Dva dny, deset erzet a pořádná porce techniky. Orbea Terra Race dostala na Gravel Blinduru výrazně drsnější test, než pro jaký byla primárně stvořena.

Orbeu Terra Race už z MTBS dobře znáte. Na jaře jsme ji postavili vedle klasické Terry a ukázali si, jak rozdílně dnes může jedna značka přistupovat ke gravelu. Zatímco Terra je univerzál určený také pro dlouhé výpravy a dobrodružství, Terra Race jde mnohem přímočařejší cestou: rychlost, výkon a závodění. Lehčí a tužší rám, nižší stack, delší reach, agresivnější posed a aerodynamické prvky ji posouvají výrazně blíž k silničnímu závoďáku. 

Tentokrát ale nebylo cílem další klasické testování. Díky společnosti Vavrys jsem dostal možnost vzít Terru Race rovnou do závodu – a ne ledajakého. Devátý ročník Gravel Blindura v České Kanadě totiž zejména během soboty ukázal svou techničtější tvář.

A právě kombinace rychlých šotolin, singlů, kořenů, hrabanky, prudkých sjezdů i dlouhých dupavých pasáží se ukázala jako velmi dobrý způsob, jak během jediného víkendu zjistit, kde má závodní Terra Race své silné stránky a kde už začínají její limity.

Terra na steroidech

Testovaný model Terra Race M20iLTD patří hodně vysoko v nabídce. Základem je karbonový monokokový rám OMX, tedy nejlehčí a nejtužší karbonová konstrukce, kterou Orbea u tohoto modelu používá. Výrobce uvádí, že oproti méně prémiové karbonové konstrukci šetří OMX zhruba 300 gramů, aniž by obětoval tuhost. 

Na první pohled je přitom jasné, kam Terra Race míří. Aerodynamicky tvarované trubky, plně integrované vedení a u M20iLTD také jednodílný karbonový kokpit OC SH-RA10. Tohle není bikepackingový gravel ověšený šroubky, ale čistokrevný závodní stroj. Už v našem jarním srovnání jsme upozorňovali, že Race má proti klasické Terře méně montážních bodů a celkovým pojetím se daleko více blíží silničnímu kolu. 

Zajímavé je, že přesto nejde o extrémně omezený stroj, pokud jde o obutí. Rám pojme pláště do šířky 45 mm, což je u moderního závodního gravelu rozumná hodnota. Sériově je M20iLTD osazena právě 45mm Schwalbe G-One RS Pro, moje testovačka ale dorazila na výrazně subtilnějších 40mm Vittoria Terreno T30.

A k těm se ještě dostaneme.

Po deseti letech zase dvě placky

Další odlišností mého kola byla konfigurace pohonu. Místo dnes tolik módní jednoplacky jsem dostal elektronické Shimano GRX Di2  ve variantě 2×12, s klikami 48/31 zubů a silniční kazetou Ultegra 11–34. Přehazovačka i přesmykač jsou GRX Di2 . Brzdění obstarává hydraulické GRX RX820. K tomu karbonová kola OQUO Road Performance.

A právě dvoupřevodníku jsem se před startem trochu obával.

Na vlastních gravelech a bikách jsem dvě placky opustil snad před více než deseti lety a od té doby jsem je vozil jen při občasných testech. Člověk rychle odvykne přemýšlet nad tím, na kterém převodníku se zrovna nachází a kdy je výhodnější řadit vpředu místo několika skoků vzadu.

Jenže musím uznat, že současné Di2 mi návrat výrazně usnadnilo. Byť jsem nevyužil "automatického" řazení, které lze u Di2 nastavit v aplikaci. Řazení bylo rychlé, přesné a za celý víkend naprosto spolehlivé. Rozsah 48/31 × 11–34 byl na Blinduro samozřejmě víc než dostatečný a zejména v rychlých pasážích dokáže dvouplacka nabídnout velmi jemné odstupňování převodů.

Nakonec jsem si zase zvykl.

Zamiloval? To ne. Jednoplacka zůstává mým osobním šálkem čaje. Ale objektivně musím přiznat, že na závodně orientovaném gravelu v klasickém provedení, mi dává 2×12 velký smysl.

Rychlá. Hodně rychlá

Největší předností Terry Race je přesně to, co od ní očekáváte. Když se do ní opřete, jede.

