TEST: KTM Macina LYCAN

Víc než svižný neohrabanec

Na test novinek v době, kdy je jen několik týdnů po jejich představení a ještě běžně nejsou k mání na prodejnách, se vždycky docela těším. Možná je to tím, že člověk objevuje něco nového, o čem dosud neměl možnost ani přemýšlet, možná je to jen zvědavost. V každém případě to má i své stinné stránky a jednou z nich byl i fakt, že díky rannému termínu testování nebyl ještě k dispozici GPS ovládací computer od Bosche, který se na tomto modelu objevuje letos premiérově. Místo něj byl na kole "běžný" LCD displej pouze s údajem o rychlosti, módech nastavení motoru a základními cyklistickými funkcemi.

Pro představu jak vypadá GPS computer od Bosche a jak funguje, se můžete podívat v následujícím promo videu.

Při prvním nasednutí Lycan velice rychle padne do ruky. Téměř ani nepostřehnete delší rozvor. Úhly řízení i posedu jsou v pořádku a přispívají k velice dobré ovladatelnosti a pocitu na biku.

První, co mě zajímalo, je to, jak se kolo popasuje s vyšší hmotností v terénu. Jízda po rovině a do mírného kopce se dá celkem bez problémů absolvovat v režimu Off, kde vám motor sice vůbec nepomáhá, ale computer je zapnutý a zaznamanává alespoň jízdní hodnoty. Off režim znamená v tomto případě vlastně jen jakousi formu zátěžového tréninku, kdy s sebou táhnete 8 kg nadváhy bez dalšího efektu. Pokud ale jezdíte rychle nebo převážně tak zvané flow traily, rychlostí 25 km/hod a více, můžete být v klidu, protože motor se právě při dosažení rychlosti 25 km/hod odpojuje a rychleji už pojedete za své, ať vám na displeji svítí Off, nebo Turbo.

O poznání zajímavější je však pochopitelně jízda do kopce, pro kterou jsou ostatně e-biky vyráběny především. Tady je naopak delší rozvor výhodou stejně tak jako plně vysunutá sedlovka a XC posez na kole. Hned první ECO režim dopomoci pocítíte v kolenou, sice jen lehce, ale pocítíte. Módy TOUR a SPORT jsou pak optimálními volbami do táhlejších kopců se stoupáním do 15-20 % a pokud se chcete vyžít na maximum, pak je tu režim TURBO, který znamená, že vyjedete cokoliv, co se vyjet dá a je na hranici, kde ještě zvládne zabírat vzorek pláště.

TURBO, ale i mód SPORT jsou mimo jiné dva stupně nastavení, se kterými se ve většině běžných kopců téměř nezadýcháte a nespotíte. Z vaší přítelkyně, která na vás jinak v desetiminutovém stoupání ztrácí devět minut, udělají plnohodnotnou vrchařku, která si navíc během stoupání zvládne v klidu prohlížet panoramata, zatímco vy si dáváte do těla za hranicí 200W výkonu.

Jakkoliv je do kopce elektrický Lycan zábavnější než obyčejné biky a ušetří spousty sil, směrem z kopce dolů je potřeba si zvyknout na váhový handicap, který znamená, že rychlá změna směru nikdy nemůže být rychlá jako na neelektro Lycanovi a na nějaké dirty a gapy raději úplně zapomeňte. V tomto ohledu je nadváha brutálně limitujícím faktorem stejně jako v případě minulý týden testovaného Overvolta.

Co se funkce pohonu týká, tak bych ještě rád zmínil upravený software, který v tahu pozná okamžik změny pastorku na chvilku se odpojí, aby mohlo dojít k bezproblémovému přeřazení a řetěz nebyl extrémně namáhán. Na toto si musíte dávat pozor zejména v opravdu prudkých stojkách, protože když se uprostřed nich rozhodnete přeřadit a máte nastaven jeden z nejvyšších režimů dopomoci, tak se chvilkové vypnutí motoru může projevit nečekaným zpomalením, na které je potřeba bleskově reagovat.

Charakter nastavení průběhu dopomoci je u Performance modelů výrazně odlišný od verze Active. Pocitově se to projevuje podobně jako v dieselovém autě s turbem, které slušnou silou tahá už od 1200 otáček. Bosch jako by se vás prostě chtěl co nejrychleji zbavit, a tak jakmile šlápnete do pedálů, snaží se vás co nejrychleji dostat na rychlost 25 km/hod, ve které jeho práce končí. Kontroluje při tom samozřejmě frekvenci šlapání a nepřímo vás tak nutí poměrně k rychlému řazení na těžší převod. Udržet si rychlost 15-20 km/hod v režimu TURBO téměř není možné, protože i bez většího úsilí jakmile roztočíte kliky, vás bike rozjede k jeho limitům.

Co mě ještě hodně bavilo, bylo sledování dojezdu, který vám Bosch průběžně aktualizuje na displeji. Ten se aktuálně mění nejenom podle toho v jakém terénu (kopce/rovina) jedete, ale také podle toho, jaký mód máte právě aktivovaný. ECO turistika evidentně bez problémů zvládne víc jak stovku na jedno nabití, zatímco opravdové TURBO řádění přežije třicítku sotva s odřenýma ušima, nicméně v obou případech to jsou výkony chvályhodné.