TEST: Canyon Spectral 125 CF 8

Nějakou dobu jsem musel vstřebávat dojmy z tohoto kola, které, ač na první pohled nepatří mezi nijak výrazně odlišné, ve skutečnosti přináší něco, co jsem dosud u žádné jiné značky nezažil...

Autor: Petr Bureš
Foto: Petr Bureš
TEST: Canyon Spectral 125 CF 8

Jízdní dojmy

Dost bylo teorie a popisování všech detailů, týkajících se podle mě jednoho z nejkontroverznějších modelů kol poslední doby. Pojďme se pustit do jízdních dojmů a charakteristiky kola tak, jak se mi zapsala během několika testovacích dnů kamsi do podvědomí, abych ji následně mohl patřičně zpracovanou mozkovými závity převézt do formátu pochopitelného i běžnému smrtelníkovi :-).

Proč tenhle divný úvod? Protože jde o divné kolo. Ale abyste to nepochopili špatně, nemyslím, že jde o špatné kolo, ale spíš o kolo sirotka, které nemá vlastní škatulku a ani si ji nehledá. Má přitom natolik svébytnou a originální osobnost, že jsem opakovaně zvažoval, jestli pro něj nějakou novou škatulku nevytvořit, ale jelikož sám nejsem úplně příznivcem škatulek, neudělal jsem to.

Číslovka 125 v tomto případě definuje rámový zdvih. Takže čekáte v podstatě něco na hranici X-Country a trailu. Ostatně při prvním nasednutí mi tenhle pocit vlastně potvrdil i poměrně protažený, sportovně laděný posed s relativně nízko umístěnými řídítky. Tady ale s podobností s XC kolem končíme. Hned vzápětí totiž přichází pohled na předkopnuté přední kolo, které končí daleko před řídítky a spolu s ním jde ruku v ruce i hodně nízko situovaná horní rámová trubka, která vám naopak evokuje tvar progresivních enduro speciálů, kde dostat těžiště co nejníže je jedním z hlavních cílů.

A přísun vjemů i emocí pokračuje hned po prvním šlápnutí. Nutno podoktnout, že problematiku volby správné velikosti už jsem zmiňoval v článku o prvních dojmech z tohoto kola a nyní se proto omezím na konstatování, že jsem měl k dispozici největší velikost XL, která mě postupem času bavila čím dál víc, ačkoli vypadala jako eMko :-)

Vždycky když dostanu nový bike a bleskovým pohledem si prohlédnu jeho rám a vybavení, potěžkám ho. Jen tak ho zvednu za sedlo a řídítka a v duchu se snažím odhadnout, kolik může mít. Tady jsem musel po této proceduře konstatovat, že na to, jak je kolo velké a jak robustní je spodní rámovka a zadní stavba, tak je opravdu lehčí, než bych čekal. Ano, XC závodní rakety jsou na tom ještě o poznání lépe, ale tady přece jenom nejde o nic subtilně laděného jako Lux a navíc kombinace těžšího odpružení a opravdu enduro plášťů dává okamžitě prostor spekulacím, kam by se dal tento bike co do hmotnosti ještě posunout...

Více materiálu, robustnější spodní rámovka i opravdu hodně tuhá zadní stavba jsou znát hned při prvním šlápnutí. Každým dalším se jenom utvrzuju v tom, že tohle kolo umí být opravdu hodně agilním a rychlým. Jediné, co tu postrádám, jsou dálkové lockouty. Pohupování ve výjezdech tu sice není nic tragického i proto, že 125 mm prostě nedává zdaleka tolik prostoru jako třeba u vysokozdvihového Torqu, ale přeci jenom nějaký ten watík se v plně otevřeném režimu ztrácet může, a tak jsem se naučil tlumič zavírat páčkou na jeho těle v okamžicích, kdy jsem věděl, že mám před sebou dlouhé stoupání.

Řeknu vám, popisovat výjezdové schopnosti tohoto biku není nic složitého. Jízdní pozice na hodně strmé sedlovce je natolik před zadním kolem a nad řídítky, že se vůbec nemusíte starat o nějaký předozadní balanc a plně se můžete soustředit jen na váš výkon a točení nohama. Nenašel jsem místo, které běžně využívám k výjezdovým testům, které by mi dalo byť jen náznak nestability kola. Prostě se pohodlně usadíte a pak je to jen o vaší síle a kondici.

Co musím ještě doplnit k posezu na kole a jízdní pozici, se týká rámových proporcí. Stabilita na kole je tu příkladná a je to dané tím, že kolo má dost nízko položený střed, a současně i díky vidlici s vyšším zdvihem poměrně vysoký úchop, a to překvapivě i s celkem nízkou hlavovou trubkou. To je přesně to, co mi vyhovuje, ačkoli u XC kol i některých trailbiků jsou dosahované stacky výrazně nižší než 641 mm zde. Jen je to další ze střípků téhle konkrétní skládanky, která je i v tomto opravdu svébytně originální.

