Je čas Kapitáne, odplouváme! Nová životní cesta Ondry „Lampíka“ Paura

Kdo by neznal showmana Lampíka? Pokud přece jen tápete, určitě si vzpomenete na některou z mnoha fotek, kdy na závodech KPŽ jezdí po zadním kole s úsměvem na tváři a ještě zajede super výsledek. Ondra se také objevuje velmi často po boku Ondřeje Cinka, protože jsou velcí kamarádi a nově je i jeho manažerem.

Ondro, opouštíš Symbio+ a vrháš se úplně jiným směrem, co tě vedlo k tomuhle rozhodnutí?
V Symbiu končím, ačkoliv nerad. Do jisté míry mě to mrzí, ale dnešní doba je taková, že se člověk musí koukat i na podmínky. Nabídka pracovat ve Sky Bike Centru, kterou jsem dostal od Tomáše Sgalitzera, mě zaujala. Letos se ve mně totiž zlomil ten pocit, že bych se živil závoděním. Uvědomil jsem si, že jsem komunikativní typ a rád dělám zábavu. Zároveň u cyklistiky chci zůstat.

Co bude tvoje pracovní náplň?
Budu mít na starost celý obchod, takže nejen prodej kol, ale máme v plánu otevřít showroom Mondraker. Navíc nastala situace, kdy můj nejlepší kamarád Ondra Cink se vrací na horská kola a povedlo se nám domluvit podmínky se španělským teamem. Jsem rád, že Ondra jde jezdit na kole, které se chystám propagovat. Očekávám od toho, že budeme pracovat ve dvojici.

Pořád to bude pro tebe zábava?
Koníček se pro mě stane naplno prací. O Ondru se budu starat převážně tady v České republice, ohledně různých nabídek, sponzorů a schůzek s partnery. Chtěl bych mu také dělat support na závodech a chodí ke mně pravidelně na masáže.

Lampík dělá všechno naplno...

Jak se ti s Ondrou pracuje?
Ondra je typ člověka, který nemá a nepotřebuje mít kolem sebe spoustu kamarádů, je v podstatě introvert. Chci mu dát i psychickou podporu, jelikož si občas potřebuje vypovídat hlavu, ale chce to říct lidem, kterým důvěřuje. Takže teď jsme spolu v kontaktu téměř každý týden.

Nová práce, jak se těšíš?
Těším se moc, jediné, s čím trošku bojuji, je práce na počítači. S tou jsem nebyl nikdy kamarád, ale vidím to zatím jako jediný oříšek. Mám v plánu dál pořádat různé otevřené tréninky okolo Prahy a dál přivádět lidi k cyklistice. Budeme jezdit vytrvalost, techniku a povídat si o výživě. Budu také dál pořádat kempy techniky, které teď budou čistě v mé režii a rád bych je pojmenoval „Kempík Lampík“

Díky tobě a Kláře Kynosové Mikové jste dokázali letos posunout výrazně nahoru projekt buňky, který je v České republice ojedinělý. Jak si myslíš, že bude pokračovat?
Regionální podpora cyklistiky v podobě projektu buňky za mě byla jedna ze skvělých myšlenek, jak z lidí sundat nervozitu a přimět je absolvovat první závod. Potkal jsem díky tomu spousty skvělých lidí, kapitáni různých buněk dokázali, že mají organizační schopnosti a umí své zkušenosti předávat dál. Zatím to vypadá tak, že buňky nenajdou podporu u partnerů, tudíž tahle myšlenka bude pravděpodobně stagnovat, což je velká škoda. Ale já už do toho nevidím, tohle je otázka na nové vedení. Třeba do budoucna vymyslím s Ondrou podobný program.

Co maratonské závody?
Po třech letech intenzivního závodění v KPŽ si dám pauzu, objedu si dva tři závody, ale neočekávám od toho žádný výsledek. Už nebudu systematicky trénovat, chci se s kolem víc bavit, a jelikož techniku mám tak trošku od Boha, chci se příští sezonu soustředit na enduro závody a objet naplno celý rok.

Jak na tuhle změnu reaguje tvé okolí?
U mě je problém, že tam, kde jsem, mám vždy spousty kamarádů. Obzvláště u mě doma, tam jich opouštím hodně. Ale do Prahy určitě nejdu do prázdného prostředí. Tím, jak člověk cestuje 13 roků po závodech, tak má kamarády všude. Jsem na druhou stranu rád, že budu samostatný a Prahu beru jako velký přínos a velký potenciál seberealizace. Navíc si myslím, že na tom budu časově lépe než doposud. Práce s týmem, samotné tréninky a do toho masáže, kterým jsem se věnoval na Rokycansku, měl jsem toho až nad hlavu. Cítil jsem, že příští sezonu by to takhle dál nešlo.

"Činki" se svými dvěma kouči - vlevo Aleš Kroužecký, vpravo Karel Martinek - a svým parťákem a nyní i manažerem Ondrou Paurem

Vize do budoucna?
V momentě, kdy jsme sháněli tým a nebylo z čeho vybírat, jsme se rozhodli, že zkusíme postavit vlastní. Ale bohužel dnes jsou podmínky takové, že to není vůbec jednoduché. Proto jsme rádi, že Mondraker Ondrovi nabídl profesionální podmínky. Určitě do budoucna, kdyby přišel nějaký sponzor, bychom se rádi vydali s Ondrou sólo cestou anebo tvořit nějaké projekty s podporou mladých nadějných závodníku. Ale zadarmo to dnes dělat nejde, musí za tím stát nějaký silný partner.

Jsi dlouholetý kamarád a Ondrův manažer, jak si myslíš, že na tom bude? Je připravený vrátit se na horská kola?
Jak dojde na závodění, jde i přes mrtvoly. Má to v hlavě srovnané. V hlavě má trénink a přípravu, nic nepodcení a nevynechá. Nově spolupracuje s Alešem Kroužeckým a Karlem Martinkem, který zakládá společnost Winpeaks, která by měla nabídnout servis sportovcům ohledně tréninků a vyhodnocování fyzické kondice. Zaměřili jsme se na rozdílné křivky, kdy Ondra spolupracoval s různými trenéry a nastavili současný trénink tak, aby se dostal tam, kde ještě nebyl. Takže tuhle stránku máme podchycenou a těšíme se na velký comeback. Věřím, že to Ondra „zmrská“ od půlky sezony, i když tvrdí, že se bude zapracovávat celý rok. Je strašně psychicky namotivován a hladový po vítězství. Tyhle situace znám a vím, že to půjde strašně rychle nahoru.