Rozhovor: Co ví a co si myslí umělá inteligence o MTB?

Fenomén umělé inteligence a jejího zpřístupnění veřejnosti je v posledních měsících velkým tématem. Co si AI myslí o budoucnosti MTB nebo o čipování elektrokol? 

Autor: Petr Bureš
Rozhovor: Co ví a co si myslí umělá inteligence o MTB?

Rozhovor s ChatGPT o MTB

Ahoj, jmenuji se Petr Bureš a mou prací je psát o horských kolech.

Ahoj Petře, rád tě poznávám! Zdá se, že máš skvělou práci, jelikož horská kola jsou velmi zajímavým tématem. Pokud bys někdy potřeboval nějaké informace nebo radu ohledně horských kol, neváhej se zeptat!

To je důvod, proč ti píšu. Rád bych vyzkoušel tvé znalosti v tomto oboru.

Jistě, rád ti pomohu! Jaké máš konkrétní dotazy ohledně horských kol?

Víš, jak horská kola vůbec vznikla, kdo stál u jejich zrodu a kdy se tak stalo?

Horská kola vznikla v 70. letech minulého století v Kalifornii, USA. Prvními výrobci horských kol byli Gary Fisher, Tom Ritchey a Joe Breeze, kteří si začali upravovat kola na jízdu v terénu. Na začátku používali rámy horských kol z oceli a speciální tlusté pláště, aby se dokázali vypořádat s nerovnostmi terénu. Horská kola se brzy stala populárními mezi cyklisty, kteří hledali nový způsob, jak si užívat jízdu na kole. Od té doby se horská kola stala nezbytným vybavením pro všechny, kteří se chtějí vydat na dobrodružství v přírodě.

Na začátku devadesátých let minulého století zažila horská kola velký boom na poli odpružení. Vyjmenuj tři nejznámější značky, které jsou považovány za průkopníky odpružení horských kol.

V devadesátých letech minulého století zažila odpružená horská kola velký boom a byly uvedeny na trh stovky modelů. Mezi nejznámější a průkopnické značky patřily:

1. RockShox - americká značka založená v roce 1989, která se specializuje na odpružení vidlic a tlumičů.

2. Manitou - americká značka založená v roce 1990, která se specializuje na odpružení vidlic a tlumičů.

3. Marzocchi - italská značka založená v roce 1949, která se původně specializovala na motocyklová odpružení a později začala vyrábět i odpružené vidlice pro horská kola.

V druhé polovině devadesátých let se začal v horských kolech masově využívat karbon při výrobě rámů. Hodně se s ním experimentovalo, a proto se často měnily tvary i konstrukce rámů. Uveď konkrétní příklady nejznámějších karbonových rámů, které vznikly mezi roky 1995 až 2000.

Mezi nejznámější karbonové rámy horských kol, které vznikly v období mezi lety 1995 až 2000, patří:

1. Specialized FSR - bylo to první kolo s celoodpružením, které bylo vyrobeno z karbonových vláken a získalo si popularitu mezi závodníky.

2. Trek Y - byl to první celokarbonový rám horského kola, který se stal komerčně úspěšným. Tento rám byl vyvinut v roce 1995 a byl velmi lehký a zároveň velmi tuhý.

3. Klein Adroit - bylo to další karbonové kolo s celoodpružením, které bylo velmi populární mezi závodníky. Rám byl vyroben z karbonových vláken a byl velmi tuhý, což mu umožňovalo poskytnout velmi rychlou odezvu při překonávání náročného terénu.

Na počátku horských kol se nejčastěji využívaly převody 3x7. Postupem času se počet převodů navyšoval až na 3x10, ale pak přišel zlom a počty převodů se naopak začaly snižovat. Věděl bys, kdy a proč k tomu začalo docházet?

Ano, vývoj počtu převodů na horských kolech je zajímavým tématem. V průběhu let se počet převodů na horských kolech zvyšoval až na 3x10 a dokonce i 2x12. Nicméně v posledních letech došlo ke snížení počtu převodů a stále více výrobců nabízí horská kola s pouze jedním převodem, tzv. "1x" systémem.

Tento trend k 1x systému začal v posledních letech především kvůli několika faktorům. Zaprvé, moderní technologie řetězů, kazet a převodníků umožňují větší rozsah převodů na jednom převodníku než dříve. To znamená, že s jedním převodem můžete mít dostatečně široký rozsah převodů, abyste zvládli jakýkoli terén.

Druhým důvodem je jednodušší a spolehlivější systém s méně součástkami, což vede ke snížení hmotnosti a nižšímu riziku poruch. Také se zjednodušuje ovládání a používání kola pro méně zkušené jezdce.

