Dnes tu pro vás máme opravdu hodně očekávaný ebike, který vzbuzuje již od svého prvního loňského představení opravdu mnoho emocí a otázek a my se nyní pokusíme alespoň na některé z nich odpovědět...
Značka Crussis v posledních letech vyvolává pravidelně mezi laickou, ale i odbornou veřejností neuvěřitelný hype, protože rok co rok přichází s technologiemi a designy, které by od ní ještě před čtyřmi lety nikdo absolutně nečekal. Poté, co se loni Crussis blýskl nabídkou špičkového závodního pohonu v rámci své vlajkové lodi celoodpružených karbonových modelů, letos pokračuje v rámci své inovativní jízdy pro změnu sázkou na nejvýkonnější elektropohon světa – hodně diskutovaný DJI Avinox M1.
Kromě toho, že jde o zcela novou rámovou platformu, která se svým předchůdcem nemá mnoho společného, jde současně i o první model, u jehož vzniku se pohybovala nová tvář Crussisu – Michal Prokop. Záměrně zde nebudu rozebírat ani spekulovat o tom, co vlastně fakticky znamená často citované tvrzení, že se na vývoji tohoto modelu podílel právě Michal, nicméně co se mu nedá rozhodně upřít, je to, že právě Michal Prokop tento model opravdu intenzivně testoval v různých podmínkách a na základě jeho připomínek došlo ve finále k několika úpravám.
Mimochodem, testovaný bike, který jsme měli k dispozici, patřil k první dodané várce rámů, o které se dá mluvit ještě jako o předprodukční, takže v rámci sériové výroby, která bude probíhat na jaře letošního roku, už by měly být zapracovány i některé z poznatků, na které jsem přišel i já během mého zimního testování tohoto e-biku.

Pojďme se tedy nejprve podívat na tento kompletně nový rám, který toho se svým loňským karbonovým předchůdcem nemá příliš společného, snad jen kromě toho, že jde opět o plně karbonové provedení postavené na Horstlink čtyřčepovém odpružení.

Na první pohled má novinka výrazně subtilnější spodní rámovou trubku, ale kompletně přepracovaná je zde jak hlavová pasáž, tak i tvar sedlové trubky a díky zástavbě menšího Avinox pohonu působí subtilněji i středová pasáž biku.
Sedlová trubka je tvarově uzpůsobena novému zadnímu přepákování, které tentokrát pracuje s vodorovně umístěným tlumičem pod horní rámovou trubkou. Kombinace téměř vodorovně umístěného vahadla a navazující vidličky, která zajišťuje přechod kolem sedlové trubky, je klasickým řešením, které dnes využívá mnoho značek, přičemž jde o odzkoušený spolehlivý způsob, jehož jedinou nevýhodou je, že konkrétně v tomto případě, kdy je použit tlumič s expanzkou, nezůstává úplně moc místa pro snadné vyndávání velké láhve, ale samozřejmě existují způsoby, jak si to ulehčit, například použitím magnetického Fidlocku.

Rám a jeho jednotlivé tvarové detaily zohledňují potřebu neustále se snižujícího těžiště s tím, že zámek sedlovky a její celková délka je zde výrazně kratší v rámci stejné velikosti, než tomu bylo doposud.

Co se týká dalších detailů, které stojí u tohoto biku za zmínku, tak je to určitě precizně provedená krytka nabíjecího konektoru umístěná na levé straně sedlovky, která se snadno díky pantíku otevírá a spolehlivě ji zavřenou fixuje čtveřice malých kulatých magnetků.
Vnitřní vedení má precizně provedené postranní vstupy v rámci hlavové trubky a kabeláž je zde protažena neviditelnými prostupy kolem středu rovnou do zadní stavby, přičemž napojení spodních vzpěr zadní stavby k přední části rámu je kryto flexibilní plastovou krytkou, bránící toto místo před vodou, blátem a dalšími nečistotami, které sem nonstop přicházejí od zadního pláště.

Precizně a dalo by se řící "dospělácky" je provedena plastová ochrana řetězové vzpěry, která se spolu s ostatními prvky stará o tichý chod celého biku. NIkde nic nechrastí ani necvaká - tak to má být.

Vložit komentář