Na plný plyn

Spectral 125 je ale přes všechny své kladné závodní XC ambice a vlastnosti postavený především s důrazem na zábavu. Pro tu má předpoklady neuvěřitelně velké a to zjistíte okamžitě poté, co se s ním dostanete do terénu. Začínám houpavým profilem. Rychlým čitelným trailem, kde to znám, kde nejsou žádné záludnosti a kde to můžu pálit naplno s občasným opřením o kraj cesty nebo letmým odskočením kořenů. Je to letec. Snadno se s ním skáče a snadno dopadá. Je to radost z jízdy, z rychlé a jisté jízdy.

Kombinace krátkého představce a delšího rámu s hodně položenou vidlicí a těžištěm uprostřed vám u dlouhého rozvoru kola (vel XL 1288 mm!) dává pocit opravdové stability a jistoty, a to nezávisle na tom, jestli jedete zrovna do kopce, nebo z něj fičíte opačným směrem. Přední kolo daleko před vámi ukazuje směr a na vás je jen určovat přesnou stopu, kam ho vyšlete.

Kolo jako by chtělo neustále zrychlovat. Nízká hmotnost tomu nebrání, spíše naopak. Rychle ztrácím poslední zábrany, které mám. Tohle není XC kolo. Šetřit ho rozhodně nemusím. Má na víc.

Pomalu se začínám sžívat se schopnostmi tohoto nového "nízkozdvihového" Spectralu. Jak daleko mne pustí? O kolik jsou jeho hranice dál než u trailové verze Luxu, kterou jsem před pár měsíci také chválil za její univerzálnost? O hodně. Právě na tomhle krásném příkladu se dá velice jednoduše ukázat, že tabulkově podobné zdvihy ještě zdaleka nemusí znamenat podobné jízdní zážitky. Zatímco trailový Lux je přeci jenom stále více Luxem v jeho XC pojetí, jen s vyšším zdvihem, stopětadvacítkový Spectral je v podstatě endurem s osekaným zdvihem. Ostatně jak jsem se už v minulosti přesvědčil vícekrát, daleko víc dokáže jízdní vlastnosti ovlivnit geometrie kola než jeho zdvih. A tady máme konečně krásný příklad, jak se to dá udělat opačně, než to dělá většina ostatních.

Jak se totiž člověk začíná více sžívat s kolem a hledá další místa, na kterých si potvrzuje, co dokáže, dostane se nakonec do fáze, kdy narazí buď na své vlastní limity, nebo na limity daného kola. A Spectral 125 má tyhle limity hodně daleko. Ale jsou a je potřeba s nimi počítat. Kombinace rychlosti, ve které se nebojíte, a terénu, který je stále více rozbitější, vám stopku vystaví pravděpodobně právě právě náročnější povrch. Rozbité úseky nebo kamenité pasáže, do kterých vlétnete díky geometrii rychleji, než zvládne pobrat odpružení, jsou oním limitem. Přeci jenom když na obdobné geometrii kola máte k dispozici 170mm zdvih nebo 125mm, jsou rozdíly znát. Párkrát jsem se o tom přesvědčil sám, když mě kolo koplo poté, co jsem se s ním dostal do míst, kde jsem se několikrát obával o defekt.

Tenhle bike vás prostě dokáže pořádně rozdivočit, ale je potřeba mít na vědomí, že krotit se pak musíte sami, protože bike to za vás sám neudělá. Naopak, do poslední chvíle vás tak nějak čertovsky poňouká, abyste s ním zkusili sjet ještě to i tohle a nepřestávali...

Jak s tím naložit nejlépe?

Spectral 125 je sériově postavený tak, aby mohl jezdec z originálního rámu vymáčknou co nejvíc gravity vlastností a užít si maximální porci zábavy prakticky v jakémkoli terénu. Jenže já jsem přesvědčený o tom, že by jeho budoucí majitel mohl přemýšlet klidně také opačně a připravit si scénář, jak z tohoto kola udělat opravdu všehoschopnou XC raketku. Stačilo by přitom podle mě jen vhodně popřemýšlet o investici do lehčích kol a především plášťů (ty sériové si nechat jako druhé pro gravity ježdění) a následně pak zřejmě ještě vyměnit představec a řídítka za lehčí a tím docílit sportovnějšího posedu. Výsledkem by podle mě mohl být klidně bike na hranici 12,5 kg, který by si hravě poradil i s tak technickými XC tratěmi, jako byla ta letošní v Brazílii.

Přečteno - 38092x Tagy: testy canyon my2022
Zapojte se do diskuze

Mohlo by vás zajímat

  1. Testy - RecenzeTEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
    TEST: Lapierre Pulsium Allroad 6.0
  2. DoplňkyCamelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
    Camelbak Podium Vacuum - aby vám čaj vydržel horký
  3. TechnikaFotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    Fotogalerie: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  4. PreviewCanyon připravil na Cape Epic limitovanou edici modelu Lux World Cup
    Canyon připravil na Cape Epic limitovanou edici modelu Lux World Cup
  5. Testy - RecenzeTEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
    TEST: Trek Supercaliber SLR 9.9 XX AXS
  6. Týmy a klubyMathieu van der Poel podepsal Canyonu na 10 let
    Mathieu van der Poel podepsal Canyonu na 10 let

Vlož svůj komentář:

Pro vkládání komentářů je nutné být přihlášený.
Proto se, prosím, tedy buď přihlašte nebo registrujte.

redakční systém | ISSN 1803-5744