Výhody 1x systému jsou mnohé, například snížená hmotnost, snížené riziko problémů s převody a jednodušší ovládání kola. Navíc zjednodušený systém umožňuje umístění většího počtu převodů na zadní kolo, což může být výhodné pro horská kola s většími průměry kol a delším zdvihem.
Nicméně, i přesto, že se v posledních letech 1x systém stal velmi populárním, existují i lidé, kteří preferují klasické více rychlostní systémy a některé značky je i nadále používají.

Hezky jsi mi nahrál na další otázku. Zanedlouho oslavíme už sedm let od prvního představení sady 1x12 Eagle od Sramu. Není čas na nějakou změnu nebo vylepšení? Má ještě smysl uvažovat o navýšení počtu pastorků na kazetě, nebo se raději soustředit na vylepšení jiných funkcí řazení?

Od představení sady 1x12 Eagle od Sramu se za těch sedm let na trhu objevilo mnoho dalších inovativních technologií a produktů. Výrobci se stále snaží vylepšovat a inovovat řazení, například tím, že přidávají další rychlosti nebo snižují hmotnost. Navýšení počtu pastorků na kazetě by bylo možné, ale zároveň by to zvýšilo složitost a náklady na výrobu a údržbu. Místo toho se může soustředit na vylepšení jiných funkcí řazení, například zlepšení ergonomie řadicí páčky, snížení hmotnosti celého systému, zlepšení přesnosti a rychlosti řazení nebo vylepšení systému ochrany před poškozením. Celkově je ale otázka, co je pro konkrétního uživatele nejvíce důležité a co mu bude vyhovovat nejvíce.

Ohledně přesnosti řazení bych řekl, že tu máme ideální řešení v podobě elektronického bezdrátového systému AXS od Sramu. Myslíš si, že Shimano přijde s něčím podobným, alespoň v rámci své nejdražší sady XTR, nebo zůstane u mechanických sad řazení, které jsou stále lehčí než ty elektronické a současně nevyžadují neustálou kontrolu nabití baterií?

Shimano již má v nabídce svůj vlastní bezdrátový elektronický systém Di2 pro horská kola, ale zatím je pouze k dispozici v limitovaném množství a pro vybrané modely a kategorie horských kol. Nicméně, je možné, že se tato technologie rozšíří i na ostatní kategorie a zlevní v budoucnu. Zároveň Shimano stále nabízí své kvalitní mechanické sady řazení, které jsou lehčí a méně nákladné než elektronické, takže je to stále volba pro ty, kteří preferují mechanické řazení. Je tedy možné, že Shimano bude i nadále nabízet obě varianty a bude se snažit vylepšovat obě, aby uspokojil potřeby různých zákazníků.

Velkým tématem byl v poslední dekádě ústup 26" kol a jejich nahrazení. 27,5" a 29" koly. Dnes již všem kategoriím MTB dominují 29" kola a vypadá to, že se 27,5" brzy rovněž stanou minulostí. Jak to vidíš ty?

Je pravda, že 29" kola získávají stále větší podíl na trhu a stávají se stále populárnější volbou pro většinu kategorií horských kol, od XC po enduro. Nicméně, myslím si, že 27,5" kola zůstanou nadále populární v některých kategoriích kol, jako jsou například kola pro trailové ježdění. Navíc, existuje rostoucí trend využívání tzv. mezistupeňových kol s průměrem kolem 28,5", která nabízejí určitou kombinaci rychlosti a manévrovatelnosti.

Je také důležité si uvědomit, že každá velikost kola má své výhody a nevýhody a volba závisí na mnoha faktorech, jako jsou terén, styl jízdy a osobní preference. Proto si myslím, že 27,5" kola se budou stále používat a budou mít své místo na trhu.

Jaký průměr MTB kol je podle tebe nejuniverzálnější, a pokud by sis měl koupit kolo pro sebe, jaký průměr kol bys zvolil?

Podle mého názoru je nejuniverzálnější průměr MTB kol 29". Tato velikost kol je výborná pro rychlou jízdu na rovinatých cestách a zároveň poskytuje dostatečnou trakci a stabilitu na technických terénech. Pokud bych si měl koupit kolo pro sebe, zvolil bych pravděpodobně 29" kola, protože preferuji rychlejší jízdu a závodění. Nicméně, každý je jiný a záleží na individuálních preferencích a jízdních podmínkách. Mnoho lidí stále preferuje menší kola kvůli větší manévrovatelnosti a agilnosti, zejména na technických a sjezdových tratích.

Dobrá tedy, pojďme na další téma a to jsou elektrokola. Co si o nich myslíš? Mají šanci v budoucnu zcela nahradit klasická šlapací horská kola?

