Hroty do zimní sloty aneb sníh a led pod kontrolou!

Gumy s hroty mají asi více odpůrců, než příznivců, mnoho lidí je totiž považuje za zbytečnost. Nejsou a nikdy nebyly univerzálním zimním obutím, abychom využili naplno jejich potenciál, musí být povrch zledovatělý. Jakmile však zajedeme do hlubšího sněhu, budou se pláště spíše bořit, protože vesměs jde o klasické MTB šířky, navíc vzorek bývá často hustější a rychleji se zanáší. Širší pláště bez hrotů nám sice udělají vynikající službu ve sněhu, ovšem na zledovatělém povrchu lehce půjdou do smyku.

Na silnici se nám hroty připomenou jemným drkotáním, úměrným jejich počtu. Musíme počítat s větším valivým odporem, ale žádné drama to není. Je třeba si říct, kde všude budeme jezdit. Proto se vyrábí pláště vyloženě terénní, osazené cca třemi stovkami hrotů a pak univerzálnější, kde je jich třeba jen třetina i méně, ale zase o to rychleji se na nich jezdí po silnici. Hroty nejsou hroty v pravém slova smyslu ale spíše takovými nýtky s tupým koncem. Aby se neopotřebovaly o tvrdý povrch jako jsou kameny, či asfalt, jsou na konci opatřeny karbidem wolframu. Asi každý zná slovo "vidiák" a to je přesně onen materiál. Hrot vyčnívá z pláště jen lehce, zhruba 1 mm.

Samozřejmě že se může stát, pokud najedeme například na obrubník, či prudce měníme směr na asfaltu, že se hroty z gumy vytrhnou, nebo vypadnou. Potom nezbývá, než je vyměnit. V našich končinách nebude asi jednoduché je sehnat. Hroty většiny výrobců se od sebe liší jen minimálně a jsou navzájem kompatibilní. Náhradní hroty nabízí finský Suomi Tyres a německý Schwalbe. Jízda na pláštích s hroty se dá přirovnat k chůzi na ledu lehce posypaném pískem, je to docela bezpečné, ale nemůžeme si dovolit jet stejně, jako na suchém asfaltu.

Při výběru pláště bychom si měli rozmyslet, kde všude budeme jezdit. Pokud hlavně po zmrzlém ujetém sněhu a ledu v terénu, zvolíme účinný off road model. Některé typy mají otevřenější vzorek, vyhovující lépe sněhu, nejdražší typy se nabízejí ve skládacím provedení a jsou tudíž nejlehčí. Modelů s menším počtem hrotů je více než dost a stranou nezůstávají tak ani majitelé crossů a městských kol, pro které jsou hroty pouze takovou pojistkou proti smyku, ale nějakou velkou trakci od nich očekávat nemohou. Co se týká rozměrů, v nabídce jsou i kromě nejpoužívanějších šestadvacítek také devětadvacítky, osmadvacítky, čtyřiadvacítky a dokonce i dvacítky. Pokud chceme použít pouze jeden plášť, tak na přední kolo, ideální trakce ale docílíme pouze oběma.

Osvědčené pláště zůstávají v nabídce i více jak deset let
Většina výrobců cykloplášťů tuto okrajovou kategorii opomíjí a tak hráčů na trhu není tolik, ale i tak je slušný výběr pro různé určení. Za kolébku plášťů s hroty lze považovat Finsko, kde se jimi před lety začal zabývat gumárenský koncern Nokian. Ten si stále ujasňuje, čemu se vlastně více věnovat a tak cyklistická divize prochází různými fázemi důležitosti v rámci koncernu, což se odráží v dostupnosti této značky na světovém trhu. Ono je to již patrné z toho, jak si značka mění název, napřed Nokia, po té Nokian, teď aktuálně Suomi Tyres, ale jedná se stále o to samé.

Na sériových kolech však tuto finskou značku již téměř nenajdeme, o to větším překvapením bylo zjištění, že se stále věnuje zimním cyklopášťům s hřeby a nabízí šest různých modifikací. Legendární plášť Hakka WXC 300 je stále v nabídce, stal se známým proto, že více jak před deseti lety měl 300 hřebů s hroty z karbidu wolframu, v šířce 2,2" a přitom hmotnost pouze 750 g. Skládací, maximálně odlehčený terénní plášť byl tehdy absolutní špičkou, čemuž odpovídala i cena necelé 3 tisíce korun za kus. Jeho vývoj nebyl bez problémů, docházelo u něho k častému vypadávání hrotů, firmě se to podařilo odstranit až za několik let, kdy už byla guma dávno ve výrobě.

V té době Nokianu lehce konkurovala ještě Kenda a s plášti do zimy začal laborovat i Schwalbe, Continental se přidal až později. Kenda dokázala nabídnout dvě modifikace těžších a levnějších plášťů se silným kordem, hodící se spíše na extrémnější ježdění. Německý Schwalbe měl v nabídce Snow Stud a Ice Spiker, které známe dodnes. Vlastně většina plášťů s hroty se vyrábí deset i více let beze změn. Nokian tak jen dále okořenil nabídku o crossové modely s menším počtem hrotů a otevřenějším vzorkem, Schwalbe si vybudoval na tento typ plášťů postupně malé impérium a nabízí je například i ve dvacítkové šířce, Kenda zůstala stále u původních modelů, Continental je sice také do výrobního programu zařadil, ovšem zatím pouze dva typy.

Takže se nějaký velký posun ve vývoji těchto plášťů během deseti let nekonal, spíše se rozšířila nabídka na různé velikosti a pro rozdílná určení. Od extrému s maximem hrotů, hodící se spíše někam na trail, až po městské typy s malým počtem hrotů, aby to zase tolik nebrzdilo. Současnou nabídku plášťů s hroty vám stručně představíme v následujícím textu.