, ale spíš o další posílení ega jeho majitele ...

Nicméně odvážný podnikatelský čin vyvolal slova uznání v kruzích přátel Richarda Galoviče, který ostatně precizně a trpělivě budoval image nového Favoritu především díky zmíněným prestižním cenám a anketám. Jiné ovšem byly reakce cyklistických médií a odborníků v cyklobusinessu, kteří již od prvních okamžiků upozorňovali na to, že pro Čechy je Favorit synonymem dostupného sportovního kola a mnozí očekávají i závodní modely, ale nikoli to, s čím se tehdy Favorit rozhodl oslovit zákazníky. Jak se ukázalo, ani cenotvorba custom modelů nebyla nastavena tak, aby si na sebe tento první obchodní model mohl vydělat. Pár kol sice vyrobeno bylo, ale sen či přání vyrábět stovky kol ročně ani zdaleka naplněn nebyl, a tak bylo logické, že se dříve či později muselo něco přihodit.

Aniž jsme to tušili nebo po tom nějak pátrali, odehrávala se v té době první část zásadní finanční transakce, kterou byla dotace související s podporou zaměstnanosti v severomoravském kraji. Na tu se z dnešního pohledu, a to zejména díky vysvětlení majitele firmy, dívám ještě skeptičtěji, protože snad jen opravdový naivka či snílek si může myslet, že dokáže rozjet výrobu sofistikovaných karbonových rámů se skupinou nově najatých nezaměstnaných dělníků všemožných profesí dodaných pracovním úřadem. Ani namontování a seřízení přehazovačky na již hotový rám nebo jiné běžné servisní práce v cyklistice nezvládne člověk bez zkušeností, ať se na mě nikdo z dotčených nezlobí, ale takto pojatý výrobní závod, i kdyby k jeho otevření opravdu došlo, by nemohl mít dlouhé trvání, nebo by trvalo měsíce či roky rozjet v něm smysluplnou výrobu.

2016 - konečně jsme se dočkali

Ale posuňme se dál. Sázka na to, vydělat ve "Favorit labu" výrobou custom urban biků, prostě nevyšla. Češi totiž chtěli jiné Favority a na poptávku ze zahraničí neuměl Favorit tehdy ještě adekvátně reagovat, ať už kapacitou, nebo logistikou a servisní politikou. Proto se rozhodl k dalšímu poměrně zásadnímu kroku a tím bylo dramatické rozšíření nabídky o závodní ryze silniční lajnu.

Favorit F1 Special - návrat české legendy

Tady už šlo o zcela jinou kávu, tedy alespoň co do typu kol, jejich určení a cílovou skupinu. I samotné pojmenování nových modelů F1 se najednou hlásilo k závodní historii značky. Některé konstrukční prvky jako například hliníkové patky sice k silničním rámům závodních kategorií příliš nepasovaly, ale to už bych zabíhal do přílišných detailů.

Na jaře 2016 proběhla první oficiální prezentace Favoritu odborným médiím, ze které je také výše uvedený materiál. Tím však v podstatě skončila jakákoliv spolupráce Favoritu s odbornými cyklistickými médii. K žádnému testování novinek nakonec nedošlo, protože představované prototypy nebyly k dispozici ve verzích a velikostech optimálních pro média. Prvotní jízdní dojmy ze vzorků naznačovaly, že ještě nějakou dobu potrvá odladění "much".

Nicméně nová obchodní strategie a produktová řada Favoritu evidentně posunula potenciál značky, a tak se začalo přemýšlet o současné expanzi jak výrobní, tak obchodní. Na Favoritech začínalo dokonce závodit i více jezdců, mezi kterými byla asi nejviditelnější Pavla Havlíková, která ho sedlala jako svou cyklokrosku, kterou ji ve Favoritu připravili speciálně na míru pro její malou postavu. Shodou událostí přispěla právě Pavla, resp. její prasklý rám na českém cyklokrosovém mistráku v roce 2016 spíše k negativní medializaci rámařských kvalit Favoritu, byť se později Pavle podařilo na Favoritu získat cyklokrosový mistrovský titul.

Z dnešního pohledu a ve světle zveřejněných skutečností musím nevěřícně kroutit hlavou nad tím, že firma, která je schopna vyrábět pouze větší desítky kol ročně s obratem v řádech milionů v době, kdy nemá pořádné sídlo se zajetou výrobou ani vlastní kapitál po pětiletém působení a v podstatě žádné finální ověřené produkty, na kterých by se dal postavit reálný obchodní model, sehnat investora Michala Mičku, který přislíbil vložit 70 mil. korun za 30% podíl. Vyjednávací majstrštyk, který musel být logicky zabalený do naprosto utopistické vize, počítající s celosvětovou expanzí značky včetně prodeje v USA a vytvoření několika tamních poboček.

Fajn, tady jsme opět s kolegy z cyklisticých médií kroutili nevěřícně hlavami, při pročítání tehdejší tiskové zprávy, která naznačovala, jakým směrem Favorit cílí. Relativně velký stánek na Eurobiku to měl celé odstartovat a řekněme si upřímně, přinesl určitě spoustu kontaktů, ale díru do světa s ohledem na objednávky neudělal. Navíc hlavní investor přehodnotil svůj postoj a přislíbený penězovod nakonec předčasně uzavřel.