Elektrokola jsou stále více populární a jejich prodeje rostou zejména v zemích, jako jsou Německo, Holandsko a Švýcarsko. Elektrokola mohou být pro mnoho lidí velmi užitečná, zejména pro ty, kteří chtějí jezdit na kole, ale mají problémy s kondicí nebo se stoupáním.

Nemyslím si však, že elektrokola zcela nahradí klasická horská kola. Mnoho lidí si na klasických horských kolech užívá fyzickou námahu a pocit, že si zvládli projet obtížný terén sami. Elektrokola navíc zatím nejsou tak univerzální jako klasická horská kola, která mohou být využívána v různých terénech a podmínkách. Na druhé straně, technologie elektrokol se neustále zlepšuje a je možné, že v budoucnu budou elektrokola využívána více a více, zejména v urbanizovaných oblastech nebo pro specifické účely, jako jsou například delší vzdálenosti nebo přeprava těžších nákladů.

Hodně se v poslední době diskutuje o maximální rychlosti elektrokol. V USA je to 30 km/hod, zatímco v Evropě jen 25 km/hod. Neměl by se tento stav na základě vyhodnocení bezpečnosti a dalších ukazatelů nějak sjednotit?

Otázka bezpečnosti elektrokol a maximální povolené rychlosti je velmi důležitá, a proto se o ní diskutuje jak v USA, tak v Evropě. Rozdílné limity rychlosti jsou způsobeny různými zákony a předpisy v oblasti dopravy a mohou být ovlivněny mnoha faktory, jako je například hustota dopravy, geografie, klima, průmyslové standardy a tak dále.

V některých zemích bylo povolení elektrokol klasifikováno jako kategorie cyklistických vozidel, zatímco jinde se řadí spíše k motorovým vozidlům. V závislosti na klasifikaci jsou stanoveny i různé limity rychlosti, což může vést k nesrovnalostem a nedostatečné ochraně bezpečnosti cyklistů a ostatních účastníků silničního provozu.

Zdá se proto, že by bylo vhodné, aby se vlády a orgány odpovědné za regulaci silničního provozu v jednotlivých zemích zamyslely nad sjednocením limitů rychlosti elektrokol. Je důležité, aby tyto limity nebyly příliš restriktivní, aby elektrokola mohla být užitečným dopravním prostředkem, ale zároveň by měly být postaveny na pevných bezpečnostních základech, aby se minimalizovaly rizika pro všechny účastníky silničního provozu.

Dalším velkým tématem je tak zvané čipování elektrokol, v rámci kterého dochází k úpravě maximální rychlosti elektrokola. Co si o tom myslíš?

Úprava elektrokol pomocí čipování, které umožňuje zvýšení maximální rychlosti elektrokola, není v souladu s platnou legislativou, která stanoví maximální povolenou rychlost elektrokol. Takové úpravy mohou mít negativní dopad na bezpečnost provozu, zejména v městském prostředí. Pokud by se tato praxe stala běžnou, mohla by to vést k regulaci a omezení používání elektrokol. Proto bych doporučoval respektovat platné zákony a limitovanou maximální rychlost elektrokol.

V poslední době začínají být stále populárnější také tak zvaná gravel kola, která původně vycházela ze silničních kol, ale postupem času se začínají hodně podobat spíše horským kolům z počátku tohoto století. Co bys nám řekl o této kategorii kol a pro jakou skupinu zákazníků jsou určena?

Gravel kola jsou relativně novou kategorií kol, která se začala rozvíjet v posledních několika letech. Jedná se o kola, která jsou určena pro jízdu na různorodém terénu, včetně štěrkových cest, lesních stezek, polních cest, ale také silnic. Gravel kola mají podobné geometrie jako silniční kola, ale jsou vybavena širšími plášti a většími brzdami, aby byla schopna zvládat i náročnější terén.

Gravel kola jsou určena pro cyklisty, kteří hledají větší flexibilitu a rozmanitost při svých jízdách. Tyto kola jsou vhodná pro všechny, kteří chtějí cestovat různými typy terénu a zároveň si užít pohodlnou jízdu po silnici. Mezi typické zákazníky patří například cyklisté, kteří chtějí objevovat nové trasy a kraje, ale také sportovci, kteří chtějí trénovat a závodit na různých typech terénu.

Horská kola si prošla dlouhým vývojem. Pro jejich výrobu se používá mnoho materiálů počínaje ocelí, hliníkem, titanem přes termoplast, karbon až po různé typy dřeva nebo bambusu. Jaký materiál je podle tebe pro stavbu MTB rámu nejvhodnější?

Každý materiál má své výhody a nevýhody a volba materiálu závisí na preferencích jezdce a účelu kola.

