Dnes spatřuje světlo světa třetí generace závodního gravelu Canyon Grail která přichází se zcela novým rámem, výrazně vylepšenou aerodynamikou a zvětšeným prostorem pro pláště...
Třetí generace závodního gravelu Canyon Grail přichází se zcela novým rámem, výrazně lepší aerodynamikou a prostorem pro pláště široké až 57 mm. Na jednu stranu se tak posouvá ještě blíž k silničním speciálům, na stranu druhou ale dokáže nabídnout schopnosti, za které by se ještě nedávno nemusel stydět ani leckterý MTB hardtail.

Když Canyon v roce 2018 představil svůj první Grail, šlo nejenom o jeho vůbec první gravel, ale také o kolo, které se díky svému netradičnímu dvoupatrovému kokpitu přezdívanému dvouplošník okamžitě stalo jedním z nejdiskutovanějších modelů své doby.
První generaci Grailu jsem měl tehdy možnost osobně otestovat a musím říct, že ačkoli její vzhled rozděloval cyklistickou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory, jízdně šlo o rychlý a současně překvapivě komfortní gravel, který už tehdy jasně ukazoval, jakým směrem chce Canyon tuto modelovou řadu profilovat.
Druhá generace následně kontroverzní dvoupatrová řídítka opustila a proměnila Grail v daleko klasičtěji vypadající, ale současně ještě závodněji pojatý gravel. Právě na něm Canyon získal vítězství na Unbound Gravel i titul mistra světa a zkušenosti z těchto závodů nyní promítá do zcela nové, v pořadí již třetí generace.

Ta už nevznikala jako univerzální gravel s určitými závodními ambicemi, ale jako ryzí závodní nástroj, jehož hlavním úkolem je co nejrychleji zvládat dlouhé tratě bez ohledu na to, jak rozbitý povrch se na nich objeví.
Gravelové závody se během posledních let dramaticky zrychlily. Průměrné rychlosti rostou, rozdíly mezi nejlepšími závodníky se zmenšují a aerodynamika začíná hrát podobně významnou roli jako na silnici. Současně se ale ukazuje, že širší pláště dokážou být na rozbitých tratích nejenom pohodlnější, ale také rychlejší. Nový Grail se proto snaží propojit oba tyto na první pohled protichůdné požadavky. Má být aerodynamičtější než jeho předchůdce, nabídnout agresivnější posed a současně poskytnout dostatek prostoru pro opravdu široké obutí.

Velký podíl na výsledné podobě kola měli samotní závodníci Canyonu, především vítězka Unbound Gravel 2024 Rosa Klöser. Jejím jednoznačným požadavkem bylo, aby nový Grail dokázal pojmout pláště širší než 50 mm. Právě tato podmínka nakonec zásadně ovlivnila konstrukci celého rámu.
Canyon sice původně počítal se zachováním kompatibility s dvoupřevodníkem, ta by však omezila maximální šířku zadního pláště jen na zhruba 50 mm. Vývojáři proto nakonec couvli a upřednostnili širší obutí s tím, že nový Grail už bude výhradně jednopřevodníkovou platformou.

Rám i vidlice nově poskytují prostor pro pláště široké až 57 mm, tedy 2,25", přičemž výrobce uvádí ještě více než čtyřmilimetrovou rezervu odpovídající požadavkům normy ISO. To už je hodnota, která se dostává v podstatě na úroveň horských kol.

Pro srovnání, druhá generace Grailu nabízela maximální průchodnost pouhých 42 mm, což začalo být především v případě rychlých zámořských gravelových závodů zásadním omezením. Aby se podařilo prostor kolem zadního pláště zvětšit, sáhl Canyon vůbec poprvé ke konstrukci plného pravého řetězového ramene. Jeho subtilní a nízký profil má kombinovat potřebnou pevnost s maximálním prostorem pro převodník a širokou pneumatiku.
Všechna kola budou z výroby sice osazena pouze 45mm plášti. Canyon je však v tomto případě chápe pouze jako univerzální výchozí variantu a počítá s tím, že si závodníci podle charakteru tratě vyberou pravděpodobně výrazně širší obutí. Rozšíření průchodnosti si vyžádalo také prodloužení zadní stavby a to na 435 mm a celkového rozvoru přibližně o 10 mm. Výrobce ale tvrdí, že tato změna neměla během testování negativní dopad na ovladatelnost.