Na rychlých šotolinách a tvrdších úsecích Blindura mi připomínala spíš silniční kolo, které někdo naučil jezdit po štěrku. Kolo velmi ochotně akceleruje, je tuhé při záběru a sportovní pozice přímo vybízí k tomu, aby člověk místo kochání zase o něco víc šlápl do pedálů. 

To všechno se na Blinduru hodilo zejména v neděli, kdy byly erzety kratší, rychlejší a méně technické. Tam byla Terra Race doma.

Překvapení jménem komfort

Co mě ale překvapilo podstatně víc než rychlost, bylo pohodlí.

Od kola s tak výrazně závodním zaměřením jsem čekal, že za rychlost budu platit výrazně tvrdším projevem. Jenže Terra Race umí nerovnosti filtrovat překvapivě dobře. Orbea ostatně zadní stavbu přímo navrhovala s ohledem na tlumení vibrací a udržení zadního kola v kontaktu s povrchem. 

Samozřejmě z ní není létající koberec. Pořád sedíte na tuhém závodním gravelu a proti klasické Terře je rozdíl v charakteru jasný. Jenže po dvou dlouhých dnech jsem z kola neslézal s pocitem, že mě závodní geometrie a tuhost umlátily.

A to je pro mě možná největší pozitivní překvapení celého testu.

Čtyřicítky? Na sobotní Blinduro málo

Pokud měla testovaná sestava někde jasný limit, byly to pláště.

Vittoria Terreno Dry v šířce 40 mm jsou rychlé gumy a na klasickém suchém gravelu fungují výborně. Jenže letošní sobotní Blinduro klasickým suchým gravelem rozhodně nebylo.

V hrabance, na kořenech a především v prudších technických pasážích Red Bull Special Stage už jsem si několikrát říkal, že bych si velmi rád připlatil pár watty valivého odporu za větší objem a výraznější vzorek.

Za mě by pro podobný závod byla ideální šířka minimálně 45 mm, kterou ostatně Terra Race konstrukčně zvládá. 

Na druhou stranu musím před Vittoriemi smeknout. Dva dny dostávaly pořádnou nakládačku a výsledkem bylo nula defektů a nula pádů. I když zejména v jedné sobotní erzetě už druhá část té statistiky visela na hodně tenkém vlásku.

Tady je navíc fér zdůraznit, že nejde o kritiku Terry Race samotné. Sériová M20iLTD dnes přichází na 45mm pláštích Schwalbe G-One RS Pro, tedy přesně v rozměru, po kterém jsem během Blindura několikrát zatoužil. 

Jedna oběť přece jen byla

Terra Race mě nakonec bezpečně dovezla až do cíle. Obráceně to bohužel úplně říct nemohu.

V sobotu těsně před dojezdem do cílového prostoru jsem totiž vlastní chybou zlomil karbonovou sedlovku. Nešlo o závadu kola ani materiálu, ale čistě o můj příspěvek k testování odolnosti.

Takže zatímco pláště přežily technické erzety bez újmy, sedlovka měla smůlu.

Sorry, Orbeo, Petře, Šárko, Víťo...

Blinduro jako lakmusový papírek

Po dvou dnech jsem z Terry Race získal možná lepší představu než z několika běžných testovacích vyjížděk.

Je to bezpochyby závodní gravel. Rychlý, tuhý, ochotný akcelerovat a s posedem, který vás žene dopředu. Pokud chcete kolo na bikepacking, rozbité lesní cesty a technické traily, v nabídce Orbea dává větší smysl klasická Terra. Přesně tenhle rozdíl jsme popsali už v našem jarním srovnávacím testu Terra vs. Terra Race. 

Jenže Blinduro zároveň ukázalo, že hranice Terry Race neleží tak blízko, jak její závodní vzhled napovídá. Kolo zvládne překvapivě hodně terénu, nabídne nečekanou dávku komfortu a s vhodnějšími 45mm plášti bych se vůbec nebál pustit ho do podobného závodu znovu.

Možná bych jen příště nechal sedlovku na pokoji.

Cena testované Orbea Terra Race M20iLTD: 149 990 Kč

• 15. 09. 2026
• Testy - Recenze
• Foto: Jan Němec, Patrik Procházka,