Co naplat, že máte produkt, co naplat, že máte technologii, pomocí které umíte ručně vyrábět kola s velkým a dlouhým příběhem, když nemáte finance na realizaci a na stole jen kupu faktur za provoz firmy. To je pak těžké pokračovat. Navíc když nad vámi visí soudní hrozba, týkajíci se nevypořádaných nároků designéra Petr Novaguea. Muselo tedy padnout zásadní rozhodnutí.

 Končíme v dobrém, ale jen "na oko"

Výsledek shrnuje poslední věta Galovičova prohlášení: "Žádná společnost pod vedením pana Richarda Galoviče nebyla v insolvenci ani neprošla konkurzem." Ano, toto tvrzení je krásné, ovšem pouze do té chvíle, dokud nevíte, že existují firmy, které se zabývají výhradně likvidací jiných firem a jedné takové po dohodě pan Galovič "Favorit" prodal. Hned poté následovala samozřejmě insolvence, ovšem již pod jiným jménem a vlastníkem. Nic nelegálního to pochopitelně není, jen to svědčí opět o prioritách vlastníka, který není ochoten se ani sám podepsat na svém nezdařeném podnikatelském záměru, ať už mohl být sebelepší.

Zajímavé je také sledovat kolik firem hrálo nebo hraje nějakou roli ve vztahu s Favoritem. Mluví se o holdingu, akciovkách, eseróčkách a poměrně bohatá je v posledních letech také historie výpisu, týkající se převodů práv k vlastní ochranné známce FAVORIT a kontaktů, které jsou s ní nějak svázané. Otázka zní, na jak dlouho je vlastníkem ochranné známky společnost FAVORIT 1951 s.r.o se sídlem v Praze na Smíchově, kde jediným vlastníkem a jednatelem je Richard Galovič. Je více než pravděpodobné, že nové obchodní aktivity Favoritu budou pod hlavičkou jiné firmy, nejlépe akciové společnosti, aby se v případě dalšího nezdaru mohla do insolvence poslat ta a nebyla tím nijak dotčena vlastní práva na ochrannou známku, kterou si Galovič chrání jako oko v hlavě. Ostatně proč by také ne, protože jedině ochranná známka má dnes v této kauze nějakou cenu. 

Toto je pochopitelně moje čirá spekulace, nicméně v českém cyklistickém businessu se pohybuji již víc než dvacet let a podobné příběhy s takto spekulativními záměry nikdy nevedly ani k dobrému konci ani k prosperující uznávané značce. Přes to všechno bych si jako pamětník přál, aby se Favorit vrátil do povědomí českých cyklistů v tom nejlepším možném světle.

Bohužel si však opravdu nemyslím, že se to podaří v rámci avizovaného záměru, nabídnout zákazníkům předražené silniční modely doplněné nově o připravované elektrobiky, které chce Galovič představit spolu s inovovanou modelovou řadou závodních kol již příští rok na jaře. Další vývoj budeme samozřejmě sledovat a v rámci možností o něm informovat. 

Jaký názor máte na novodobou historii značky Favorit vy? Napište nám buď v debatě pod článkem, nebo třeba na sociálních sítích  

Přečteno - 6079x Tagy: favorit business
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. ServisPoškodí americká cla na EU výrobky i cyklistické firmy?
    Poškodí americká cla na EU výrobky i cyklistické firmy?
  2. ServisNový majitel Mavicu kupuje část Accell Group
    Nový majitel Mavicu kupuje část Accell Group
  3. ServisScott představil své nové sídlo a spolupráci
    Scott představil své nové sídlo a spolupráci
  4. ServisShimanu se daří, v prvním čtvrtletí zvýšilo obrat
    Shimanu se daří, v prvním čtvrtletí zvýšilo obrat
  5. ServisProdej Mavicu dohodnut
    Prodej Mavicu dohodnut
  6. ServisTrump odkládá zvýšení cel nejenom na kola
    Trump odkládá zvýšení cel nejenom na kola

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #4 TomN - vloženo: 13.10.2019 v 18:41:01

    Člověče, Petře, To je hodně v rukavičkách napsáno :-)

    Okolo celého tohohle projektu to od začátku smrdělo. A přesně jak píšeš, nejednou jsem si plácal na čelo, co to sakra je. Od původní myšlenky vyrábět high-end kola na kterých můžeš jet po městě do práce a o víkendu závodit, přes dotaci až po investici....

    A to všechno bez jakékoliv prokazatelné kompetence vyrábět kvalitní a funkční kola, což muselo být naprosto zjevné komukoliv, kdo to s kolem myslí alespoň trochu vážně.

    Pokud by se Galovičovi po tom, co doteď předvedl, podařilo rozjet fungující firmu produkující funkční elektrokola, byla by to největší absurdita jakou si dovedu představit :-)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #3 zirecek - vloženo: 09.10.2019 v 16:25:48

    Prvotní bylo dostat státní dotace na podporu zaměstnanosti na Jesenicku. To se povedlo využít, podojit krátkodobě stát.

    Další peripetie jako soudní spor o design, vývoj, podporu, to už jen dohra slovenského bosse zvyklého na slovenské zákulisní prostředí...

    odpověz na tento komentář
  3. avatar
    #2 Honza S. - vloženo: 09.10.2019 v 14:06:03

    Firma, která "nezkrachovala, ale ani nevyrábí" je asi jako pacient, který "nezemřel, ale ani nedýchá"...

    odpověz na tento komentář
  4. avatar
    #1 Pijer - vloženo: 09.10.2019 v 08:48:54

    Pavle ten rám praskl v roce 2017 na MS v Bieles

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744