Jak vzniká trasa Gravel Blinduro? Den v České Kanadě se Zdeňkem Pólem

11. 06. 2026
Jan Němec
Ostatní
Foto: Jan Němec, Zdeněk Pól, Patrik Procházka

Jeden den v roli traséra ukázal, že za dvěma dny gravelové zábavy stojí měsíce plánování, stovky kilometrů a nespočet rozhodnutí...

Tohle jsme měli v plánu už hooodně dlouho, konkrétně 3 roky. Konečně jsme vyrazili do České Kanady se Zdeňkem Pólem, jedním z dvojice organizátorů Gravel Blindura. Cíl byl jasný – doladit trasu devátého ročníku akce, která si za poslední roky vybudovala mezi gravelisty téměř kultovní status.

Pokud byste ale stále tápali, co si pod Gravel Blindurem představit, zkuste si představit enduro na gravelu. Jeden okruh, neznámá trať, měřené erzety, žádné honění času na přejezdech a dva dny ježdění v kulisách České Kanady. K tomu přidejte partu podobně naladěných lidí, večerní program a atmosféru, která má blíž k festivalu než ke klasickému závodu. Gravel Blinduro je součástí rozsáhlejšího projektu Blinduro s dalšími, převážně enduro podniky, za nimiž stojí pořadatelské duo Zdeněk Pól a Michal Prokop.

Když trasér vozí slepené mapy

Když pro mě ráno přijela naleštěná mercedeska V-Class v plné náloži, ve které jsem zahlédl i kolo Zdeňka Póla, zaradoval jsem se. Konečně uvidím „Poldu“ na kole, říkal jsem si. Jenže stejně jako legendární paní Columbová i Zdeňkovo cyklistické alter ego zůstalo celý den skryté. Kolo neopustilo auto ani jednou.

„Tak jak to vlastně děláte, Zdeňku,“ ptám se ho už v autě, jak vůbec celý proces trasování vzniká. „No, to máš tak…“ a Zdeněk začal vyprávět. Vyprávěl a vyprávěl. A Zdenda mluví fakt rychle a pořád. V tu chvíli jsem si vzpomněl na kamaráda Pavlika, který si pouští podcasty 1,5x - 2x rychleji - aha, tak asi takové to musí být.

První zastávka patřila bistru Gino's v Nové Bystřici. Káva, pastrami sandwich a stůl plný map. Doslova.

„Je to jediný způsob, jak vidět celý okruh najednou,“ vysvětluje Zdeněk, zatímco přede mnou rozkládá několik slepených map. „Na mobilu nemáš šanci a na počítači už je to taky na hraně.“

Vedle mapy vytahuje notebook a ukazuje mi všech osm předchozích ročníků překreslených do jedné vrstvy. Najednou je jasné, že za každým kilometrem trasy stojí roky práce, zkušeností a pečlivého plánování.

Nestačí najít hezkou cestu

Na první pohled by se mohlo zdát, že trasování spočívá jen v hledání pěkných cest. Ve skutečnosti je to mnohem složitější.

„Udělám návrh, Michal ho projde, něco upraví, něco škrtne, navrhne erzety. A pak řešíme desítky detailů,“ vysvětluje Zdeněk. Jsou zkrátka jisté požadavky, které jsou nutné dodržovat, například občerstvovací stanice potřebuje dostupnost vody. Trasa musí být zajímavá pro závodníky, ale zároveň zvládnutelná pro organizátory. A ideálně by měla nabídnout i něco nového.

To je mimochodem důvod, proč letos zřejmě poprvé zmizí z trasy legendární Ďáblova prdel – jedno z nejznámějších míst České Kanady a dlouholetý symbol Gravel Blindura.

Tak si to projeď

Přiznávám, že jsem původně čekal spíš novinářský výlet. Pár fotek, pár historek, káva, možná pizza v Besídce a cesta domů. Místo toho jsem dostal pracovní úkol.

„Tuhle část neznám. Projeď ji a řekni mi, co si o ní myslíš,“ ukazuje Zdeněk do mapy.

A tak začal můj den testovacího jezdce. Naštěstí počasí nám přálo snad nejlépe, jak mohlo. Modrá obloha, lehký vánek a krajina, která i po letech dokáže překvapit a nadchnout.

Vysadit z auta. Nasednout na kolo. Projet úsek. Zapsat poznatky. Nasednout do auta. Přesunout se jinam. A znovu.

První prověrka přišla po několika stovkách metrů. Ohradník přes cestu. Pro jednotlivce žádný problém, pro pět stovek závodníků komplikace. Hledám objížďku. Marně.

„Tohle bude potřeba vyřešit,“ hlásím po návratu. Zdeněk si bez emocí zapisuje poznámku do mapy.

Česká Kanada v nejlepší formě

Pod Filipovem nacházím nádherný úsek kolem rybníka zakončený prudkou stojkou. Následuje rychlý sjezd po louce s výhledem na Landštejn. Pak technická lesní hrabanka a najednou se objevuje známý kemp, kde se odehrálo prvních šest ročníků Gravel Blindura.

Právě podobné pasáže dělají z České Kanady místo, které si účastníci tak oblíbili. Není to jen o rychlosti. Je to o objevování.

Poslední testovací úseky projíždím už za šera. Z kola sesedám až kolem půl desáté večer.

Zatímco já mám pocit dobře odvedené práce, Zdeněk si ještě jednou prochází poznámky a porovnává varianty.

Teprve potom míříme zpátky do Nové Bystřice. V restauraci Ubrousku prostři se už je téměř prázdno. Jen stůl štamgastů stále žije svým vlastním životem. Paní výčepní ale okamžitě poznává Zdeňka a bez dlouhého přemlouvání nám posílá na stůl játra na roštu.

Gravel Blinduro 2026

5. - 6. září 2026

Česká Kanada - Albeř / autokemp Osika

Dva dny na kole s berany. Na oči. Bez znalosti trati. Dvakrát cca 70 km. 10 měřených úseků. Kategorie pro všechny. Účastníci v produktivním věku. Přátelé startují společně. Měřené úseky po cestách i trailech. Transfery volným tempem. Uvolněná atmosféra. Úžasná Česká Kanada. Testování kol. Workshopy.

Veškeré informace najdete zde: www.blinduro.com/zavody/gravel-blinduro/

Po celém dni stráveném nad mapami, v autě a na kole chutnají jako odměna.

A mně konečně dochází, že Gravel Blinduro nezačíná na startovní čáře. Začíná dávno předtím. Někde mezi slepenými mapami, stovkami projetých kilometrů a lidmi, kteří dokážou celé měsíce přemýšlet nad tím, kudy povede jedna jediná erzeta.