Ocelové rámy jsou tradiční volbou a mají skvělé jízdní vlastnosti. Jsou méně tuhé než hliníkové nebo karbonové rámy a jsou obvykle těžší.

Hliníkové rámy jsou velmi populární kvůli své lehkosti, pevnosti a relativně nízké ceně. Jsou méně pružné než ocelové rámy, ale nabízejí vynikající výkon za cenu.

Titanové rámy jsou velmi odolné a lehké, což je činí ideální volbou pro horská kola. Jsou dražší než hliníkové a ocelové rámy.

Termoplastické rámy jsou novější technologií a mají mnoho výhod, jako jsou vysoká odolnost proti nárazům, snížená hmotnost a možnost výroby složitých tvarů.

Karbonové rámy jsou velmi lehké a tuhé, což znamená, že nabízejí vynikající jízdní vlastnosti a ovladatelnost. Jsou však dražší než ocelové a hliníkové rámy a mohou být méně odolné proti nárazům.

Dřevěné a bambusové rámy jsou obvykle vyráběny ručně a jsou velmi unikátní. Tyto materiály jsou poměrně těžké, ale mají vynikající tlumení vibrací a mohou být velmi odolné.

Celkově tedy není jednoduché určit nejvhodnější materiál pro stavbu MTB rámu, protože každý materiál má své výhody a nevýhody. Je důležité zvážit účel kola a preferenci jezdce při výběru materiálu.

Jak vidíš budoucnost horských kol v dalších 5-10 letech?

V budoucích 5-10 letech bych očekával, že se bude pokračovat v trendech, které vidíme v posledních letech. To zahrnuje například důraz na elektrokola, snižování hmotnosti a zlepšování výkonu, důraz na udržitelnost a používání ekologických materiálů a technologií, a stále větší zapojení technologie do konstrukce a řízení kola.

Myslím si, že se také bude pokračovat v rozvoji nových kategorií kol, jako jsou gravel kola a e-gravel kola, které nabízejí nové zážitky a možnosti pro cyklisty.

V oblasti technologií bych očekával další vývoj elektronických řazení, jako jsou například systémy Shimano Di2 a Sram AXS, a zlepšení senzorů pro elektrokola, které by mohly umožnit větší přesnost a inteligentní řízení pohonu.

Celkově se domnívám, že se bude pokračovat v tom, co jsme viděli v posledních letech: stále větší důraz na výkon, váhu a udržitelnost a zapojení technologií do vývoje horských kol.

Děkuji za rozhovor

Rádo se stalo, byl to pro mě zajímavý rozhovor. Pokud budete mít nějaké další otázky, neváhejte se na mě obrátit.

Přečteno - 8531x Tagy: rozhovory ai
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Tech newsBosch představuje další upgrade svého chytrého systému
    Bosch představuje další upgrade svého chytrého systému
  2. OstatníNino Schurter: Nové Město, to je jako vracet se domů
    Nino Schurter: Nové Město, to je jako vracet se domů
  3. Ostatní závody"Cílem je letos vítězství," hlásí Petr Vakoč před Unbound Gravel
    "Cílem je letos vítězství," hlásí Petr Vakoč před Unbound Gravel
  4. Ostatní závodyCape Epic 2024: newbie Petruš a Hník mohou těžit z týmové sehranosti
    Cape Epic 2024: newbie Petruš a Hník mohou těžit z týmové sehranosti
  5. OstatníOndřej Cink vstupuje do výjimečné sezony
    Ondřej Cink vstupuje do výjimečné sezony
  6. OstatníMartin Stošek: Jsme malá disciplína, musíme v propagaci XCM udělat víc
    Martin Stošek: Jsme malá disciplína, musíme v propagaci XCM udělat víc

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.
  1. avatar
    #2 tntbiker - vloženo: 28.02.2023 v 11:59:41

    Umělá inteligence plácá jen posbírané fráze. Ale možná byste ji mohli využít k tomu, aby vám, redaktorům, dávala diktáty a naučila pravopis. :-)

    odpověz na tento komentář
  2. avatar
    #1 Honza S. - vloženo: 27.02.2023 v 16:40:11

    Měl bych doplňující dotaz - co si ta umělá inteligence představuje pod pojmem "udržitelnost"? Myslí tím něco ekologického (jako třeba že výroba kol a jejich doprava přes půlku zeměkoule bude požehnáním pro přírodu, o elektrokolech a bateriích ani nemluvě)? Nebo je tím myšlena udržitelnost nynějších marží výrobců a prodejců? Pro všechny je ta "udržitelnost" jakási mantra, pod kterou já si ale nic neumím představit.

    odpověz na tento komentář

redakční systém | ISSN 1803-5744