TEST: Crussis PAN-Largo 9.8

Jízdní dojmy

Cílem testování tentokráte nebylo primární hodnocení rámu jako takového, kterému by jistá dávka modernizace po letech již prospěla, ale zajímal nás zejména nový Panasonic motor, na který jsme slyšeli dosud pět jen samou chválu. Mimochodem, Largo už jsme v minulosti měli k dispozici v redakci na test hned dvakrát.

TEST: Crussis E-Largo 8.5 S

TEST: Crussis Largo 9.6-L

Srdcem elektrokola, dodávajícím energii do systému, je baterie s Li-Ion články Samsung 36V / 720 Wh (20 Ah) s novým motorem Panasonic s výkonem 95 Nm (max. 500 W). Ovládání je z levé strany řídítek pomocí kompaktního "budíku", v továrním nastavení pro Crussis jsou k dispozici čtyři úrovně asistence: Eco, Standard, High a Auto, který reaguje na to, jak silně a rychle jezdec tlačí do pedálů.

Když už jsme u ovladače, pojďme se na něj podívat blíže. Po zapnutí vás mile překvapí hned několik věcí. Displej je barevný, dobře čitelný a v češtině! Tlačítka na displeji jsou klasická, tedy + a – pro volbu režimu dopomoci motoru, tlačítko asistenta chůze pro pomoc při tlačení kola, přepínání funkcí tachometru a tlačítko ON/OFF pro zapnutí či vypnutí ovladače.

Tady se musím ale na chvilku zastavit: celý systém se totiž nejdříve musí zapnout aktivací baterie, a to samostatným tlačítkem na rámu. Až pak je možné zapnout ovladač na řídítkách. Což tedy úplně "user friendly" není. Jasně, krok chránící baterii, na druhou stranu mi ale více vyhovuje systém, kde mohu zapnout kolo jediným tlačítkem. Drobnost, ale když na ni zapomenete, umí pozlobit a znejistět. 

Ovladač se nachází na levé straně řídítek, takže v oblasti představce je stále dost místa pro případně příslušenství či doplňky. Navíc je toto řešení z technického hlediska naprosto jednoduché a spolehlivé, minimalizuje kabely a konektory, které u některých konkurenčních modelů propojují displej a ovladač.

Ovládání samotné je intuitivní, důležitá tlačítka jsou velká, takže jednoduše ovladatelná i v teplejších rukavicích. Vyzkoušel jsem i asistenta chůze, se kterým se často u jiných výrobců peru. Jasné logo ukazuje, co zmáčknout :-) A dokonce fungovalo. Možná až moc rychle a silně. Do kopce jsem měl co dělat, abych kolu vůbec stačil.

Podle papírových údajů je baterie schopna dovézt jezdce s elektrokolem na jedno nabití až do vzdálenosti 170 km. Ano, to je lákavý prodejní argument, ale dostat se na takový parametr je spíše z říše snů a přání. V podstatě byste museli mít stále "zařazenou" nejnižší dopomoc, jet po rovině a mít maximálně 70 kg. Jenže kdo chce elektrokolo, chce si ho užít zejména v kopcích a tam už je nutné řešit kompromis - buď dojedu dál, ale za cenu menší přípomoci, nebo si budu lehce šlapat, ale vzdálenost se mi zkrátí jistě na polovinu. 

Ohledně nabíjení jde o standard. Za 60 min dobijete cca na 40 %, dvě hodiny trvá nabití do 60 % a na 89 % to trvalo tři hodiny. To znamená, že v případě nutnosti "dofouknout" rychle pár km dojezdu zvládnete, ale jinak je lepší počítat, že do plných nabijete přes noc.

Osobně jsem tenhle ebike testoval na podzim, tedy žádné extrémní teploty ani jedním směrem. Celkem jsem s Largem najel 128 km, a to na dvě nabití. Jednu jízdu jsem absolvoval pouze na režim Auto, v němž jsem ujel přesně 54 km. Nutno ale říci, že bez jakéhokoli šetření kola i motoru. Krátké a prudké krpály nahoru a dolů, převýšení činilo 1 080 metrů.  Další jízdy už byly v klidnějším duchu, rozložené do několika dnů a spíše takové cestování bez výrazných kopců na režim Eco a Standard, ale i Auto. Režim High jsem v podstatě nezařadil, na rovince pro mě postrádá smysl a do kopce jej zajistí Auto. Celkem 74 km. Což je i tak velmi dobré! 

Údaje před jízdou...

Údaje po jízdě. Dojezd udávaný na ovladači berte opravdu jenom orientačně, v reálu /a zejména v závislosti na stylu jízdy/ je to polovina...

Panasonic GX Ultimate je i přes svůj vysoký výkon velmi citlivý společník. Dávkování výkonu je opravdu jemné, plynulé, a jak by řekl expert Pepa: kultivované. Myslím, že trojička předních motorů Bosch, Brose a Shimano má velkého konkurenta. Uvidíme, zdali si Panasonicu všimnou i renomované značky... Ale pojďme zpět na kolo. 

U Panasonicu je znát obrovská síla. Kolo neuvěřitelně rychle zrychluje a za pár vteřin máte na tacháku 25 km/h. A v tom okamžiku se projeví ona kultivovanost. Žádné škubnutí nebo ztěžknutí nohou se nekoná. Motor pozvolně přestává dávat dopomoc, reálně jsem byl schopen jet konstantně 26,5 km/h. Ale ani jízda bez dopomoci nebyla nijak těžkopádná, na 24kg kolo docela překvapení. Ani náběh motoru z vyšší rychlosti v podstatě nezaznamenáte, krásně hladký.

Ve stoupáních bylo dávkování konstantní, nebyl znát žádný pokles. V prudších stoupáních v terénu jsem ale zaznamenával limity kola jako takového. Krátký rám je jako mladé kůzle. S přemírou výkonu nebylo snadné udržet kolo v přímé stopě. Ale to se projevovalo opravdu až v dost rozbitém terénu při hodně prudkém stoupání.

Zajímalo mě, jak se motor chová při rozjezdu do kopce, což bývá problém. Ale obávané nakopnutí a vystřelení se nekonalo. Motor opravdu reaguje citlivě a dokázal jsem se bez problémů rozjet i v prudkém kopci. 

Co mě vyloženě na motoru bavilo, byla jeho hlučnost, resp. tichost. Tady myslím, Bosch i Shimano válcuje, nebál bych se srovnat úroveň decibelů s motory Brose. Pokud jedete po rovině, motor není téměř slyšet. Když najedete do prudšího stoupání, se zvýšenou námahou a frekvencí je motor drobet hlučnější, ale nic nepříjemného. Za mě v tomto směru jednička s hvězdičkou.