Aerodynamika dnes hraje při vývoji závodních gravelů stále důležitější roli. Canyon ale v tomto případě nepoužil běžně uváděnou silniční testovací rychlost 45 km/h. Nový Grail byl vyvíjen a porovnáván při rychlosti 35 km/h, která má daleko lépe odpovídat reálnému tempu gravelových závodů.
Testování probíhalo v aerodynamickém tunelu GST v německém Immenstadtu. Canyon při něm použil pohyblivou karbonovou figurínu, která simuluje šlapajícího jezdce, a měří odpor v rozsahu bočního proudění ±20°. Pro porovnání byly všechny rámy osazeny stejnými 50 mm vysokými koly s vnitřní šířkou ráfků 27 mm a stejnými 45mm plášti.

Nový Grail při rychlosti 35 km/h vykázal odpor odpovídající výkonu 109,5 W. Konkurenční model Rose Backroad FF ve stejných podmínkách potřeboval 112,3 W, Factor Ostro Gravel 110,3 W a Cervélo Áspero-5 109,9 W. Rozdíly sice nejsou dramatické, na několikahodinové trati se však postupně sčítají.
Ještě zajímavější je přímé porovnání s předchozí generací Grailu. Tady potřeboval starší Grail se 40mm plášti 115,7 W, zatímco novinka se stejně širokým obutím pouhých 110 W. Se 45mm plášti klesla hodnota dokonce jenom na 109,4 W.
Nový rám zůstal podle měření rychlejší než jeho předchůdce dokonce i po obutí 55mm pláštů. V takovém případě vykázal odpor 113,6 W, tedy stále o 2,1 W méně než druhá generace se 40mm obutím. Právě tady se asi nejlépe ukazuje, jak výrazný aerodynamický posun nový model opravdu přináší.
Canyon byl podle svých slov s jízdními vlastnostmi druhé generace Grailu spokojený, a proto se nesnažil zásadně měnit co se geometrie týká to, co už fungovalo. U hlavních velikostí zůstává hlavový úhel na hodnotě 71,5°. Delší rozvor který je z části daný použitím širších plášťů má pomáhat udržet jezdce lépe vyváženého mezi oběma koly a nabídnout předvídatelné chování v rychlých zatáčkách ale i na štěrku. Právě kombinace stability a rychlého, ale nikoli přehnaně nervózního řízení patřila k hlavním přednostem předchozí generace.

Zásadněji se ale mění posed. Rám má o 15 mm nižší stack a zachovává relativně dlouhý reach, který Canyon kombinuje s kratšími představci. U velikosti M je například použitý představec dlouhý 80 mm. Jezdec tak může zaujmout nižší a aerodynamičtější pozici, aniž by tím měla utrpět kontrola nad kolem v technickém terénu. Celkem Canyon připravil sedm velikostí počínaje 2XS a konče 2XL, určených podle tabulek výrobce pro jezdce vysoké od 158 až po 204 cm.
Vyšší verze Grail CFR a CF SLX dostávají modulární kokpit PACE, který už Canyon používá také u svých silničních modelů. Jeho hlavní výhodou je možnost měnit výšku a šířku úchopu pomocí jediného nástroje Torx T25. K dispozici je celkem 50 mm šířkového a 20 mm výškového nastavení, takže jeden kokpit dokáže nabídnout patnáct různých konfigurací. Změny navíc není potřeba řešit řezáním sloupku vidlice, vysokými sloupci podložek ani rozpojováním a odvzdušňováním brzd.

Novinkou jsou řídítka Control Drops vyvinutá speciálně pro jízdu v terénu. Nabídnou drop 120 mm a flare 17°, přičemž budou dostupná v šířkách 370, 395 a 420 mm. V rámci celého systému PACE je možné vybírat také z variant Classic, Race a Compact a měnit tak efektivní délku posedu přibližně o ±10 mm. Základní modely Grail CF pak používají jednodušší integrovaný kokpit CP0039 bez systému PACE.
Diskuze k článku
Nepředpokládám velikou prodejnost. V první půlce 2027 už to půjde do slev. Neudělat top závodní gravel model na 32" kolech je nyní chyba. PR řeči o maximální výkonnosti v závodním pojetí nejznámějších, dálkových gravel závodů zní aktuálně mylně bez 32" kol.
Vložit komentář